Henšlík, jak jí lidé z muzea říkají, po celý den převážel rodiny s dětmi po úzkorozchodné železnici, kterou si sami vlakoví nadšenci postavili.
„Lokomotivu vyrobili původně pro povrchový důl u Sokolova, později sloužila v místních chemických závodech. V 50. a 60. letech jezdila v pionýrském táboře ve Svatošských skalách, kde také zůstala. My jsme ji odkoupili už jako vrak,“ přibližuje příběh parního stroje předseda spolku Jan Procházka.
Opravami strávili členové spolku tři roky. Celkově rekonstrukce vyšla na 1,2 milionu korun, většinu peněz poskytl Jihomoravský kraj. Nejnákladnější byla výroba nového kotle. Jen za něj totiž dali téměř milion korun.
„Druhou nejsložitější věcí byla oprava prasklého parního válce. Henšlík měl v 50. letech nehodu, při které vznikla trhlina. Původní oprava byla nedostatečná, museli jsme přivařit novou přírubu,“ popisuje Procházka.
Tři spolužáci začali na zahradě
Muzeum průmyslových železnic založili na začátku 90. let minulého století tři někdejší spolužáci. Na zahradě jednoho z nich v Brně-Černovicích si postavili sto metrů dlouhé koleje a po nich jezdili se dvěma motorovými lokomotivami.
„Tenkrát se rušily polní a průmyslové drážky, takže jsme všechno sehnali za šrotovou cenu nebo jen tak na domluvu,“ vzpomíná jeden ze tří zakládajících členů Pavel Gajdoš.
Po pár letech se přesunuli do Mladějova na Moravě. V roce 2004 jim tam však skončila nájemní smlouva a od té doby jsou ve Zbýšově v místě bývalého černouhelného dolu. Sem také přestěhovali všechny své exponáty.
V neděli měl spolek ještě jeden důvod k oslavám. Po dvanácti letech se mu podařilo dokončit trať ze Zbýšova až právě do Zastávky. „Cíl dostat se sem úzkorozchodnou tratí jsme naplnili. Bylo na tom mnohonásobně víc práce než na opravě lokomotivy Henschel. Teď budeme hledat, kudy by mohla vést další trasa,“ dodává Procházka.
Členové spolku veškerou aktivitu související s muzeem dělají ve svém volném čase. Na opravě nově představené parní lokomotivy se jich podílelo zhruba dvacet. Konkrétně předseda Procházka pracuje jako bezpečnostní technik ve společnosti Čepro, někteří se však přímo opravou vlaků živí.
Další možnost projet se výstavními mašinkami z muzea dostanou zájemci 5. července na svátek Cyrila a Metoděje, kdy se zároveň ve Zbýšově koná pouť. Dospělý za jízdu vláčkem zaplatí 80 korun, dítě polovinu.
