Eva Puskarčíková ji vyslala na druhý úsek ze čtvrtého místa. Dav podél trati burácel, fandilo 12 tisíc diváků. A ona si až příliš uvědomovala: Teď na mě holky spoléhají.
Jednou se možná dvacetiletá Markéta Davidová stane oporou české reprezentace. Předpovídají jí velkou budoucnost. Snad i tato zkušenost jí pomůže do dalších let.
Ale tentokrát s ní ještě Světový pohár v Ruhpoldingu zamával.
Pozice, kterou zaujala při položce vestoje, byla špatná. Rány létaly mimo terče. Tři dobití nestačila. „Asi zapracovaly nervy,“ usoudil kouč Zdeněk Vítek. „Možná kdyby dala sedmou ránu, která byla těsná, dopadli bychom líp.“
Ovšem to už je pouze hra na kdyby.
BOUŘLIVÉ KULISY. Fanoušci při závodu štafet.
Davidová se po trestném kole propadla na patnácté místo, Češky ztrácely téměř dvě minuty. Veronika Vítková a Gabriela Koukalová poté vytáhly tým na šesté místo.
Štafeta není o síle těch nejlepších z týmu. Často bývá naopak klíčová síla čtvrtého, tedy výkonnostně nejslabšího článku.
Ten Češky stále hledají.
V březnu 2015 pozdvihly po finále poháru v Chanty Mansijsku malý glóbus pro nejúspěšnější štafetu zimy. Jásala sestava Puskarčíková, Soukalová, Landová, Vítková. Od té doby jim spolehlivá čtvrtá žena chybí.
Jitka Landová loni řešila zdravotní problémy, vypadla z A-týmu a posléze zmizela ze scény úplně. Místo soupeřek bojuje s vleklým únavovým syndromem. „V této sezoně se už určitě nevrátí,“ říká Vítek.
Barbora Tomešová, v minulosti rovněž členka štafety, ukončila v 29 letech kariéru a komentuje biatlon pro Eurosport.
Bývalá běžkyně Lucie Charvátová loni udivovala rychlými běžeckými časy a občas i solidní střelbou - ale nikdy ve štafetě. Pokaždé při ní kroužila po trestném kole, na mistrovství světa dokonce třikrát. Se štafetovým blokem v hlavě se zatím neumí poprat.
ŠTAFETOVÉ ŽENY. Jitka Landová (vlevo) byla nedílnou součástí českého kvarteta předloni, Lucie Charvátová (vpravo) pak vloni.
Jessica Jislová, loňská posila A-týmu, je sice střelecky o něco jistější, jenže běžecky výrazně zaostává, ve Světovém poháru končila až mezi 70. a 90. místem.
V záloze je ještě 27letá Lea Johanidesová, minulý týden šestá a osmá v IBU Cupu v Martellu.
„Zase tak moc holek na výběr nemáme,“ podotkl Vítek.
Ve středu poprvé sáhl po talentované Markétě Davidové, v úvodu sezony vítězce závodu IBU Cupu v Beitostölenu. A to přesto, že ta se podle původních plánů letos ve Světovém poháru vůbec neměla objevit a trenéři chtěli upřednostnit její postupný růst namísto rychlých skoků.
Že přechod z biatlonové druhé ligy do první a následný debut ve štafetě je psychicky obtížnou záležitostí, ukázaly ve čtvrtek i dvě Rusky z první osmičky celkového pořadí IBU Cupu. Viktoria Slivková nabrala na prvním úseku minutovou ztrátu a Uljana Kajševová kroužila po trestném kole.
Davidová stejně jako kdysi mladá Gabriela Soukalová debutovala ve štafetě ve 20 letech a shodou okolností také v Ruhpoldingu. Soukalová tehdy na střelnici zasáhla všech deset terčů a nadchla. Přesto se vzápětí z poháru opět nadlouho vytratila a sbírala zkušenosti na menších soutěžích.
Češky s ní skončily v Ruhpoldingu 2010 šesté. Což trenéři považovali za obrovský úspěch. „Byly to časy, kdy od ženské štafety nikdo nic nečekal,“ vzpomíná Vítková.
Nyní jsou jejich ambice úplně jiné. Medailové. To nikdo nezastírá.
Na testování před únorovým světovým šampionátem v Hochfilzenu zbývá trenérům jen příští týden štafeta v italské Anterselvě. Vrátí do sestavy Charvátovou? Nebo tentokrát vyzkouší Jislovou? Teprve se rozhodnou.
A koho pak pošlou do boje v Hochfilzenu? Ani variantu Davidová stále nevylučují. „I když Markéta má mít letošní vrchol na mistrovství světa juniorů,“ říká Vítek.
Důležitá bude pochopitelně také aktuální forma závodnic přímo v dějišti šampionátu.
Jak připomíná Veronika Vítková: „Štafeta je hlavně o vyrovnanosti.“
V té minulé, v prosincové Pokljuce, byly Puskarčíková, Vítková i Koukalová na svých úsecích vždy nejlepší. Jenže trestné kolo Charvátové srazilo tým na čtvrté místo.
Také tentokrát bychom mohli ze závodu v Ruhpoldingu čerpat pozitivní zprávy, i když jen ty dílčí.
RYCHLOPALKYNĚ. Eva Puskarčíková při nástřelu a na předávce, když vysílala do boje Markétu Davidovou.
Eva Puskarčíková opět tak spolehlivá. A její rychlopalná ležka za 22 vteřin, na tu nikdo nemá.
Veronika Vítková po nemoci a po absenci v Oberhofu mile překvapila třetím běžeckým časem na svém úseku. „Nevěděla jsem, kam až mě tělo pustí. Z běhu mám docela radost,“ říkala.
A Gabriela Koukalová? První dáma Světového poháru opět ukázala, v jak úžasné formě se nachází - první čas úseku, dokonce o osm vteřin rychlejší než domácí hvězda Dahlmeierová, mocně finišující pro německé vítězství.
Na posledním, dvoukilometrovém kole Koukalová takřka sjela i 36vteřinovou ztrátu za Italkou Gontierovou, v cíli ji od ní dělily jen dvě desetiny. Padla na sníh, vydala ze sebe vše. Bojovnice za všech okolností.
TY NEJZKUŠENĚJŠÍ. Veronika Vítková (vlevo) předvedla třetí běh na úseku, Gabriela Koukalová nejrychlejší - a za cílem se zřítila na sníh.
Tři české ženy mohly být včera na sebe pyšné.
Kde jen najít tu čtvrtou do party?
„My víme, že až se nám to sejde, na té bedně budeme stát,“ tvrdí Vítková. „To si každá umíme spočítat.“
Dvě otázky se nyní nabízejí.
Budou mít trenéři šťastnou ruku při výběru čtvrté ženy, která prokáže v den D v Hochfilzenu psychickou odolnost, dobře zastřílí a solidně poběží?
A sejde se to právě tam?
