Úřad německé kancléřky Angely Merkelové Ankaře vzkázal, že ohrožování dohody o uprchlících mezi EU a Tureckem k ničemu nepovede. Německo a také Chorvatsko je ale proti pozastavování přístupových rozhovorů Evropské unie s Tureckem.
„Když se u hraničního přechodu v (bulharské) Kapikule objevilo 50 tisíc uprchlíků, volali jste o pomoc. Začali jste se ptát sami sebe ‚Co uděláme, když Turecko otevře hranice‘. Poslouchejte mě pozorně. Půjdete-li ještě dál, ty hranice se otevřou, dobře si to zapište,“ řekl Erdogan v projevu v Istanbulu.
EU zmrazí přístupová jednání s Tureckem kvůli událostem po puči. Turci to neberou vážně |
EP ve čtvrtek přijal nezávazné usnesení, které doporučuje zmrazit přístupová jednání kvůli postupu Ankary proti údajným účastníkům červencového nezdařeného puče. Návrh ale také počítá s možností rozhovory EU s Tureckem obnovit.
Mluvčí německého ministerstva zahraničí Sawsan Chebliová v pátek řekla, že by se přístupová jednání neměla přerušovat. „Je nutné dále jednat. Nemůžeme zastavit přístupová jednání, protože to jenom ještě více poškodí vztahy mezi Tureckem a Evropou a to nebude v zájmu Turecka ani Evropy,“ řekla.
Ani Chorvatsko s přerušením rozhovorů nesouhlasí. Jeho ministr zahraničí Davor Ivo Stier v pátek ve Slovinsku řekl, že „není v zájmu EU, Chorvatska ani Slovinska zastavovat rozhovory s Tureckem a že je vůči Ankaře třeba zaujmout vyvážené stanovisko“.
Turecký premiér Binali Yildirim už ve čtvrtek Evropu varoval před přílivem uprchlíků a řekl, že přerušení rozhovorů poškodí Evropu více než Turecko. Na tureckém území je na 2,7 milionu syrských běženců.
Erdogan: Nedostali jsme dost peněz
Mluvčí úřadu německé kancléřky Ulrike Demmerová řekla, že dohoda mezi Tureckem a EU je považována za „společný úspěch“ a že udržení dohody je v „zájmu všech zúčastněných“. Chebliová prohlásila, že je v zájmu obou stran řídit se dohodou. „Podíváme-li se na fakta, pak obě strany dohodu dodržují, a my doufáme, že to tak zůstane, protože je to v zájmu obou stran,“ řekla.
Turecký vicepremiér Numan Kurtulmuş v pátek kritiku rozšířil i na OSN, když v Londýně řekl, že OSN a další mezinárodní organizace přestaly být schopné řešit světové problémy. Ujistil také, že Turecko nemění svou zahraniční politiku a že se dále bude řídit svými národními zájmy.
EU s Tureckem v březnu uzavřela dohodu, která měla zastavit příliv uprchlíků z Turecka do Řecka. Unie za to Ankaře přislíbila značnou finanční pomoc, pokrok v přístupových rozhovorech a uvolnění vízového režimu. Turecko ale unii obviňuje, že dohodu neplní, a hrozí jejím vypovězením. EU zrušení víz podmínila mnoha požadavky, z nichž mnohé zatím Ankara nesplnila.
Erdogan k dohodě v pátek řekl, že Turecko nedostalo všechny slíbené peníze. „Dostali jsme 550 milionů dolarů (14 miliard korun) od OSN. EU peníze slíbila, ale zatím poslala asi 700 milionů dolarů. A kolik jsme utratili my? Do této chvíle 15 miliard dolarů,“ řekl prezident.
Rozhodnutí EP k přístupovým jednáním s EU se týká hlavně postupu Turecka po červencovém pokusu o puč. Turecko pozatýkalo desítky tisíc lidí a propustilo z práce nebo přeřadilo na nižší pozice na 120 tisíc osob. Podle Ankary jsou to stoupenci duchovního Fethullaha Gülena, jemuž Turecko připisuje zorganizování puče. Mezi zatčenými je na 140 novinářů a úřady nechaly uzavřít 170 různých sdělovacích prostředků. Kurtulmuş dnes ujistil, že zásahy proti Gülenovým stoupencům budou ještě „nějaký čas“ pokračovat.