Jan Šváb: Češi si budou muset vybrat, jak chtějí do budoucna řešit povodňové škody
Pracují s daty a modelují, jak mají pojišťovny nastavovat produkty pro své klienty. Třeba pro události, jako jsou povodně. Jan Šváb z Kooperativy je předsedou České společnosti aktuárů, jejímiž členy jsou pojistní matematici a další datoví odborníci v odvětví. Klimatická změna značně problematizuje to, co všechno si budeme moci v budoucnu pojistit. „V povodňových oblastech se staví, protože to všem vyhovuje. Až to bude lidem vadit, politici to budou chtít změnit,“ říká v rozhovoru pro newstream.cz.
Směřujeme do světa, v němž budou některá rizika nepojistitelná?
Taková rizika vždy byla a budou. Spíše se podívejme na vývoj, který očekáváme. Tedy jestli množství těchto rizik roste a nadále poroste, nebo naopak.
A co tedy můžeme očekávat?
Na základě stávajících znalostí a dat můžeme říct, že pokud nebudeme činit kroky, abychom byli odolnějšími, tak poroste množství a velikost rizik, která nepůjdou pojistit. Svět je vlivem klimatické změny extrémnější, takže extrémní výkyvy počasí, jako u nás představují zejména povodně, budou častější.
Povodně se prodražují. Pojišťovny varují, že musí přijít zásadní změny
Zprávy z firemPovodně 2024 patřily v Česku k největším přírodním katastrofám posledních dekád. A také nejdražším. Přitom na to, že s klimatickou změnou budou podobné události přicházet stále častěji, bychom se pomalu měli chystat, shodují se odborníci z České společnosti aktuárů (ČSpA), jejímiž členy jsou pojistní matematici, risk manažeři a datoví odborníci pojišťoven. „Jak budou přibývat nepojistitelná rizika, záleží i na nás. Musí přijít změna v myšlení, zejména ve výstavbě a obecně v urbanismu,“ uvedl Adam Voldán z České asociace pojišťoven na jarní konferenci ČSpA.
Vaše kolegyně z České společnosti aktuárů Kamila Šimonová představila globální data, na nichž je vidět, jak moc které katastrofy souvisejí s klimatickou změnou. Vy jste tedy přesvědčen, že povodně a další události narůstají důsledkem změny klimatu?
Podle mého názoru ano. Fyzikálně je to jednoznačné, atmosféra je nabitá energií a musí se nějak vybít.
V USA vidíme dopady sucha v podobě požárů, dále zničenou zástavbu kvůli rostoucímu počtu hurikánů. Ve střední Evropě se tedy bavíme stále zejména o povodních a třeba požárech kvůli suchu?
Povodně jsou u nás největším rizikem a myslím, že to tak i zůstane. Na lokální úrovni k tomu patří kroupy a vichřice. Tato lokální rizika sice nikdy nebudou z pohledu celé České republiky srovnatelná třeba s loňskými povodněmi, ale pro danou obec a konkrétní rodiny či firmy jde o mimořádně katastrofické události. Celá společnost si bude muset říct, jak pracovat s riziky, která mohou být pro celé rodiny nebo firmy likvidační.
Důležité je, jaké stát vytváří podmínky. Zda motivují k předcházení škod, nebo naopak k rizikovému chování. Nároková ekonomika je v tomto kontextu spíše riziková. Pokud v Česku nebude pozitivně motivující systém, tak státu nadále nezbude než sanovat část škod, aby zabránil sociálnímu propadu v konkrétních případech. Systém by měl motivovat jednotlivce i obce k výstavbě, které je pojistitelná proti povodním, ať už z hlediska umístění dále od vody nebo výstavbou protipovodňových opatření. Neříkám, že to je jednoduché. Je běžné, že lidé koupili nemovitost před desítkami let, kdy povodně nebyly tak nebezpečné. Je vůbec reálná možnost se přesídlit? Lidská sídla vznikala historicky u vody. Máme i krásná centra měst, která nebudeme opouštět. Je reálné stavět na náhradních pozemcích?
Živly nemají dovolenou, aneb 10 rad, jak postupovat při povodni nebo záplavě
Zprávy z firemSilné bouřky a intenzivní deště jsou u nás typickým a stále častějším projevem letního počasí. Tyto přírodní jevy často vedou k povodním a záplavám, které způsobují škody za desetitisíce, ale i miliony korun.
Co tedy s tím?
Je nutné vytvořit takový systém opatření, který zvýší odolnost české společnosti vůči extrémním projevům počasí, v tomto případě povodním. Inspirujme se v zahraničí. Ve Velké Británii v roce 2016 začal fungovat dočasný systém zajištění Flood Re jako společná iniciativa vlády a pojišťoven. Tento systém má pokrýt přibližně dvě procenta nemovitostí, pro které je problematické získat povodňové krytí s cílem zajistit krytí za rozumnou cenu. Systém se vztahuje na budovy postavené zhruba do roku 1990. Dřívější výstavba vycházela z jiné představy o tom, kde a jak velké se vyskytnou povodně. Toto omezení brání spekulativní výstavbě v povodňové zóně s tím, že to „nějaký fond“ nebo stát zaplatí. I u nás musíme vytvořit finančně i jinak udržitelný systém. Bude třeba si říct, jestli nám jde o jednotlivce, obecní majetek a infrastrukturu nebo i firmy. Firmy by měly počítat s povodněmi jako s podnikatelským rizikem.
A pojišťovny by jim měly nabídnout adekvátní produkt.
Přesně tak. Anebo jim ho nenabídnou. Pro mne osobně je něco jiného soukromá osoba a firma. U běžných lidí bych vždy řekl, ať se jim snažíme něco nabídnout, i kdyby to bylo třeba přes nějaký protipovodňový pojišťovací pool. Firmy to musejí započítat do svých rizik.
