Nový památkový zákon, který měl nahradit normu z osmdesátých let, měl podle ministerstva kultury zefektivnit a zprůhlednit péči o památkový fond a byl prioritou ministra kultury Daniela Hermana z KDU-ČSL.
Ve Sněmovně se k zákonu sešly desítky pozměňovacích návrhů. Pro jeho zamítnutí hlasovalo 84 ze 164 přítomných poslanců, a to i téměř polovina poslanců vládní ČSSD a jednotlivci z hnutí ANO. (jak poslanci hlasovali, najdete zde) Šéf poslanců KDU-ČSL Jiří Mihola označil počínání sociálních demokratů za nechutný podraz.
Poslanci CSSD podrazili vladni návrh z.o ochraně pamatkoveho fondu hned na začátku když 20 z nich podpořilo zamitnuti.Nechutne!
Ministr Herman o zákonu mluvil jako o potřebné normě, kterou podporuje řada významných subjektů působících v památkové péči. Kritici podle něho využívali často zavádějící a nepravdivá tvrzení.
„Mělo to pomoci především vlastníkům památek v památkových zónách a rezervacích. Zákon také stanovoval důslednější sankce pro majitele, kteří se o památky nestarají,“ řekl Herman. Zákon měl kvůli tomu zavést pokuty až do osmi milionů korun podle závažnosti provinění.
Část poslanců naopak návrhu vyčítala, že podle nich nepřináší žádné systémové změny a neřeší dvojkolejnost památkové péče. Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví a Sdružení profesionálních pracovníků památkové péče na návrhu kritizovaly, že nechrání nejcennější a zároveň nejohroženější část tuzemského kulturního dědictví - historická města.
„Ministr Herman z KDU-ČSL označil tento zákon za svou prioritu. I přesto, že měl na přípravu zákona, který měl zprůhlednit a zefektivnit péči o památkový fond, dostatek času, předložil nakonec zmatený a chaotický materiál, se kterým nesouhlasila odborná veřejnost a nakonec ani vládní koalice. Norma totiž přinášela komplikace ve stavebnictví, hrozila, že se zastaví opravy památkově chráněných budov,“ uvedl poslanec Simeon Karamazov z ODS.
