PŘEHLEDNĚ: Jako oheň a voda. Macron a Le Penová se neshodnou skoro v ničem

1 Evropská unie

Dočasně odstoupivší předsedkyně Národní fronty Marine Le Penová je hlasitou odpůrkyní Evropské unie. Svým voličům slibuje, že pokud ve volbách zvítězí, bezprostředně po nich obnoví hraniční kontroly a zajistí místa pro 6 000 nových celníků. Zároveň zahájí vyjednávání s ostatními členy EU o novém postavení Francie.

Jestliže se Le Penové nepodaří prosadit radikální změnu EU (například zrušení Schengenské dohody), rozhodli by o setrvání v Unii v referendu Francouzi. Pokud „frexit“ nepodpoří, Le Penová slibuje, že z funkce prezidentky odstoupí.

60 fotografií

Podobně negativně se staví i k euru, které by ráda nahradila staronovým frankem. Ten by měl mít nižší hodnotu než euro, aby byl francouzský export konkurenceschopnější. Na hodnotu nového franku by se převedl i státní dluh. Také o návratu k původní měně by lidé měli podle nacionalistické kandidátky rozhodovat v plebiscitu. Během předvolební kampaně však Le Penové připustila, že by bylo možné euro ve Francii dál používat jako paralelní měnu.

Naopak předseda hnutí Vpřed! Emmanuel Macron je známý jako prounijní kandidát. Francie podle něj musí zůstat v srdci Evropy a úžeji spolupracovat se svými sousedy. Exministr hospodářství také podporuje bližší kooperaci zemí eurozóny. Ty by podle něj měly mít vlastní rozpočet, ministra financí i parlament.

Macron podle Fox News hovoří o evropských ideálech míru, prosperity a svobody. Po odchodu Británie z EU bude podle něj Unie potřebovat nového lídra, kterým by mohla být spolu s Německem právě Francie.

2 Ekonomika

Ačkoli se o Le Penové hovoří jako o krajně pravicové kandidátce, její ekonomický program je spíše levicový. Francii v současnosti sužuje desetiprocentní nezaměstnanost, Le Penová ale svým voličům slibuje, že jim pracovní místa zajistí.

Jako odpůrkyně globalizace hovoří o takzvaném „inteligentním protekcionismu“, tedy zvýhodňování francouzských firem. Jedním z jejích budoucích kroků by bylo uvalení nové daně na firmy, které zaměstnávají cizince bez francouzského občanství, aby tak začaly dávat přednost Francouzům. Vyšší daně by uvalila i na dovoz.

Le Penová chce mimo jiné snížit daň z příjmů pro nejchudší obyvatelstvo a navýšit důchody. Zároveň by snížila věk odchodu do důchodu ze současných 62 na 60 let a zachovala by současný 35hodinový pracovní týden.

Macron se prezentuje jako středový kandidát. Deník Financial Times uvádí, že „kombinuje umírněné reformy podporující podnikatele se severským sociálním modelem“. Podnikatele chce podpořit například snížením daně z příjmů právnických osob ze současných 33 na 25 procent. Snížit chce i majetkovou daň.

Centristický kandidát slibuje, že díky vyšší efektivitě vlády ročně sníží veřejné výdaje o 60 miliard eur. Plánuje zrušit pozice až 120 000 státních zaměstnanců tím, že se za ně nebude hledat náhrada, až odejdou do důchodu. Část ušetřených peněz (50 miliard eur za pět let) by se podle něj měla použít na environmentální opatření, učňovské vzdělávání, digitální inovace a veřejnou infrastrukturu, píše BBC.

Na rozdíl od Le Penové by zachoval současný věk odchodu do důchodu, tedy 62 let. Zachoval by i 35hodinový týden, v případě přesčasových hodin by ale firmám umožnil větší flexibilitu. V následujících pěti letech chce Macron snížit nezaměstnanost z deseti na sedm procent. Všichni, kteří odmítnou dvě „slušné“ nabídky práce, by podle něj měli přijít o podporu v nezaměstnanosti.

