Na českém trhu od středy působí nová P2P lendingová platforma, neboli internetové tržiště, kde si mezi sebou lidé mohou půjčovat peníze příměji než u bank. Ačkoli projekt Zonky není první podobnou službou v Česku (více o nástupu P2P čtěte zde), patří mezi nejočekávanější projekty.
P2P lending ve světě a v ČRPeer to peer (P2P) lending patří mezi fenomény spadající pod takzvanou „sdílenou ekonomiku“. Tam patří i služby jako AirBnB nebo Uber či Lyft. Idea je ve stručnosti taková, že současné technologie (zejména internet a přístup k němu) umožňují přeměnit klasické byznys modely na jednoušší verze, které upozadí (a tím pádem zlevní) roli prostředníka. V P2P lendingu jsou tímto eliminovaným prvkem banky a lidé si tak mohou přes internetovou platformu posílat peníze výhodněji. Službě se nejvíc daří ve Velké Británii a USA, odkud pocházejí nejznámější platformy. Největší z nich je americký Lending Club, který za svou existenci od roku 2006 zprostředkoval půjčky za 9,2 miliardy dolarů (v přepočtu asi 225 miliard korun), z toho 1,6 miliardy dolarů připadá na první čtvrtletí letošního roku. I v Česku už existuje několik platforem. Mezi nejstarší a nejznámější patří Bankerat, který svými sazbami konkuruje spíše jiným nebankovním půjčovatelům. Minulý týden potom zahájila činnost služba Benefi.cz. Letos také vznikly dvě platformy (PůjčMéFirmě.cz a SymCredit), které zprostředkovávají půjčky firmám (více zde). |
Jednak se připravoval delší dobu a zároveň za ním stojí velký hráč z finančního světa. Firmu Different Money, pod níž Zonky.com spadá, totiž 100% vlastní dceřiná společnost skupiny Home Credit, nizozemská Home Credit Lab. Vlastnictví tak vede až ke skupině PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera a ke generálnímu manažeru Home Creditu Jiřímu Šmejcovi. Home Credit tedy platil vývoj, provoz služby zajišťuje společnost Creative Dock.
Dochází tak k neobvyklému spojení obří finanční skupiny, jejímž těžištěm příjmů jsou spotřebitelské půjčky, se start-upem. Jedním z cílů těchto typů start-upů přitom je současnou podobu fungování finančního světa přetvořit a klasické bankovní i nebankovní instituce zničit. I v zahraničí ale dochází k podobné situaci, kdy P2P ledning využívají či do platforem i majetkově vstupují klasické banky.
Zonky se chce od současné české konkurence lišit i jinak: „Zatímco existující tuzemské platformy se zaměřují na klienty, kterým banky nechtějí kvůli jejich dluhové historii půjčit, my chceme konkurovat přímo bankám,“ říká ředitelka Different Money Lucie Tvarůžková.
Zároveň ale říká, že Zonky chce zprostředkovat půjčky i těm klientům, které banky neobslouží kvůli jejich příliš riskantnímu finančnímu profilu, i když přitom solventní jsou. Jedná se například o OSVČ nebo lidi, kteří pracují často v zahraničí.
Úrok konkurující bankám
Tomu odpovídá především úrok, který se v závislosti na ratingu žadatele o půjčku pohybuje od 5,99 procenta k 15 procentům a průměrně by měl činit 9,8 %. Tím už se Zonky střetává či předhání s orientační úrokovou sazbou, za kterou domácnostem půjčují české banky.
Tým start-upu Zonky, který pro Home Credit vyvíjí a provozuje službu P2P půjček.
Rating jednotlivých klientů určí scoringový systém postavený na základě systému vyhodnocení rizik Home Creditu. Klasická finanční data (například z registru dlužníků) jsou zde ale doplněna o další vyhodnocení kombinace údajů poskytnutých samotným klientem a zároveň informace dohledatelné na internetu a sociálních sítích. Scoring na základě těchto dat ale bude provádět (alespoň v počátku) živý člověk, nikoli algoritmus, jak je tomu například u půjček Kredito24.
