„Jakákoliv americká intervence by vedla k totální válce v regionu,“ řekl Baghájí v rozhovoru, který odvysílala stanice Al-Džazíra.
„Íránský národ se nevzdá,“ uvedl pak íránský vůdce Alí Chameneí. Podle něj Íránci neustoupí hrozbám. „Američané by měli vědět, že jakoukoliv americkou vojenskou intervenci nepochybně doprovodí nenapravitelné škody,“ řekl také Chameneí, který v televizi vystoupil podruhé od začátku izraelských úderů.
Již dříve Írán pohrozil USA akcemi, pokud se Spojené státy aktivně zapojí do obrany Izraele. Minulý týden Írán varoval Spojené státy, Francii či Británii, že napadne jejich základny v regionu a lodě, pokud se aktivně zapojí do izraelské obrany.
Online reportáž |
Podle posledních informací amerického tisku je Trump stále více nakloněn přímému americkému zapojení do izraelských úderů.
Americký prezident tak přehodnocuje svůj původní záměr se přímo do konfliktu nezapojovat. O věci jednal po telefonu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem.
Podle analytiků Spojené státy mají například kapacity pro úder na íránské jaderné zařízení Fordo, na které zatím Izrael nezaútočil.
Izrael bombarduje Írán od pátku. Tvrdí, že tak chce znemožnit Íránu získat jadernou zbraň. Teherán odmítá, že by o takové zbraně usiloval, opakuje však, že hodlá pokračovat ve svém mírovém jaderném programu. Od pátečního večera útočí na Izrael raketami a drony.
Měly by se Spojené státy připojit k úderům proti Íránu?
Izrael plánoval od prosince, Trump měnil názor
Nynější údery na Írán začal Izrael plánovat už v prosinci po svém rozsáhlém zářijovém útoku na libanonské šíitské hnutí Hizballáh a prosincovém pádu režimu syrského prezidenta Bašára Asada, čímž se Izraeli otevřel vzdušný koridor nad Sýrií, napsal deník The New York Times (NYT). Americký prezident Donald Trump se po svém lednovém návratu do Bílého domu k možnosti útoku na Írán stavěl zdrženlivě, ale postupně začal měnit názor. Americké zpravodajské služby nakonec v květnu dospěly k závěru, že Izrael zaútočí na íránský jaderný program i bez americké účasti.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v únoru při návštěvě Washingtonu Trumpovi v Oválné pracovně podle NYT ukázal prezentaci o íránském jaderném programu.
Navzdory izraelským tvrzením si vysoce postavení představitelé Trumpovy administrativy nebyli vědomi žádných nových zpravodajských informací, které by naznačovaly, že se Íránci urychleně snaží vyrobit jadernou bombu, což by mohlo ospravedlnit preventivní úder, napsal NYT. Když však Trumpovi poradci viděli, že s největší pravděpodobností nedokážou Netanjahua od útoku odradit a už nad vývojem událostí nemají kontrolu, začali zvažovat alternativy.
Trump se podle deníku rozhodl pro střední cestu, nechtěl neudělat nic, ale také byl proti přímému zapojení USA do útoku na Írán. Zvolil tak podle NYT střední cestu v podobě příslibu podpory amerických zpravodajských služeb při izraelském útoku.
Rozsáhlý článek NYT popisuje změny v Trumpově postoji v následujících dnech a týdnech, až do zahájení izraelského útoku na íránské jaderné a vojenské objekty, vědce a vojenské špičky v noci na pátek 13. června.
„Když se (Trump) v pátek ráno probudil, jeho oblíbený televizní kanál Fox News vysílal nepřetržitě záběry, které prezentoval jako důkaz izraelské vojenské brilantnosti. Trump zkrátka neodolal a připsal si část zásluh,“ poznamenal list.
V telefonátech s novináři Trump začal naznačovat, že v zákulisí sehrál v tomto konfliktu větší roli, než se předpokládá. V soukromí pak některým svým důvěrníkům řekl, že se nyní přiklání k vážnější eskalaci, tedy možnosti vyhovět dřívější izraelské žádosti, aby Spojené státy Izraeli poskytly speciální silné průrazné bomby, takzvané bunker-busting bombs, kterými by bylo možné zničit íránský jaderné provoz Fordo postavený uvnitř hory, poznamenal NYT.
Hlavní část tajného ostře střeženého komplexu nedaleko města Kom je podle zpravodajského webu stanice CNN zřejmě 80 až 90 metrů pod zemí, což jej chrání před standardními izraelskými leteckými pumami. Izraelský velvyslanec v USA Jechiel Leiter v pondělním rozhovoru s Merit TV podle CNN řekl, že pouze USA disponují typem konvenční bomby, která by byla zapotřebí ke zničení provozu Fordo. „A je to rozhodnutí, které musí učinit samy Spojené státy. Zda se touto cestou skutečně vydají, nebo ne,“ řekl Leiter. Dodal však, že to není jediná možnost. „Existují i jiné způsoby, jak se s Fordem vypořádat,“ dodal.
Ještě v pondělí Trump připouštěl možnost, že by se jeho zmocněnec pro Blízký východ Steve Witkoff nebo dokonce viceprezident J. D. Vance mohli setkat s íránskými představiteli a pokusit se uzavřít dohodu. Když ale Trump náhle předčasně opustil summit skupiny G7 v Kanadě a vrátil do Washingtonu, nic ale nenasvědčovalo tomu, že by konflikt mohl být brzy ukončen diplomatickou cestou, uzavřel NYT.
