Autotesty
Sledovat další díly na iDNES.tvJe jednou z hvězd jedné z největších světových konferencí o vodíku. Jejím tématem je využití vodíku v dopravě a energetice.
Od 9. do 12. července se v pražském Kongresovém centru diskutuje o tom, jak vodík ještě intenzivněji prosadit. Toyota na konferenci představuje svůj unikátní vodíkový vůz. Mirai je téměř pět metrů dlouhý sedan, kabina je prostorná, ale jen čtyřmístná. Zvenčí i zevnitř je to z pohledu designu bláznovství v podání Toyoty. Kdo je ovšem zvyklý jezdit hybridy této japonské značky, bude na palubě jako doma. Podvozek je hodně měkký a houpavý, nízko položené těžiště mu ale dává jistotu. Hmotnost je rozumných 1850 kilogramů.
Toyota Mirai je první sériově vyráběný automobil na vodík, který se dá koupit. Ta loužička pod zadním nárazníkem je čistá voda, která teče z výfuku.
Technika je vlastně jednodušší, než by jeden pomyslel. Je to vlastně elektromobil, který si vozí vlastní elektrárnu. Elektřinu vyrábí chemickou reakcí, jejímž jediným odpadem je voda, kterou můžete pro pobavení publika jednou za čas vypustit „výfukem“ pod zadní nárazník. Ovládá se to tlačítkem, je to ale hlavně na efekt, protože vodu normálně mirai upouští průběžně za provozu.
Základ pohonu je v hybridním priusu, akorát se vyměnil benzinový motor za palivový článek.
Mirai má dvě nádrže - jednu pod zadními sedadly, druhou pod kufrem, dohromady poberou pět kilo vodíku (dohromady mají objem 120 litrů). Ty natankuje z vysokotlaké plničky za 6 minut a vystačí to na 600 kilometrů jízdy. Jenže v Česku je jen nízkotlaká plnička (350 barů) a mirai potřebuje 700barovou, takže naplní jen půlku. Naplnění stojí teď v Německu 50 eur, časem se ovšem cena má dostat na 5 až 6 eur za kilogram vodíku.
Plnící hrdlo nádrže automobilu Toyota Mirai jezdícího na vodík
Motor automobilu Toyota Mirai jezdícího na vodík
V Evropě se za rok 2016 prodalo 62 mirai, hlavně proto, že nestíhá výroba, jinak by se jich prodalo víc. Hlavními trhy jsou Německo (největší nabíječka je v Hamburku), Anglie, Benelux, Skandinávie.
Mirai se chlubí tím, že je prvním sériově vyráběným vodíkovým autem, s tou „sériovostí“ je to ale složitější. Protože je to unikát každým coulem, jde spíš o ruční výrobu. Jen pro srovnání: zatímco nový yaris sjede z výrobní linky každých 77 sekund, miraie se vyrobí tři za den.
Čeká se na čerpačky
V současné době jezdí v Evropě více než pět set vozidel na vodík. Tyto automobily využívají vodík v palivových článcích pro výrobu elektřiny, která pohání elektromotor. Vodíková vozidla lze spatřit na silnicích zejména v Německu, Velké Británii, Nizozemsku, Francii nebo skandinávských zemích.
Jednou z výhod používání vodíku v dopravě je ta, že jediná emise vozidel při jejich provozu je vodní pára, na rozdíl od klasických vozidel na benzínová nebo naftová paliva.
Proto například v Londýně, Miláně, Hamburku nebo Oslu nalezneme v městské hromadné dopravě autobusy, které jezdí právě na vodík. Jeden takový autobus české výroby se přijel na konferenci také podívat, je to prototyp, který jezdí ve zkušebním provozu už několik let v Neratovicích.
Předpokladem pro rozvoj vodíkové mobility je ovšem fungující síť vodíkových čerpacích stanic. V celém Německu, které je jedním z průkopníků implementace vodíku do dopravy, je jich nyní celkem padesát. V plánu jich mají naši západní sousedé vybudovat do roku 2023 celkem čtyři sta.
„Evropská komise zavádění vodíku do dopravy i energetiky podporuje. V dopravě však nechala rozhodnutí o využívání vodíku na národních státech. A Česká republika se v rámci Národního akčního plánu čisté mobility rozhodla infrastrukturu pro vodíková vozidla budovat,“ dodává k zapojení EU a České republiky do vodíkového programu Aleš Doucek, vedoucí oddělení vodíkové technologie ÚJV Řež a.s. a místopředseda představenstva České vodíkové technologické platformy HYTEP.
Automobil Toyota Mirai jezdící na vodík a autobus poháněný vodíkem si mohli prohlédnout novináři 10. července před pražským Kongresovým centrem v rámci jedné z největších světových konferencí o vodíku.
Nepočítá se jen s dopravou na silnicích. Silný potenciál se jeví v průmyslu, kde lze počítat s implementací vodíkových vysokozdvižných vozíků, jako tomu je například ve firmách Coca-Cola, BMW a Walmart ve Spojených státech amerických, kde takových vozíků již jezdí na pět tisíc. Spojené státy jsou ve využívání vodíku jedním ze světových lídrů, díky takzvané H2 Highway lze projet celými USA napříč. V rámci zapojení vodíku do dopravy se však počítá také s loděmi, vlaky, trajekty či letištní obsluhou.
„Česká republika patří mezi novými členskými zeměmi EU k nejaktivnějším v zavádění vodíkových technologií. Většina velkých demonstračních projektů se však odehrává na západ od našich hranic,“ komentuje Doucek.
Vodík pro uchování energie
Konference se věnuje také využití vodíku v energetice. Slouží k uchovávání přebytečné energie ve veřejné síti.
Vodík zde funguje jako jakýsi akumulátor elektrické energie a vhodně ji uchovává. Výhodou využití vodíku je opět jeho ekologická neškodnost. Při zpětném využití vodíku k výrobě elektrické energii zůstává voda.
Ministerstvo chce zdvojnásobit objem dotací
České Ministerstvo dopravy plánuje do budoucna zdvojnásobit objem peněz na rozvoj infrastruktury pro provoz vodíkových vozidel. Do roku 2023 tak chce na programy pro vodíkovou infrastrukturu investovat 200 milionů korun. Do roku 2025 by i s přispěním těchto peněz mohlo v Česku vzniknout 12 plnicích stanic pro vodíková vozidla.
Jde o peníze, které má resort vyčleněné z evropských zdrojů na projekty týkající se čisté mobility. V rámci této kapitoly může Česko na rozvoj alternativních paliv a dalších prostředků čisté mobility utratit zhruba 1,2 miliardy korun.
První veřejné stanice pro majitele vodíkových vozidel by mohly v Česku vzniknout během příštího nebo přespříštího roku.
Ve srovnání s ostatními alternativními palivy tak vodíkový pohon v Česku zaostává. Například veřejných nabíjecích míst pro elektromobily je v Česku přes 300.
