Pilný: Nechtěl bych, aby Andrej Babiš v politice skončil

Otázka měla dvě části: jedna byla, zda jsem nabídku dostal a druhá byla, jestli kdybych ji dostal, zda bych ji přijal. Řekl jsem, že nabídky na ministerské posty odmítám, což jsem také dělal. To co se stalo mezi tím, bylo, že jsem nabídku dostal. To byla jedna významná změna.

Za druhé lidé chodí do ulic a mají pravdu, protože situace je neúnosná, nesmyslná. Je tady celá řada nesmyslných variant, jak to řešit, chod vlády, Sněmovny je prakticky paralyzován a každý vymýšlí, jak by tu kterou nesmyslnou variantu využil. Do toho se plete ještě pan prezident poměrně nešťastně, takže u mě převážil pocit odpovědnosti a také možná to, že jsem měl na přemýšlení málo času.

Nehlasovalo se o tom. Vyjadřovali jsme svůj názor. Já jsem vyjádřil velmi razantní názor, že už je dost ustupování, že paní Schillerová je plně kompetentní, že argumenty, které uvádí pan premiér, nedávají žádný smysl a že už bychom měli praštit do stolu a říci, že už žádnou další nabídku předkládat nebudeme. A myslím si pořád, že jsme to měli udělat.

To nemohou vědět. Každý máme jiné zkušenosti. Ona zná ten aparát, působí v něm šestadvacet let. Samozřejmě sestavování rozpočtu musí principiálně znát lépe než já. Já jsem sestavoval rozpočet třeba pro Billa Gatese, což sakra nebylo jednoduché. Myslím, že lepší nebo horší není na místě. Každý jsme jiný, je to o politice. Nevím, jaké má manažerské schopnosti, já mám za sebou širší kariéru.

V mém životopise není vymazáno vůbec nic...

Zdálo se mi to nezajímavé, protože jsem se oženil, narodily se mi děti, pracoval jsem ve výzkumném ústavu matematických strojů přes pět let, zbláznil jsem se do počítačů, pracoval jsem v jedné organizaci, která změnila název. Byl jsem tam hardwarový a softwarový inženýr, pak jsem byl manažer. Pak jsem narazil na skleněný strop, protože jsem nebyl v partaji, takže dál už jsem prostě nemohl. Pod touto otázkou cítím podtext, jestli jsem náhodou něco nezakryl, že jsem byl ve straně...

Nemá to žádný důvod. Je mi 73 let a popisovat podrobně vše, co se mi stalo, musí stát za to. Nepovažoval jsem prostě za zajímavé, co se stalo před x lety, s tím, co dělám teď, to nemá nic společného.

Podobnou hlášku jsem slyšel i od pana Schwarzenberga, kterého si vážím, volil jsem ho a rád bych se ho zeptal, jestli on je závislý na panu Kalouskovi, protože on je jeho předseda.

Pan Skopeček z ODS, který mě zase kritizoval za to, že nevím nic o financích, je ten, který o tom nic neví. Na rozdíl ode mě nikdy nepodnikal, nikdy nebyl manažerem, mě může kritizovat, jak chce, nebudu s nimi o tom diskutovat. A pokud jde ještě o Kalouska, přišel za mnou, když byly volby a říká: vy jste ten, který umí podnikat, investovat, já jsem zase člověk, který umí zakládat poltické strany. S tím jsme se rozloučili.

Víte, že u pana prezidenta se to dá těžko odhadovat, když vidíte ty excesy s hůlkou. Doufám, že na mě ukazovat nebude. To si dělám legraci. Doufám, že si nevzpomene, že jsem mu dal jednou u oběda knihu o tréninku mozku, která se jmenuje Máte na víc.

Viděl jsem se s ním osobně několikrát na obědě. Nevolil jsem ho, volil jsem pana Schwarzenberga, který mi to teď vrátil. Pokud bych si měl vybrat mezi kandidáty, kteří se zatím prezentovali, tak bych si vybral pana Drahoše.

Počkejte, ale ono jde o trojici. Ten, kdo si začal, byl pan premiér, ale vypadl z toho.

Nechtěl bych, aby Andrej Babiš skončil v politice. Přesto, že máme určité názorové rozdíly, tak je to člověk, který má tah na branku, má něco za sebou. Co udělal na financích, s deficitem je naprosto úžasné. Jsem rád, že mám takového předchůdce, na kterého budu navazovat. Je to jednoznačně vůdce s charismatem, který tady je. Kdyby opustil politiku, byla by to škoda. Pokud jde o našeho pana prezidenta, tak mu především přeji dobré zdraví a myslím, že by mu měl dát přednost.

Jsem lakomý. Nemůžete být sice tak lakomý jako Kalousek, protože pak ekonomiku udusíte, takže musíte mít trochu zdravého rozumu. Ministr financí je strážce státní kasy a drží veřejné finance. A veřejné peníze jsou jako moje peníze. Stejně jako to bylo v Microsoftu. Neumím rozhazovat peníze, které mi nepatří.

Víte, pan místopředseda Bělobrádek za čtyři roky neudělal vůbec nic. Už jsem s ním měl rozpory, když jsme spolu cestovali do USA. Zařízl naše rozumné návrhy, které měly širokou podporu akademické obce, Akademie věd a podporovaly spolupráci mezi vědou, výzkumem a podnikatelskou sférou, která je nutná. Zaříznul to s tím, že udělá nové ministerstvo. Neudělal nic. Žádné ministerstvo nevzniklo, navíc je to úplně nesmyslný nápad.

S těmi penězi je to tak, že lijete čím dál víc vody do hrnce, který má děravé dno. Je potřeba zásadně změnit metodiku, stát by měl říct, toto je pro občany, to budu financovat a nebudu se ohlížet na to, jestli z toho něco vypadne. A druhá část jsou investice, tedy chci, aby z toho něco vypadlo, a musí se to posuzovat jako investice. Zatím je to spotřeba. To se musí změnit.

Finanční správa je nezávislá. S panem premiérem jsme se nebavili o žádných dluhopisech, ale o tom, co probíhalo na schůzi týkající se zajišťovacích příkazů. V makro číslech to není žádný problém. Správních žalob z 538 uspělo sedm, to je 1,33 procenta. Ale je pravda, že v některých případech je to likvidační, šikanózní a je potřeba sebrat data a podívat se na to. Na tom jsme se s panem premiérem shodli.

Finanční správa je ale nezávislá a já do žádného daňového řízení nikdy zasahovat nebudu. Je to otázka metodiky, o které s panem Janečkem mohu diskutovat, musím ho také upozornit, že některé jeho mediální výroky jsou velmi nešťastné. Ale to je asi tak všechno.

Celý rozhovor najdete v sobotním Právu.