Všechna tři hlavní témata určí, jak bude dosud nejúspěšnější aliance v novodobé historii vnímána. Nejen mezi spojenci, ale i u protivníků.
Program summitu má hlavní cíl, vytvořit základ – startovací čáru – pro vybudování nepoměrně silnější a akceschopnější Aliance v příštích deseti letech. Ústředním bodem takového úsilí je očekávaný závazek členských států zvýšit výdaje na obranu na 5 procent hrubého domácího produktu (HDP) do roku 2032, což bude po letech podfinancovaných armád samo o sobě úspěchem.
Online reportáž |
Jenže, jakkoliv je tato iniciativa (byť s kritickým zpožděním) nadmíru důležitá, summit v Haagu bude nakonec definován dvěma mnohem naléhavějšími a vzájemně souvisejícími otázkami. Zda Spojené státy jsou stále tím klíčovým spojencem a co NATO jako celek udělá nebo neudělá pro zajištění rozhodující porážky Ruska v jeho brutální válce proti Ukrajině.
Jsme stále spojenci, zní opatrně
Trumpův návrat do Bílého domu znovu probudil obavy evropských zemí z možného omezení nebo nedodržení závazku USA k evropské bezpečnosti. Haagský summit bude pro nevyzpytatelného šéfa Bílého domu prvním významným setkáním se spojenci od jeho druhé inaugurace.
A řada diplomatů i evropských lídrů si zřejmě dodnes pamatuje na jeho první vstup mezi spojence na summitu v roce 2017 v Bruselu, kdy se arogantně dral „na výsluní“, i o rok později, kdy tehdy ještě přes twitter po nocích svými výzvami vyhrožoval spojencům, že USA nebudou plnit své závazky, když nebudou dávat na svou obranu víc.
Trumpova osoba bude vrcholné schůzce stejně jako předměty nejspíš dominovat. Od svého znovuzvolení si totiž s předchozími výstupy v ničem nezadá. Od prohlášení, že Grónsko se stane součástí Spojených států, přes celní válku, výzvy, aby se Kanada stala jednapadesátým státem USA, až po staronové hrozby, že Američané nebudou bránit spojence, kteří na své armády nedávají dost. Od té doby se evropští spojenci možná až zoufale snaží dokázat, že se mýlí.
V tomto ohledu může být summit skutečně zlomový okamžik, kdy Evropa začala vynakládat na obranu tolik peněz jako USA a skutečně převezme odpovědnost za svou vlastní bezpečnost.
Výdaje do obrany nejsou vycucané z prstu, Babiš neví, o čem mluví, říká Černochová![]() |
Spojenci v NATO totiž jasně vidí politické dokumenty Trumpovy administrativy, které nařizují americké armádě klást větší důraz na obranu vlasti, západní polokouli a indo-pacifický region. Jen pro připomenutí, už v březnu šéf Pentagonu Pete Hegseth vydal prozatímní pokyny pro národní obranu a bezpečnost, které nařizují americkému obrannému establishmentu „akceptovat zvýšené riziko v Evropě“, což je signálem nadcházejícího přesměrování vojenských kapacit na jiné regionální priority. Američané také letos už chtějí přehodnocovat svou vojenskou přítomnost v Evropě.
Šéf NATO Mark Rutte těsně před schůzkou sice obavy mírní s tím, že závazek amerického prezidenta Trumpa – tedy USA vůči NATO platí , ale je spojen s určitými očekáváními. Američané podle něj jen chtějí spravedlivě vyvážit to, co na obranu dávají sami. „Přestaňte se tolik starat o to, co Trump udělá nebo neudělá – USA jsou s námi – to je moje zpráva pro evropské lídry,“ prohlásil Rutte na okraj summitu během konference NATO Public Forum.
Jenže ve skutečnosti nikdo neví, jaké jsou skutečně Trumpovy úmysly ohledně spojenectví. Jen docela nedávno si evropští představitelé NATO docela nahlas oddechli, když jeho Trumpova administrativa nakonec souhlasila s tím, že vrchním velitelem spojeneckých sil NATO v Evropě (SACEUR) zůstane tradičně Američan, což lze chápat jako závazek USA vůči obranné alianci. „SACEUR je Američan a generální tajemník NATO Evropan a bude to tak i dál,“ ujistil Rutte.
Podobně přímo v Haagu ujišťovala na okraj summitu americká demokratická senátorka Jeanne Shaheen. „Naše členství v NATO je neotřesitelné, protože je to v našem národním zájmu. Všichni víme, že nás NATO dělá silnějšími a bezpečnějšími,“ prohlásila.
O závazek USA vůči NATO se nemusíme bát, mírní Rutte na summitu obavy Evropy![]() |
Nevyzpytalenost šéfa Bílého domu se snažil v předvečer summitu rozptýlit také americký velvyslanec při NATO Matthew Whitaker. Summitu v Haagu je podle něj je o důvěryhodnosti a důvěře. „USA nikam neodcházejí, budou spolehlivým spojencem,“ prohlásil s tím, že je dobré vidět, jak Evropa přebírá primární odpovědnost a že Washington očekává od spojenců zvýšení výdajů na obranu na 5 procent HDP.
