Nyní třiadvacetiletý student Nikita Oniščenko se hlavního líčení účastnil na dálku z Ruska prostřednictvím videokonference, kterou si soud zajistil svépomocí, protože Ruská federace nijak nespolupracovala.
Mladík byl stíhaný za prosté ublížení na zdraví s následkem smrti. Předseda senátu Michal Roubíček ho však v úvodu upozornil na možné překvalifikování trestného činu na těžké ublížení se smrtelným následkem.
Student popsal, že byl podvečer 29. srpna 2020 se dvěma krajany na pivu. Vypil jedno pivo a společně šli na autobus. Na ulici míjeli skupinu lidí, kteří podle něj vypadali jako bezdomovci. Jeden z nich, osmatřicetiletý Roman Š., je požádal o peníze.
V Praze srazilo auto muže. Zda jej nestrčil zadržený, policisté šetří![]() |
„Odpověděl jsem, že jsme studenti a peníze nemáme, aniž bychom čekali na odpověď, tak jsme pokračovali v cestě. Začal za námi křičet, že chce peníze. Šli jsme dál, on za námi. Nadával nám, použil třeba výraz ‚ruské svině‘. S kamarády jsme zašli do pizzerie, abychom se ho zbavili,“ vypověděl Oniščenko.
„Byli jsme tam několik minut. Když jsme pak vyšli na ulici, přistoupil k nám. Už mi to nepřišlo normální. Pronásledoval nás desítky metrů. Konverzace se odehrávala zvýšeným hlasem. V jednu chvíli mě chytil za ruku, později mi dal facku. Odstrčil jsem ho od sebe,“ popsal student s tím, že byl ve stresu a reagoval automaticky.
Smrt po třech měsících v nemocnici
Podle obžaloby jednal Oniščenko v úmyslu muže zranit a musel si být vědom toho, že když ho odstrčí do silnice, může ho usmrtit auto.
“Velkou intenzitou strčil oběma pažemi do oblasti jeho hrudníku, v důsledku čehož poškozený zavrávoral a zády padal celým tělem do vozovky. Dopadl pravým bokem na přechod pro chodce před právě projíždějící motorové vozidlo Volkswagen Passat Variant. Jeho řidič již nedokázal střetu zabránit,“ uvedla státní zástupkyně Simona Krupová.
Vozidlo jedoucí po Husitské ulici narazilo do hlavy a hrudníku muže a způsobilo mu řadu zranění včetně poškození krční míchy. To vedlo podle znalkyně k ochrnutí jeho nohou a závažné poruše rukou.
29. srpna 2020 |
„Poranění dosáhla maxima možného, co se za dané situace mohlo stát,“ prohlásila soudní lékařka Olga Plocková Tatičová.
Už před nehodou podle ní nebyl zdravotní stav muže dobrý. Kvůli dlouhodobému požívání alkoholu a pervitinu měl například cirhózu jater nebo chronický zánět žaludku. V době, kdy ho srazilo auto, měl v krvi 2,1 promile alkoholu.
Zraněný muž byl převezen do nemocnice. Po tříměsíční hospitalizaci se jeho stav zkomplikoval hnisavým bakteriálním zánětem plic. Přes veškerou péči muž 1. prosince zemřel na selhání dechu a krevního oběhu.
Hlavní je vyhnout se kontaktu, radí znalec
Incident zachytila kamera, bohužel ne zcela, horní část těla aktérů totiž zakrýval reklamní poutač. Předseda senátu videozáznam v jednací síni přehrál, s ohledem na pozůstalé však nesouhlasil s jeho zveřejněním.
„Kdo byl agresorem?“ zajímalo soudce. „V první části poškozený, kdy se je (trojici cizinců) snažil kontaktovat, požadoval peníze, aktivita byla na jeho straně. Pak udělal obviněný (student) dva kroky k němu a zvedl ruce. Ta role se změnila. Poškozený mohl vnímat jako hrozbu, že druhá strana zkracuje vzdálenost a zvedá ruce, proto tu ruku obranným způsobem chytil. To je klíčová záležitost. Když nechci s někým mít kontakt, nedává smysl k němu jít a konflikt vyvolávat,“ uvedl policejní preventista a znalec v oboru bojových umění Jaroslav Matoušek.