Protože v P2P lendingu nepůjčuje přímo instituce (jako je tomu u bank), ale investoři, důležitým faktorem je i jejich nalákání - o to by se měl postarat vyšší výnos, než jaký nabízejí současné běžné bankovní nástroje.
Vyprávění příběhů
Systémů P2P lendingu je ve světě několik. Zonky si zvolilo ten, který peníze investorů dělí za účelem snížení rizika do mnoha půjček. Celý půjčovací proces, který se opět chce odlišit od bankovních institucí, klade důraz na „vyprávění příběhu“.
Nejprve budoucí klient o půjčku on-line požádá a dodá potřebné informace. Do 24 hodin by mu měla platforma odpovědět a v případě kladného vyhodnocení nabídnout určité podmínky v čele s úrokem. Ty si může klient v mezích daných parametrů upravit a vytvořit si „profil žádosti o půjčku“.
Ten připomíná profily na sociálních sítích (žadatel se tam i pod přezdívkou snaží vysvětlit kdo je a na co by peníze potřeboval) nebo crowdfundingové kampaně. Ty proto, že po zveřejnění tohoto profilu běží týdenní doba, kdy na žádost mohou po částkách reagovat registrovaní investoři a požadovanou sumu naplnit. Pokud k tomu nedojde, půjčka se neuskuteční.
Jednotliví investoři mohou kvůli diverzifikaci rizika na jednu půjčku investovat jen částky do 5 tisíc korun. Pokud tedy někdo zažádá o půjčku 30 tisíc, musí se na ni složit od šesti do patnácti investorů. Poté se začne podle splátkového kalendáře splácet.
V systému neexistuje nic jako „fond pojištění vkladů“. Zabezpečení a s ním spojené riziko je založeno právě na scoringu a diverzifikaci. Případný vymáhací proces na sebe bere platforma a vymožené částky potom přeposílá investorům.
Už v předpokládaném výnosu na konkrétní půjčku má investor zaneseno riziko. Jinými slovy - předpokládaný výnos je o procentní body odhadující riziko jednotlivých ratingových skupin ponížen. I tak by podle zástupců Zonky dobrý investor měl bez problémů dosáhnout na výnos 6,5 procenta a ten průměrný na 4% výnos.
Z toho jsou už odečteny i poplatky, ze kterých platfoma žije. Bere si od investora jedno procento z ročně proinvestované částky, od klienta potom 2 procenta z hodnoty půjčky.
Šéf Home Creditu: Míříme na miliardové obraty
Zonky, pro kterou pracuje desítka lidí vesměs se zkušenostmi z klasického bankovnictví, zatím na provoz dostává peníze od Home Creditu. Tvarůžková počítá s tím, že to tak ještě nějakou dobu zůstane. „Rozjezd bude pozvolný. První tři roky se spokojíme s desítkami tisíc transakcí. Poté, co lidé v platformu získají důvěru, očekáváme, že by objem půjček měl prudce vzrůst,“ předpokládá.
S tím jsou srozuměni i v Home Creditu, který dosud na vývoj a provoz Zonky dal okolo dvaceti milionů korun. Další peníze bude muset posílat i v následujících letech. „Věřím ale, že potom služba může vyrůst až k ročním obratům ve výši okolo 3 nebo 3,5 miliard korun,“ říká generální ředitel českého Home Creditu David Bystrzycki.
Nabízí se otázka, proč Home Credit spouští projekt, který mu může zákonitě přes prezentaci výhodnějších úrokových sazeb odlákávat klienty z hlavního byznysu - spotřebitelských půjček. „Konkurence to být může, v tom případě jsme rádi, že je naše. Myslím si však, že současné cílové skupiny obou projektů se prolínat nebudou,“ dodává.
Zároveň ale předkládá další vizi celé mezinárodní skupiny: V Česku by si jako v laboratoři mohla nový model odzkoušet a poté ho rozšířit na trhy, ve kterých dnes již generuje nejvíce příjmů nebo vidí blízký potenciál. Tedy primárně do Ruska, Číny a východoasijských zemí.