Jedním dechem vzápětí označil Trumpa v souviseti s víkendovým americkým úderem na Írán za skutečného mírotvorce, který prý ukázal, že dělá správná rozhodnutí ve správný čas. „USA jde o mír, prezident Trump je mírotvorce. Chceme, aby se dařilo celému lidstvu,“ dodal.
Výdaje mohou zastínit osud Ukrajiny
Evropané chtějí USA udržet, ale zároveň se „postavit na vlastní nohy“. Nejskloňovanějším slovem příštích dnů bude jednota. „NATO bude v budoucnu daleko více evropské,“ prohlásil na okraj summitu britský ministr obrany John Healey.
Například Polsko se ale zároveň snaží daleko více pracovat na obraně regionálně, s Rumunskem, pobaltskými zeměmi a seveřany. „Protože se připravujeme na nejhorší scénář, který by nastal s koncem jednoty v EU a NATO,“ uvedla Katarzyna Pisarska, šéfka Varšavského bezpečnostního fóra.
„Evropané se musí stát vlastními nositeli bezpečnosti,“ vyzvala Ilke Toygur, ředitelkou Centra pro globální politiku. A klíčem podle ní bude udržet výdaje na obranu na přijatelné úrovni, jak pro veřejné mínění, tak pro zajištění obrany. Investovat do obranného průmyslu musí státy samostatně i kolektivně.
Nový závazek NATO ohledně výdajů na obranu by ovšem mohl odsunout do pozadí daleko akutnější záležitost. A tou je osud Ukrajiny. Jedno jde přitom ruku v ruce s druhým.
Jak by to vypadalo, kdyby Rusko napadlo NATO. Agentura představila možný scénář![]() |
Většina evropských spojenců NATO se domnívá, že vy úspěch Ruska v jeho invazi pravděpodobně vedl k širší válce v Evropě a vyvolá agresi jinde ve světě. Dlouhodobá válka nejen zvyšuje pravděpodobnost porážky Ukrajiny, ale také narušuje důvěru, jednotu a důvěryhodnost Aliance.
Podle šéfa litevské diplomacie Kęstutise Budryse by nikdo neměl pochybovat, že „Rusko nepotřebuje důvod, aby na nás zaútočilo, ale stačí mu jen příležitost“. Budrys vyzval k větší sebekritice, protože už loni na summitu NATO ve Washingtonu se spojenci vážně bavili o navýšení obranných výdajů na 3 % HDP, ale nestalo se tak.
A problémem podle něj zůstává také akceschopnost aliance. „Pokud dojde k útoku na naše území, budeme reagovat podle článku 51. Charty OSN, požádáme o zapojení spojence a až pak budeme žádat o aktivaci článku 5. (Washingtonské smlouvy). Nebudeme čekat na debaty, jestli ano nebo ne,“ konstatoval.
Evropany přitom už zaskočilo Trumpovo odmítnutí poskytnout Ukrajině další pomoc a tlak, který vyvinul na Kyjev, aby přijal ruské požadavky, včetně formálního postoupení suverenity nad zabraným územím a upuštění od dlouhodobého cíle Kyjeva vstoupit do NATO.
Asi nejvíce šokujícím pro evropské spojence bylo dočasné zablokování přístupu Kyjeva k americkým zpravodajským informacím a zbraním ze strany Washingtonu po katastrofálním setkání Trumpa s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v únoru. Evropané si od té doby kladou důležitou otázku, zda se něco podobného nemůže stát i jim.
Podle amerických analytiků z prestižní Atlantic Council spočívá tragédie války na Ukrajině částečně ve zdráhavosti transatlantického společenství uplatnit svou masivní mocenskou převahu nad Ruskem, aby ruskou invazi odvrátilo. Je proto podle nich jasné, co Západ může a musí udělat, aby tuto válku ukončilo a svých podmínek, nikoliv podmínek Vladimíra Putina. Musí proto zvýšit bezpečnostní pomoc Ukrajině, uvalit na Rusko drtivé ekonomické sankce, zvýšit podporu ruské opozici a poskytnout Ukrajině jasnou cestu k členství v Alianci.
„Zaměří se akce summitu na rozpočtové a průmyslové otázky, jejichž výsledky dozrají až v příštím desetiletí? Pokud tomu tak bude, bude se na haagský summit vzpomínat jako na cvičení v pohledu do budoucnosti, abychom se vyhnuli ponuré realitě současnosti – té samé ponuré realitě, kvůli které bylo NATO založeno, aby odstrašilo a v případě potřeby i porazilo,“ konstatovali Ian Brzezinski a Ryan Arick.
Podle senátorky Shaheen je konec války na Ukrajině nejen v zájmu Kyjeva, ale samozřejmě také Evropy a USA. A Rusko a Čína se na to dívají. „Nechci vidět své vnuky jít bojovat do další války v Evropě. Členství Ukrajiny v NATO proto musí být na stole,“ uvedla.
Zda se očekávání naplní, ukážou příští hodiny. „Jednota je naší nejsilnější zbraní,“ vzkázal před začátkem nizozemský premiér Dick Schoof před historicky první schůzkou NATO v Nizozemsku.“Mnozí tento summit označují za historický a já věřím, že to tak bude,“ dodal.