Zmiňujete protipovodňový pojišťovací pool. Co tím myslíte?
Pool je systém, kde se více pojišťoven podílí na jeho financování a společně z jeho prostředků proplácí škody. Takto funguje český jaderný pojišťovací pool. Pojistit jaderné elektrárny je pro jednotlivé pojišťovny příliš rizikové, a to i v rámci jednoho státu. Jaderné pooly jednotlivých zemí navzájem sdílí tato rizika. Místní pojišťovny tak sdílejí riziko s dalšími ze světa, ale zároveň také část rizika přejímají. Dalším příkladem může být garanční fond provozovaný Českou kanceláří pojistitelů, do kterého přispívají pojišťovny za účelem krytí škod způsobených nepojištěnými a nezjištěnými pachateli. Obojí je organizováno s cílem garantovat odškodnění pro poškozené.
Série výmluv, kvůli kterým si Češi nepojišťují domy a byty. Neříkáte je také?
Money„Mně se to nemůže stát“, totální neznalost nebo celková nedůvěra ve smyslu pojištění. To je několik málo důvodů, kvůli kterým Češi kašlou na pojištění svých nemovitostí. A není jich málo. Více jak milion a půl. Proč se nepojišťují a jaké faktory lidi přimějí se pojistit, a jaká je minimální pojistka, kterou by měli mít? Zeptali jsme se v tuzemských pojišťovnách.
A jaká je nyní role zajišťoven?
Bez nich bychom povodně vůbec pojišťovat nedokázali. Ony také rozkládají riziko po celém světě a většinou to vychází, protože když je někde zemětřesení, tak zase jinde není povodeň. Ale rok 2024 pro ně nejspíš nebyl nejlepší.
Představme si negativní scénář, který je jen kombinací reálných situací. Porostou úrokové sazby a pro investory bude výhodnější investovat na kapitálovém trhu, například do dluhopisů, a stáhnou kapitál ze zajišťoven. Větší trhy se o sebe postarají agresivněji a na malé nezbude. Představme si například Spojené státy a riziko tornád nebo požárů. Nebo zemětřesení v Japonsku či Asii obecně, kde riziko neroste vlivem klimatu, ale zvyšující se hustotou osídlení. A v neposlední řadě se nám na českém trhu nepodaří zlepšovat znalost rizika, rozvoj modelů a ani nenastavíme systém, který by byl udržitelný. V tomto negativním scénáři české pojišťovny nedosahují na zajištění a tím nemohou povodně ani pojišťovat. Nikomu. Jde tedy i o to, aby se ty velké zajišťovny dívaly na Českou republiku a její pojišťovny jako na důvěryhodného partnera. To je naše práce. Musíme být těmi, kdo garantuje, že tady umíme vyhodnocovat rizika, umíme s nimi nakládat, vypočítat je.
Jak mohou pojišťovny tlačit například na stát, aby přišel s nějakými regulatorními opatřeními třeba kvůli výstavbě v nejpostiženějších oblastech?
Pozice pojistných matematiků je relativně slabá. My jsme odborníci, kteří vycházejí z dat a modelů a máme dávat svá odborná doporučení. Podobně jako třeba NERV. Je pak na vládě, aby případná opatření zavedla a nesla za ně politickou odpovědnost. Takže si nedělám velké iluze, že by se podařilo jednoduše prosadit řešení, s nimiž bychom my jako Česká společnost aktuárů přišli. Musel by se toho zhostit někdo z politiků s potřebnou váhou a nadšením. Ale neznamená to, že nemáme žádnou sílu. Pojišťovnictví jako celek je jistě silnější a my jsme jeho součástí. Ve spolupráci s Českou asociací pojišťoven si myslím, že to má smysl.
FOTOGALERIE: Dlouhé stráně bez vody. Elektrárna dostává nový ochranný nátěr
Zprávy z firemUnikátní pohled na nejvýkonnější přečerpávací elektrárnu v Česku se v těchto dnech naskýtá návštěvníkům Jeseníků. Horní nádrž Dlouhých strání je vypuštěná a dělníci na její svahy nanášejí speciální mastix, který prodlužuje životnost izolace a chrání ji před sluncem i mrazem.
A politici takové změny vítají nebo spíš ne?
To, že se v záplavových oblastech staví, je jen proto, že to všichni chtějí. Obec prodá pozemek, developer tam postaví dům, rozprodá byty, čímž se lidem dostane bydlení a obci noví obyvatelé. Až to ti lidé, tedy voliči nebudou chtít, teprve potom to politik zarazí.
Jan Šváb
Přední odborník v oblasti rizik, působí v Kooperativě, zároveň je předsedou České společnosti aktuárů, jejímiž členy jsou pojistní matematici a další datoví odborníci pojišťoven.
Špatné zprávy. Evropská komise zhoršila výhled růstu české ekonomiky
MoneyEvropská komise zhoršila výhled růstu české ekonomiky na letošní rok. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle ní zvýší o 1,9 procenta, uvedla ve své jarní ekonomické prognóze. V předchozím výhledu, zveřejněném loni na podzim, komise počítala na letošek s růstem o 2,4 procenta. Na příští rok počítá komise jen s mírným zrychlením tempa růstu HDP, a to na 2,1 procenta. Dařit se podle prognózy nemá ani ekonomice EU.
Kde se staví nejlepší architektura? Ve středních Čechách a na jižní Moravě
RealityOpět bylo z čeho vybírat. Do nominačního kola prestižního architektonického klání Česká cena za architekturu mezinárodní odborná porota vybrala 25 děl. Konkrétně několik rodinných domů, rekonstrukcí i krajinářských úprav.
