Článek
Milan s Natašou si přáli žít blíž přírodě, ale zůstat i v přijatelném dosahu města. Než se pustili do stavby domu, přesně už věděli, co od domu očekávají a stejně tak měli jasnou představu o jeho optimální velikosti.
Otevřené prostory domu volně propojené se zahradou byly jasnou volbou. Nemohla chybět ani velká pracovna, protože Milan i Nataša pracují doma. Zcela jistě ale nestáli o bazén, věděli už, co to obnáší.
Dům navrhoval jiný architekt než interiér?
Milan: Ano. S úpravou interiéru jsme se obrátili na architekta Martina Franka ze studia Deconcept, s jehož tvorbou jsme se seznámili prostřednictvím časopisu Moderní byt. Sledovali jsme ji a velmi se nám líbila.
Také jsme znali zlínský obchod Deconcept a měli jsme kladné reference od známých, kterým už interiér navrhl a realizoval. Domnívám se, že právě tento styl pomohl příjemně zútulnit náš jednoduchý funkcionalistický dům.
Co podmínilo výsledný vzhled interiéru?
Milan: Architekt vnímavě reagoval na náš způsob života a architekturu stavby. Hodně jsme stáli jen o velký masivní jídelní stůl, kde by se mohla scházet i širší rodina, a sezení venku, jinak měl volné ruce.
Trvali jsme na kvalitním vybavení, ale rozhodně nám nešlo o to, aby se dům stal výkladní skříní nějakých designových značek.
Splnili jste si nějaké speciální přání?
Milan: Už při stavbě domu jsme si přáli mít krb. Z předchozího bydlení jsme si sem vzali jen postel, kterou jsme barevně přizpůsobili celkovému stylu interiéru. Sami jsme si například zvolili osvětlení nad jídelní stůl od značky Brokis, které se nám velmi líbilo. Nijak nenarušovalo stylový záměr a akceptoval ho i architekt.
Naprostá shoda panovala také při výběru materiálů, jen barevnost interiéru se nám postupně posunula do světlejších barevných tonů.
Například jsme upustili od tmavých břidlicových obkladů. Nakonec jsme spontánně sáhli po světlejší keramické dlažbě Rex věrně imitující kámen, která připomíná starý sešlapaný kámen z kostela.
Jak se vám tu žije?
Milan: Jsme tu už dva roky a nenarazili jsme na nic, co by se neosvědčilo. Vše se podařilo tzv. na první dobrou. Jsme tady spokojení a žije se nám dobře. Milujeme zahradu, přes léto jsme hodně venku a těšíme se, až bude ještě zelenější a víc poporoste.
Nic zde nemáme jen na okrasu, všechno má svůj účel a je to k užitku, chválíme si komfort podlahového vytápění.
Máme rádi interiér jako celek, jeho harmonii. Otevřeným řešením nahrává interaktivní komunikaci. Osobně považuji za velmi zajímavý tvar domu a propojení interiéru s exteriérem. Oceňujeme obě venkovní sezení, každé je ideální v odlišném denním čase.
Jak jste přistupoval ke ztvárnění interiéru?
Ing. arch. Martin Frank: Ovlivnil mě už samotný dům, jeho kvalitní architektura. Vnímám ji jako strohou s mechanicky se opakujícími prvky. Nechtěl jsem ji přebít nějakými zbytečnými efekty. S respektem jsem přistoupil také k zachování barevně výrazných okenních rámů. Okna zde tedy vynikají, ale zároveň se je podařilo díky dalším barevně podobným detailům s interiérem lépe propojit.
Aby žlutozlatých prvků nebylo mnoho, rozhodli jsme se původní přírodní odstín dubové podlahy výrazně zesvětlit. V celku převažuje barva bílá, kterou doplňují béžové a šedé tóny s drobnými akcenty černé, zlaté a přírodní světlé dřevo.
Většina vybavení interiéru je zhotovena na zakázku, vyjma sedacího nábytku a kuchyňských modulů. Nádobí se obměňovalo postupně. Nové bylo záměrně voleno tak, aby působilo dojmem nahodilosti, nikoli dokonalosti. Interiéru sluší i mírná patina.
Napište nám
Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?
Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.
Lenka Saulichová, www.modernibyt.cz