„Kurdové se budou bránit až do konce, PKK bude válku stupňovat, protože tak postupuje i Turecko,“ sdělil Bayik.
Erdogan vyloučil obnovení rozhovorů s PKK. Prezidentův poradce Ilnur Çevik prohlásil, že PKK usiluje „o vlastní stát odtržený od Turecka“. Na otázku, zda je naděje na obnovu rozhovorů, odpověděl: „V této chvíli ne.“ Bayik ale popřel, že Kurdům z PKK jde o odštěpení od Turecka. „Nechceme Turecko rozdělit. Chceme žít uvnitř tureckých hranic svobodně na své zemi. Boj bude pokračovat, dokud nebudou tato práva Kurdům zajištěna,“ řekl.
Konec příměří
Dvouleté příměří mezi Ankarou a PKK bylo ukončeno loni v červenci. Turecká armáda tehdy vstoupila do bojů v Sýrii, ale zaměřila se hlavně na tamní Kurdy a obnovila také vojenské operace proti PKK, a to nejen na území Turecka, ale také severního Iráku. V některých oblastech na jihovýchodě Turecka, kde Kurdové žijí, platí zákaz nočního vycházení.
O obnovení bojů podle odhadů zahynulo 340 členů tureckých bezpečnostních sil, 300 kurdských bojovníků a 200 civilistů.
Islámský stát není pro Erdogana hrozbou. Jde mu o Kurdy, říká expertka z Turecka |
Bayik prohlásil, že Erdoganovým cílem je přinutit Kurdy vzdát se, v opačném případě je odhodlán je povraždit. „Říká to otevřeně, neskrývá to. Kurdové se budou bránit až do konce, nejenom v Kurdistánu, ale v celém Turecku,“ sdělil Bayik.
Spor je podle něj řešitelný jedině prostřednictvím vyjednávání, ale PKK prý nebude jednat, dokud „turecký stát neukončí svou genocidní politiku“.
Politický vůdce PKK Abdullah Öcalan je vězněn od roku 1999 a Bayik řekl, že Kurdové nebudou jednat, dokud nebudou zlepšeny Öcalanovy podmínky ve vězení. „Roky k němu nemohly návštěvy, nejsou o něm žádné informace,“ řekl.
  |
Odstup od teroru
V Turecku bylo letos spácháno několik teroristických atentátů, při nichž zahynuly desítky lidí. K některým se přihlásila skupina Sokoli osvobození Kurdistánu (TAK), která se označuje za odnož PKK. Bayik se od ní ale v rozhovoru s BBC distancoval. „Ty akce provádí TAK. Strana kurských pracujících s těmi atentáty nemá nic společného. Je to jiná organizace, nevíme, kdo k ní patří,“ řekl. Ankara útoky připisuje PKK a viní také prokurdskou Lidovou demokratickou stranu (HDP), která má v parlamentu skoro 60 mandátů.
PKK zahájila boj proti tureckému státu v roce 1984. Od té doby si konflikt vyžádal na 40 000 lidských životů.
