Polovina peněz na inovace směřovala v roce 2014 do pořízení budov, strojů, zařízení a softwaru. Na výzkum a vývoj firmy vynaložily 31,2 miliardy korun. "Za 22,3 miliardy pak nakoupily služby výzkumu a vývoje od jiných subjektů," doplnila předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová.

Technickým inovacím, které jsou považované za stěžejní pro výrobu a konkurenceschopnost podniku, se v letech 2012 až 2014 věnovalo 35,7 procenta podniků. Nejvíce firem se soustředilo na vývoj nových nebo podstatně zlepšených produktů. Tržby za ně v roce 2014 dosáhly 1,2 bilionu korun, uvádí ČSÚ.

Na produktových a procesních inovacích podniky pracovaly převážně samy, třetina firem spolupracovala s partnerem. Ten podle statistiků nejčastěji pocházel z Česka a ve většině případů šlo o dodavatele. "S vysokými školami, jako v pořadí třetím nejčastějším partnerem, spolupracovalo na inovacích 12 procent podniků," uvedl ČSÚ.

V roce 2014 vkládaly podniky do inovací v průměru 2,4 procenta svých tržeb. Nejvyšší podíl, bezmála 5,5 procenta z tržeb, dávaly firmy působící v informačních a komunikačních činnostech.

Třetina technicky inovujících podniků využívala některou z forem veřejné podpory. Finanční podporu ze státního rozpočtu obdrželo 24 procent těchto podniků, peníze z Evropské unie čerpala zhruba pětina firem.

Přes rekordní částku vloženou do inovačních aktivit převažují v Česku firmy, které neinovují. V letech 2012 až 2014 inovovalo podle ČSÚ 42 procent podniků.