„Jak se měl obžalovaný zachovat?“ ptal se obhájce. „Značka ideál je vůbec nepřijít s tím člověkem do kontaktu. Říkat mu to samé (peníze vám nedám), držet si bezpečnou vzdálenost. Při uchopení vyprostit ruku a ustoupit,“ doplnil znalec.
Expert ze stejného oboru Leonid Kušnarenko označil okamžik, kdy poškozený chytil studenta za ruku za útočný pohyb. V tom se oba znalci neshodli.
U soudu vypovídala sestra zesnulého muže, kterou překvapilo, že měl její nezaměstnaný bratr na ulici žebrat o peníze.
„To mi k němu vůbec nesedí. Byl vždycky velmi pyšný a hrdý. Ven chodil výjimečně, spíš ležel doma a spal. Když se opil, byl přátelský a rád se bavil o Pánu Bohu. Na jedné straně byl charismatický a upovídaný, na druhé líný, bez cíle a ambicí,“ popsala sourozence. V minulosti byl osmkrát trestaný převážně za drobnou majetkovou kriminalitu a výtržnictví.
Nešlo o úmysl, ale o nedbalost, míní soud
Student obžalobu odmítl. „Chápu, že je tady část mé viny, ale nesouhlasím s tím, že bych to udělal záměrně. Já ho nenapadl, nechtěl jsem tomu člověku udělat něco špatného. Neměl jsem v úmyslu ho shodit pod auto. Lituji toho, co se stalo,“ řekl Oniščenko.
„Viděl jsem, jak mi pán letí do silnice, jak ho někdo strčil. Myslel jsem, že to jsou kamarádi a blbnou. Začal jsem brzdit, do zastavení to byly dva až tři metry. Toho člověka jsem nepřejel, jen do něj narazil. Zakřičel jsem na ně, jestli jsou normální. Hned jsem volal záchranku a vystoupil z auta. Pachatel z místa činu utekl, pak mu zavolal kamarád, tak se vrátil,“ uvedl řidič.
Oniščenko vysvětloval, proč zraněnému muži neposkytl první pomoc. „Měl jsem pocit strachu. Byl jsem úplně pobledlý. Také nevím, jak se mám chovat při poskytování první pomoci. Bylo by strašné, kdybych udělal něco špatně a zhoršil jeho stav,“ hájil se student.
Soud po celodenním hlavním líčení s několika drobnými pauzami uzavřel, že se tehdy devatenáctiletý mladík dopustil usmrcení z nedbalosti se sazbou od nula do tří let.
„Nemáme za prokázané, že by věděl o (přijíždějícím) autě v okamžiku, kdy se rozhodl strčit do pana poškozeného. Došlo u něj k tunelovému vidění, kdy se soustředil jen na svého soka. Není fér na něj klást požadavek, aby vědomě dohlédl do všech možných variant konce v zásadě bagatelního střetu, a to z pohledu některé formy úmyslu, i třeba nepřímého. Nemáme za prokázané, že chtěl poškozenému způsobit ublížení na zdraví, nebo nechtěl, ale pro případ, že se tak stane, s tím byl srozuměn,“ řekl předseda senátu Michal Roubíček.
Při ukládání ročního vězení s podmíněným odkladem na dobu tří let přihlédl jeho senát například k tomu, že se student dopustil činu ve věku blízkém mladistvým nebo že dosud vedl řádný život. Státní zástupkyně pro něj žádala pětileté vězení a na místě se proti rozsudku odvolala.
Pozůstalé – matku a sestru – musí cizinec odškodnit celkovou částkou 740 tisíc korun. Zdravotní pojišťovně má uhradit náklady na léčbu zraněného a později zesnulého muže ve výši 2,5 milionu korun.
Oniščenko podle svých slov absolvoval v Praze jednoroční kurz češtiny, pak začal studovat Vysokou školu ekonomickou. Policii po incidentu řekl, že nemá v úmyslu z Česka odcestovat. Nakonec však v únoru 2021 odjel – zdůvodnil to pohřbem babičky. Zpět se prý nevrátil nejprve kvůli covidu a pak z důvodu začátku války na Ukrajině.