Jestliže potetované ranařce turnaj sedne, může na něm dokráčet zatraceně daleko.
Jak jste se těšila na start nové sezony?
Já ani nemám pocit, že je začátek roku. Jedu totiž nonstop. Hrála jsem asijskou ligu IPTL, pak Hopman Cup, turnaj v Sydney. Plynule jsem navázala. Někdy je to možná lepší. Aspoň jsem se nemusela dostávat do rytmu a tempa.
Nevnímáte únavu?
Fyzicky se cítím dobře.
A psychicky?
Taky. V IPTL bylo hodně cestování. Ale rozhodla jsem se sama, takže si nebudu stěžovat. V Austrálii jsem už přes dva týdny, něco jsem natrénovala, nahrála pár zápasů. Takže zatím pohoda.
Byla to zvláštní příprava, že?
Trochu jiná než loni, no. Ale v Asii jsem s sebou měla kondičního trenéra i fyzioterapeuta. Víc než tenis jsme dělali kondici. V Praze jsem asi týden trénovala, pak jsme spíš tréninkově pojali Hopman Cup.
Vážně se necítíte opotřebovaná?
Těšila jsem se sem. Melbourne je můj nejoblíbenější grandslam. Všechny turnaje v Austrálii mám ráda. Sluníčko, teplo.
Svědčí zdejší podmínky vašemu bolavému ramenu?
Určitě. Jsou mnohem příjemnější než v halách. Nebyla tu kosa ani na chvíli. Pro celé tělo je teplo fajn.
Co vám napověděl přípravný turnaj v Sydney?
Měla jsem dost přísný los. Dvě kola jsem zvládla (porazila Ivanovičovou a Pavljučenkovovou). Pak jsem zase bojovala s Halepovou a zase prohrála. Ale jsem na dobré cestě.
Patříte tu mezi deset nejvýše nasazených. Jaký jste si dala cíl? Poprvé na grandslamu přejít 3. kolo?
Ty brďo, očekávání nemám. Loni jsem je měla a nebylo to dobré. Na grandslamech jsem si na sebe naložila zbytečný tlak. Letos je vezmu jako normální turnaj. A uvidíme, jak to dopadne.
