„Držet konopí v množství větším než malém pro vlastní potřebu bude trestné, ale držet ho v tom samém množství a v mnohem větším množství pro jiného trestné vůbec nebude,“ uvedla v úterý Bradáčová.
„Takže to je situace naprosto absurdní. Tady došlo opravdu k renoncu, který narušuje absolutně proporci mezi jednotlivými trestními činy, ale i vnímání nakládání s omamnými a psychotropními látkami. To považujeme z našeho pohledu za nejzásadnější chybu,“ prohlásila nejvyšší státní zástupkyně.
Na pochybení, kterého se podle ní dopustili poslanci, upozornila na semináři „Reforma trestní politiky v ČR. Počátek, nebo konec?“, který se konal ve Sněmovně pod záštitou poslankyně Heleny Válkové z ANO.
Legální by nově mohlo být samopěstování nanejvýš tři konopných rostlin a držení až 100 gramů konopí doma a 25 gramů venku. Pěstování čtyř až pěti rostlin by mohlo být přestupkem, více rostlin trestným činem, stejně jako držení více než 200 gramů konopí v obydlí. Vládou původně předložený návrh by legalizoval držení 50 gramů konopí doma.
Stát uvolnil pravidla pro pěstování konopí. Násilníci se nemají dostat k dětem![]() |
Novelu trestního zákoníku schválili poslanci na konci května a o několik hodin později se premiér Petr Fiala dohodl s Pavlem Blažkem, že skončí jako ministr spravedlnosti kvůli bitcoinové kauze.
Trestní zákoník bude ještě příští týden schvalovat Senát, který může chybu, na niž upozornila Bradáčová, opravit.
Velká kritika dětského certifikátu
Většina účastníků semináře kritizovala podobu dětského certifikátu, který má zabránit části pachatelů v práci s dětmi.
Sexuální zločinci a pachatelé dalších násilných trestných činů budou mít zápis v evidenci, která jim zamezí v práci s dětmi. Úprava předpokládá stoletý záznam u lidí, kteří spáchají trestný čin s horní hranicí nejméně pětiletého vězení. Pachatelé méně závažných činů by nesměli pracovat s dětmi 20 let. Dobu by nebylo možné zkrátit.
„Člověk, který mučil, vraždil, znásilňoval děti, by podle našeho návrhu neměl mít možnost pracovat s dětmi už nikdy,“ řekla při schvalování novely poslankyně Barbora Urbanová z hnutí STAN.
„Způsob, jakým k tomu bylo připraveno, se mi nejeví jako vůbec dobrý. Ztratila by bezúhonnost pro výkon určitých povolání. Mělo by to být individualizované rozhodnutí na určitý čas s možností přezkumu,“ řekl vedoucí katedry trestního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy a advokát Tomáš Gřivna.
Soudce Jiří Říha z Nejvyššího soudu označil aktuální znění úpravy za nedomyšlené a nebezpečné, Senát by jej podle něj neměl schválit a politici by se měli otázkou zabývat v dalším volebním období znovu a lépe.
„Je velmi, velmi problematické, nemohu s tím souhlasit a je to v rozporu s veškerými zásadami právního státu, pokud se retroaktivita nastaví na 25 let zpětně,“ prohlásil Říha. Lidé, kteří si odpykali trest, ochranné léčení či detenci, podle něj dostanou podruhé sankci za tentýž skutek. Odhadl, že 10 až 20 tisíc lidí bude možná žádat justici o přezkum zápisu a výmaz z rejstříku.
Výhrady měli i šéf Soudcovské unie Libor Vávra i Bradáčová. Vadí jim plošnost úpravy, zpětná účinnost či dlouhá doba zápisu bez možnosti soudního přezkumu.