Šéf autoklubu, který má více než devatenáct milionů členů, v dopise Alexanderu Dobrindtovi (CSU) a Wolfgangu Schäublemu (CDU) dále napsal, že projekt mýtného ponechává řadu zásadních otázek nezodpovězených. Markl se zmínil také o nejistotě, kterou podle něj plánované poplatky vzbuzují u veřejnosti.
Markl má výrazné pochybnosti o tom, jestli zavedení mýtného pro osobní vozy vůbec přinese nějaké příjmy. Dobrindt si od něj slibuje čistý roční příjem kolem 524 milionů eur (14,2 miliardy korun). Analýzu jeho úřadu však někteří zpochybňují.
Příjmy z mýtného pro osobní auta by byly několikanásobně vyšší, kdyby návrh, který minulý týden schválila německá vláda, nepočítal s tím, že němečtí řidiči budou od platby de facto osvobozeni. Za mýtné sice zaplatí, ale později jim bude vráceno, protože se jim sníží daň z motorových vozidel. Majitelé nejekologičtějších aut s velmi nízkými emisemi získají dokonce ještě větší úlevu, než kolik zaplatí na dálničních poplatcích.
Veškeré příjmy z mýtného pro osobní vozy, které by mělo být zavedeno v roce 2019, tak ve výsledku Německu poplynou od zahraničních motoristů. To se nelíbí několika evropským zemím, včetně Rakouska, Nizozemska, ale i Česka. Premiér Bohuslav Sobotka minulý týden prohlásil, že zaúkoluje ministra dopravy Dana Ťoka vypracováním analýzy dopadů zavedení mýtného. „Pokud se potvrdí, že pro Českou republiku vzniknou negativní diskriminační dopady, vláda zváží připojení k připravované žalobě Rakouska na postup Německa,“ dodal Sobotka (psali jsme zde).