3 Imigrace

Dalším tématem voleb, ve kterém se Le Penová s Macronem zásadně neshodují, je přistěhovalectví. Le Penová chce po svém zvolení dočasně pozastavit veškerou legální migraci, obnovit hraniční kontroly a poté přistěhovalectví výrazně omezit na maximálně 10 000 lidí ročně.

Veškeré cizince, kteří jsou napojeni na islamisty a sledují je tajné služby, chce Le Penová automaticky deportovat. Pokud mají dvojí občanství, to francouzské by jim možná odebrala.

Začít život ve Francii by bylo pod vedením Le Penové mnohem těžší. Azyl by poskytla jen těm, kteří si o něj požádají na francouzských ambasádách či konzulátech v zahraničí.

Nelegální přistěhovalci by už nesměli svůj pobyt ve Francii následně legalizovat. „Nemají žádný důvod zůstávat ve Francii, neboť porušili zákon už ve chvíli, kdy vstoupili na francouzskou půdu,“ říká Le Penová s tím, že by imigrantům upřela i přístup k základní zdravotnické péči. Francouzské občanství by nově už automaticky nedostaly ani děti cizinců, které se ve Francii narodily, uvádí stanice Radio France Internationale. Le Penová chce také zakázat nošení hidžábu a burkin na veřejných místech.

Macron sice přistěhovalectví podporuje, i on ale navrhuje několik reforem. Jako příznivce německé kancléřky Angely Merkelové tvrdí, že ve Francii by měli být uprchlíci vítáni, veškeré žádosti o azyl by ale měly být vyřešeny do šesti měsíců.

Na rozdíl od Le Penové nesouhlasí se znovuzaváděním hraničních kontrol uvnitř schengenského prostoru. Zpřísnil by však kontroly na jeho vnějších hranicích, kam by podle něj mělo zamířit 5 000 nových členů pohraniční stráže. Problém s nelegální migrací by podle něj měla Evropa řešit společně.

Hlavní podmínkou pro získání francouzského občanství by podle Macrona měla být schopnost hovořit plynule francouzsky. Jedním z jeho priorit je „boj proti diskriminaci“, nesouhlasí proto se zákazem hidžábu na univerzitách. Místo toho by zavedl pravidlo, že všichni duchovní musí projít kurzem o francouzských sekulárních hodnotách.

4 Bezpečnost a mezinárodní vztahy

Kromě Evropské unie kritizuje Le Penová také NATO, ze kterého by po zvolení vystoupila. Naopak vnitřní bezpečnost Francie je jednou z jejích priorit. Jako prezidentka by nechala přijmout 15 000 policistů a zajistila 40 000 nových míst ve věznicích. Rovněž by navýšila množství členů armády o 50 tisíc.

Co se týče mezinárodních vztahů, Le Penová podporuje režim Bašára Asada, kterého označuje ve srovnání s islamisty za „menší ze dvou zel“. Poté, co Spojené státy zaútočily na syrskou vojenskou základnu Šajrát, Le Penová kritizovala amerického prezidenta Donalda Trumpa, kterému dříve vyjádřila podporu. Dobré vztahy má nacionalistická kandidátka s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, se kterým se i osobně sešla (psali jsme zde).

Také Macron by navýšil počet policistů (o 10 tisíc) i míst ve věznicích (o 15 000). Proti terorismu hodlá bojovat spolu s ostatními členy EU. „Chci se ujistit, že jsme chránění. Nesmíme se poddat strachu a nechat se chytit do jejich pasti. Teď není čas na zpochybňování Evropské unie,“ prohlásil Macron podle CNN. Ve svém programu tak navrhuje vytvoření obranného fondu EU na podporu společných vojenských projektů a zřízení stálého evropského ústředí.

Podle Macrona by se Francie měla podílet na vojenských operacích proti extremistům v Iráku, Sýrii a africké oblasti Sahel. Středový kandidát také slíbil do roku 2025 splnit závazek NATO dávat na obranu dvě procenta HDP (oproti současným 1,78 procenta). Na rozdíl od Le Penové Macron volá po tvrdším postoji vůči Rusku a podporuje sankce EU.

Le Penová a Macron agitovali u továrny v Amiens (26. dubna 2017):