Evropská centrální banka ve čtvrtek přistoupila k razantnímu uvolnění měnové politiky. Snížila základní úrokové sazby, navýšila kvantitativní uvolňování a rozšířila ho i na podnikové dluhopisy. Kromě toho slíbila, že bude bankám dodávat více peněz. Jak zareaguje Česká národní banka? Vystačí si s oslabováním koruny intervencemi, nebo se poprvé v historii rozhodne snížit úrokové sazby do negativního pásma? Ptali jste se bývalé členky bankovní rady ČNB Evy Zamrazilové.
Česká národní banka se v listopadu 2013 v obavách z deflace zavázala, že nenechá domácí měnu posílit výrazně pod hladinu 27 korun za euro. Aby svůj slib dodržela, musela už od té doby nakoupit eura za více než 500 miliard korun. Jen letos v lednu intervenovala za 58 miliard.
Centrální bankéři po únorovém zasedání bankovní rady oznámili, že budou korunu v případě potřeby oslabovat nejméně do začátku příštího roku, tedy déle, než se původně čekalo. Zároveň přiznali, že poprvé diskutovali o možném zavedení záporných úrokových sazeb.
Tlak na posílení domácí měny podle analytiků ještě vzroste po čtvrtečním rozhodnutí ECB razantně podpořit růst ekonomiky a inflace dalším uvolněním měnové politiky.
Žena, která byla mezi lety 2008 a 2014 členkou bankovní rady ČNB, odpovídala v pátek před polednem na vaše dotazy v on-line rozhovoru.
Vážení čtenáři, vkládání dotazů bylo ukončeno.