Článek
„Tím albem jsme mimo jiné chtěli udělat čáru za prvními šesti lety své existence,“ vysvětlil Právu bubeník Jakub Doležal. „Když se podívám zpátky, hlavně na první tři čtyři roky, moc vážně jsme to tenkrát nebrali. Dalo by se říct, že jsme jen fungovali. Poté jsme si ale řekli, že se do toho buď opřeme naplno a budeme se chovat profesionálně, i přestože se hudbou zatím neživíme, anebo se dál budeme jen tak plácat. Rozhodli jsme se pro první variantu, takže to od té doby bereme stoprocentně vážně.“
Začali pracovat na svých hudebních výkonech, k tvorbě přistupují zodpovědněji než předtím, pravidelně koncertují, vymýšlejí videoklipy a velkou pozornost věnují také výtvarné podobě svých alb či výrobě propagačních předmětů, které prodávají na koncertech či internetu.
„Naučili jsme se také odehrát dobře koncerty. Přispěly k tomu hlavně ty společné s Horkýže Slíže. Během těchto vystoupení jsme na vlastní oči viděli, jak funguje profesionální a úspěšná kapela, což pro nás byla velká škola. Jde mimo jiné třeba o to, že je potřeba jezdit na koncerty s dostatečným předstihem, aby bylo možné si všechno pořádně připravit a pak si před vystoupením po dlouhé cestě i odpočinout,“ vysvětlil Doležal.
Původní záměr Ajdontker byl vydat minialbum s pěti písněmi. Nakonec ale při cestě na koncert do Polska, kde příležitostně vystupují, došlo ke spontánnímu rozhodnutí a týden před nástupem do studia se počet písní zdvojnásobil.
„Jaké jsou naše přednosti? V první řadě texty, které – stejně jako hudbu – skládá náš kytarista a zpěvák Hrnec. Hrajeme také stoprocentně naživo, což je jev, který z české hudební scény pomalu mizí. Do všech koncertů tím pádem dáváme stoprocentní nasazení,“ vyjmenoval Doležal.
Na otázku, které skladby z repertoáru své kapely si nejvíce váží, odpověděl, že KLPP. „Tedy Koupelna, láska, postel, pyžamo. Je to podle mě náš dosavadní skladatelský vrchol. Mám rád písničku Koupelna. Je jednoduchá jak hudebně, tak textově, přesto to není odrhovačka a má svou silnou energii,“ prozradil Doležal.
V kapele prý mají role jasně rozdělené, což z nich dělá tým, který dobře funguje. „Hrnec se stará o to, aby bylo co hrát, já se starám o to, aby bylo kde hrát, a naše baskytaristka Kejt se stará o to, aby se na to dalo koukat,“ vysvětlil s úsměvem Doležal. „Přitom je naprosto rovnocenný člen kapely a mám pocit, že na pódiu má mnohdy mnohem větší drajv než kdejaký chlap.“
Dodejme, že Ajdontker začali v roce 2010 jako punková kapela, následně se převtělili v rockovou s punkovými prvky ve své muzice a dnes lze v souvislosti s písněmi na novém albu klidně hovořit o pop rocku.
„V létě hrajeme na řadě festivalů, od začátku června do poloviny září máme kromě dvou víkendů všechny koncertní. