O vás je známo, že nerada bilancujete.
Mě to zdržuje. Musím sundávat krabice od bot, v nichž mám tisíce fotografií a které nemám nijak utříděné. A potom vybírejte z patnácti set písní! Dělali jsme to půl roku.
Nicméně našlo se něco, co jste ve své historii i pro sebe objevila?
Když jsme se v tom začali rochnit, napadalo mě, co kdy kde vyšlo a jaké nahrávky bychom měli získat. A hlavně jsem v šuplíku objevila pět textů Zdeňka Borovce k písním, které jsem točila pro rakouské vydavatelství. Záměr byl udělat i českou mutaci, ale nedošlo na to. Takže jsem je konečně nazpívala i česky. Náš hlavní cíl byl, aby to nebyla jen další běžná kompilace.
Helena Vondráčková – Strejček Charlie
Tak pojďme nejdříve probrat novinky. Které dosud nevydané písně uslyšíme?
Docela dlouho nám trvalo, než jsme získali práva na píseň Matce své věř, kterou jsem nazpívala do dabované verze animáku Na vlásku. Zařadila jsem i píseň Jednou za život z muzikálu Sunset Boulevard, kterou jsem zpívala v roce 2003 v Národním divadle při odchodu Václava Havla z funkce prezidenta. Další tři jsou už zmíněné Borovcovy texty – Zavolej, kdy chceš, Dívej se tam, kde jsem já a Právě nám noc lásku dá, ta je z muzikálu Lví král. Objeví se tu píseň z muzikálu Michala Davida a Lou Fanánka Hagena Muž s železnou maskou, který bude mít premiéru 1. listopadu, nebo zbrusu nový duet Jsme si blíž, než se zdá s Leonou Machálkovou, která slaví taky kulatiny, jen s nižším číslem. A nakonec ještě nová verze písně Dvě malá křídla tu nejsou, kterou jsem nazpívala se skupinou Fragile.
Zdeněk Borovec pro vás napsal sto padesát textů. V čem byla spolupráce s ním specifická?
Byl to velmi noblesní člověk. Spřátelili jsme se, několikrát jsem byla u nich na chatě, on s manželkou u nás. Byl to on, kdo mě doporučil do role Fantine v Bídnících. Byli jsme si prostě blízcí a navíc mě oslovovaly jeho texty. On sám byl hudebně vzdělaný, takže dokázal dokonale ctít muziku, nikdy jsem mu nemusela opravovat nějaké akcenty. Takže to bylo výtečné. Letos by oslavil pětaosmdesátiny, což je další důvod, proč mu věnovat celé cédéčko.
Helena Vondráčková – Slza z tváře padá (z filmu Šíleně smutná princezna)
Je tu i výběr vašich filmových a muzikálových písní. Jaký máte vztah k muzikálům? Přece jen bývají vnímány jako lehčí žánr.
S takovým názorem jsem se tedy nepotkala. Když sem přišli už zmínění Bídníci, první muzikál světového kalibru u nás, tak to bylo velmi těžké zpívání a náročná muzika. Samozřejmě pak vznikly i české muzikály, což byly jen pospojované písně.
Špatně jsem se vyjádřil, o technické náročnosti není sporu. Ale jde přece jen o lidovou zábavu.
V podstatě ano. Vždyť je to pokračování operety. Ale je to prostě jiný model než běžný koncert, kde prezentujete svou tvorbu. Já si na muzikálech vždy cenila široký záběr včetně taneční a herecké stránky. A to je příjemné odreagování.
V 70. letech jste vystupovala i v Japonsku. To musel být neskutečný zážitek.
No to si pište. Tam bylo jiné všechno, od vodovodních kohoutků po postele. Měla jsem čtyřicet pět koncertů v Sovětském svazu, pak letadlem, vlakem a lodí do Japonska a tam turné po všech ostrovech. Poprvé jsem viděla na jevišti mlhu a poprvé jsem viděla walkmana. Na jednom festivalu za mnou přišli šéfové tamního vydavatelství a jako dárek mi přinesli walkmana. Vysvětlovali mi, jak to funguje. Vedle mě seděla Bonnie Tyler, pokukovala a musela jsem jí to taky ukázat.
Ani Bonnie Tyler to neznala?
Ne, to byla úplná japonská novinka. Neznali ji tehdy ani na Západě.
Komplet vychází k vašim sedmdesátinám. Na co ještě se můžou fanoušci těšit?
Nejdřív chystám na 20. června autogramiádu v pražské prodejně Supraphon Musicpoint, kde tohle album představíme. Pokřtíme ho však až 24. června, kdy budu mít přímo na narozeniny koncerty na Karlštejně. V létě vyjde ještě kniha o mně, právě s těmi fotkami z mých krabic od bot. 21. října zpívám v Bratislavě a celé to vyvrcholí 20. ledna 2018 v Praze v O2 areně. A pak už mě asi odvezou na ARO.
Když zmiňujete ty krabice od bot s archivem, byla jste se podívat na výstavě Karla Gotta?
Byla jsem pozvaná, ale dodělávali jsme tenhle komplet, tak jsem to zatím odložila. Ale slyšela jsem na ni samou chválu.
Její pořadatelé se netají tím, že by rádi pokračovali i s dalšími hvězdami. Řekl bych, že jste možná na řadě.
Ježíši, ne!
Vás děsí už jen ta zmínka!
Hrozně! Ta kniha, těch pět cédéček, koncerty... do O2 areny už se prodávají lístky. Mám co dělat!
