Růst české ekonomiky bude letos i příští rok rychlejší než v nejvyspělejších evropských státech, tvrdí ve středu zveřejněná prognóza České bankovní asociace (ČBA). Bude tak pokračovat proces dohánění přerušený během recese.

"Příznivé údaje uplynulého období nás vedou ke zvýšení celoročního odhadu hospodářského růstu pro rok 2015 na 3,2 %. Ten bude i ve zbytku roku opřen především o domácí poptávku, jejímž základem je i nadále vysoká exportní výkonnost," uvádí hlavní ekonomka České bankovní asociace Eva Zamrazilová.

ČBA tak ve srovnání s poslední prognózou v dubnu zvýšila odhad růstu o 0,8 procentního bodu. Citelně zvyšuje také odhad růstu investic (během letoška +5,5 %)  a úvěrů pro podniky (ty se mají meziročně zvýšit o víc než pět procent).

Prognóza počítá s tím, že výrazně, až o tři procenta, poroste spotřeba domácností. Zlepšení souvisí s pozitivním vývojem na trhu práce.

"Po několika letech mzdového škrcení se vytváří nemalý prostor pro růst mezd. Míra nezaměstnanosti klesla na šestileté minimum a aktuální nabídka volných pracovních míst je nejvyšší od roku 2008," vysvětluje Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank.

Otázka jménem koruna

Za hlavní nejistotu komplikující odhady experti ČBA považují "načasování a způsob ukončení kurzového závazku centrální banky," tedy kdy ČNB přestane držet korunu slabší, než je hladina 27 Kč za euro. Bankovní rada ČNB se opakovaně vyjádřila, že s politikou slabé koruny neskončí dříve než ve druhé polovině příštího roku. Ve hře je však i možnost prodloužení doby "kurzového závazku", případně posun intervenční hladiny.

Neznámou je i způsob, jak ČNB intervence ukončí. Odhady komplikuje i to, že se příští rok složení bankovní rady obmění a prezidentem jmenovaní noví členové mohou prosadit odlišnou politiku.

Ekonomové se shodují, že bez zásahů ČNB by koruna výrazně posílila. "Existuje prostor pro posílení o dvě koruny, tedy k hranici 25 Kč/euro. A spíše i pod ní," tvrdí Eva Zamrazilová, žena, která mezi lety 2008 až 2013 o měnové politice  spolurozhodovala a která podle všeho na klíčovém hlasování v listopadu 2013 se spuštěním intervencí nesouhlasila.

ČNB je v posledních týdnech nucena hranici 27 korun za euro aktivně bránit. Jednu konkrétní intervenci přiznala a od té doby na otázku, zda na trhu prodává koruny, odmítá odpovídat.

"ČNB bude muset být na trhu relativně často, až do ukončení závazku," myslí si hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler. Ten z dostupných údajů o likviditě bankovního sektoru odvozuje, že během července ČNB skoupila eura za zhruba 20 miliard korun.

Negativní sazby? Daň na bankovní sektor

Jednou z variant, po nichž ve snaze utlumit aktivitu spekulantů sázících na silnější korunu může ČNB sáhnout, je posun základních sazeb do minusu. To zástupci ČBA jednohlasně odmítají. "Riziko (jejich zavedení) existuje a vnímáme ho velmi negativně," prohlásila Zamrazilová na setkání s novináři.

HNBYZNYS NA FACEBOOKU

Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Facebooku.

Důvod, proč bankovní asociace, organizace zastupující banky a pobočky bank působících v Česku, záporné úroky nechce, je zřejmý: snížily by zisky finančního sektoru. Šlo by vlastně o daň dopadající na banky, sektor jako celek by se záporných sazeb nezbavil ani tím, že by jednotlivé finanční domy víc půjčovaly, tvrdí experti ČBA.

"A aby negativní banky skutečně měly efekt, nestačilo by, aby šlo o několik desetin procenta," soudí Horská, podle které by ČNB musela sazbu srazit až k  -1 %.  K tomu podle Zamrazilové ČNB pravděpodobně nepřikročí už proto, že se snaží vrátit měnovou politiku "k normálu" a záporné sazby by ji od tohoto cíle vzdálily.

Zbývá vám ještě 40 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se