Hlavní obsah

Srbského generála odsouzeného za zločiny v Kosovu doma vítali se všemi poctami

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Bělehrad

Téměř jako hrdina a s přesvědčením o své nevině se ve čtvrtek vrátil do Srbska z vězení haagského tribunálu bývalý velitel srbské armády v Kosovu generál Vladimir Lazarević. Byl propuštěn po odpykání dvou třetin ze čtrnáctiletého trestu odnětí svobody, který mu tribunál udělil za jeho roli v krvavé etnické čistce v Kosovu v letech 1998 a 1999. Do trestu se započítala i vazba, do níž nastoupil před deseti lety.

Foto: Profimedia.cz

Bývalý srbský generál Vladimir Lazarević (vpravo) před tribunálem v Haagu. Snímek z roku 2005

Článek

Lazarević se vrátil z Haagu do jihosrbského města Niše vládním letounem, kterým si pro něj přiletěli srbský ministr obrany Bratislav Gašić a ministr spravedlnosti Nikola Selaković.

Na letišti navrátilce vítala početná delegace, v níž nechyběli další zástupci vlády včetně náčelníka generálního štábu Ljubiši Dikoviče.

"Mám za sebou deset ztracených let. Proč? Nebyl jsem odsouzen za jediný konkrétní špatný čin, můj ani mých 70 000 vojáků, ani za jediný zločin proti životu nebo majetku, ani za porušení pravidel vedení války," povzdechl si podle televize B92 Lazarević při setkání s uvítací delegací v Niši. On i ostatní, kteří byli odsouzeni s ním, jakoukoli vinu odmítli přiznat.

Důkazy likvidovali

Zpočátku jednotlivé ozbrojené útoky albánských separatistů proti policii a srbským představitelům v Kosovu se ve druhé polovině 90. let postupně rozrostly v ozbrojenou rebelii.

Tehdejší vedení s prezidentem srbsko-černohorské Jugoslávie Slobodanem Miloševičem reagovalo rozsáhlou policejní a vojenskou operací, která se později zvrhla v etnickou čistku provázenou místy vražděním. Na 800 000 Albánců tehdy z Kosova ze strachu uteklo nebo bylo vyhnáno, především do Albánie.

Podle údajů bělehradského Fondu pro humanitární právo během války v Kosovu přišlo o život přes 13 000 lidí, z nichž přibližně dvě třetiny tvořili Albánci. Srbské jednotky při odsunu z Kosova, vynuceném nálety Severoatlantické aliance v Srbsku, s sebou převezly stovky těl, aby ukryly důkazy o spáchaných zločinech.

Vydal se dobrovolně

Lazarević se dobrovolně dostavil k Mezinárodnímu trestnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v únoru 2005. O rok později začal proces s ním a s dalšími čtyřmi vysokými srbskými činiteli obžalovanými z odpovědnosti za zločiny spáchané za války v Kosovu. V roce 2009 byli odsouzeni k 15 až 22 letům vězení.

Vedle Lazareviće, který dostal 15 let, ale v odvolání mu byl trest o rok snížen, seděli na lavici obžalovaných také bývalý místopředseda srbské vlády Nikola Šainović, bývalý náčelník generálního štábu jugoslávské armády Dragoljub Ojdanić, generál Nebojša Pavković a někdejší šéf srbské tajné služby Sreten Lukić. Milana Milutinoviče, který byl v letech 1998–1999 srbským prezidentem, soud viny zprostil.

Milošević byl v samostatném procesu u ICTY obžalován z genocidy, válečných zločinů a zločinů proti lidskosti spáchaných během válek, jež v první polovině 90. let provázely rozpad bývalé Jugoslávie. V březnu 2006 ale v cele tribunálu zemřel, podle oficiální zprávy podlehl infarktu.

Reklama

Výběr článků

Načítám