Česko se od roku 1994 už šestkrát zúčastnilo závěrečných bojů o mistra Evropy do 21 let, ale poprvé v historii šampionát pořádá. Co to pro něj znamená po sportovní stránce?
Hřiště a stadiony, které fotbalisté dobře znají. Na tribunách tisíce fanoušků, kteří je přijdou podpořit. To jsou nesporné výhody. Všechna tři utkání v základní skupině, v níž se Češi v Praze postupně utkají s Dánskem, Srbskem a Německem jsou už vyprodaná.
Ale domácí turnaj přináší i úskalí. Velká očekávání, tlak veřejnosti a médií, s čímž se ne všichni dokážou vyrovnat. A při nepříznivém vývoji se podpora z tribun může změnit ve stresující prostředí.
„Je mi jasné, že všechno se bude hodnotit podle výsledků a předvedené hry. Na to jsme připraveni,“ říká trenér Jakub Dovalil.
On vede mužstvo už na druhém šampionátu. Před čtyřmi lety v Dánsku hrálo v menších městech a v komorní atmosféře. Parta kolem Dočkala, Gecova, Váchy či Pekharta to dotáhla do semifinále.
Pořadatel a vítěz mistrovství Evropy do 21 let2013: pořadatel Izrael, vítěz Španělsko |
Teď Kadeřábka, Brabce, Kalase a spol. čekají zápasy na největších českých stadionech, v hledišti bude fandit téměř dvacet tisíc lidí.
„Myslím si, že to zvládneme. Ve fotbale jste pod tlakem pořád, s tím se musí umět žít,“ zdůrazňuje Dovalil.
„Máme hráče, kteří prošli Spartou a ti jsou na tlak a plné stadiony zvyklí. Spíš si myslím, že nás to může vybičovat. Před třemi lety v baráži v Rusku bylo taky dvacet tisíc lidí a tam nám atmosféra pomohla, i když jsme nepostoupili,“ vzpomíná kouč.
Vedle sparťanů jsou v týmu i Petrák s Kalasem, kteří v Německu resp. v Anglii během jara nastupovali v některých zápasech před více než dvaceti tisíci diváky.
„Podle mě tlak, ať je jakýkoli, být nevýhodou nemůže. Každý se musíme donutit k co nejlepším výkonům a je jedno, jestli se hraje v Rusku, v Rumunsku nebo u nás doma. To je stejné pro všechny mužstva,“ tvrdí stoper Tomáš Kalas, jenž na jaře nastupoval v Middlesbrough.
„Pokud nám lidi budou fandit, tak to může být spíš naše výhoda. Ale jak všichni víme, ne vždycky plný stadion znamená podporu fanoušků. Já samozřejmě doufám, že nás lidi poženou, že budou dvanáctým hráčem.“
Stoper, jenž patří Chelsea, si na pořadatelství šampionátu pochvaluje ještě jednu věc: „Jsme doma, kde máme veškerý komfort. Když cokoli potřebujete, tak si to zařídíte. V cizině se pak některé věci musíte vyřizovat vždycky přes někoho. Dva roky trénujeme ve stejných podmínkách, jsme na stejném hotelu.“
Když čeští mladíci zahájili přípravu na turnaj doma, hned první den na autogramiádu i v deštivém počasí dorazily desítky fanoušků. Zájem předčil očekávání. „Byl jsem příjemně překvapený, vážím si toho,“ říká sparťanský záložník Ladislav Krejčí. Lidé dokonce vyvolávali jeho jméno. „To všechno nám pomáhá a zvedá sebevědomí.“
Česko v květnu pořádalo mistrovství světa v hokeji, celkem přišlo 742 tisíc příznivců, což je nejvíc historii. Podle čísel z předprodejů je jisté, že i malé Euro překoná rekord, který drží Izrael se 176 tisíci fanoušky z roku 2013. Pro český šampionát bylo k dispozici celkem 230 tisíc vstupenek.
„Věřím, že podpora fanoušků bude skvělá. My si samozřejmě uvědomujeme, že za to budou chtít výsledky, dobrý fotbal, maximální nasazení,“ vypočítává Krejčí. „Přál bych si, aby to bylo jako na hokeji.“
Dosud největší euforii jedenadvacítka zažila před patnácti lety, kdy šampionát hostilo Slovensko. Tenkrát se hrálo poprvé systémem, který byl nejvíc podobný tomu současnému - dvě skupiny po čtyřech, vítězové hráli finále, druzí v pořadí o bronz.
Na zápasy základní skupiny do Trenčína proti Španělsku, Nizozemsku a Chorvatsku dojížděly tisíce příznivců z Česka a týmu kolem Jankulovského, Ujfalušiho či Baroše pomohli do finále, kde podlehl Itálii.
O dva roky později ve Švýcarsku přibyla do programu semifinálová utkání. Letos v Česku se tímto systémem hraje naposled, v Polsku 2017 se počítá už s dvanácti účastníky.
Do roku 1994 se mistrovství Evropy do 21 let hrála podobně jako evropské poháry, čili systémem play-off až do finále a pořadatel žádný nebyl. V následujících letech z kvalifikace vzešlo osm mužstev pro závěrečné boje a od semifinále se hrálo v jedné zemi. Pak už přišla revoluce, která začala na Slovensku. Mimochodem, nejvíc triumfů v kategorii do 21 let má Itálie, turnaj vyhrála pětkrát, ale nikdy ho nepořádala.
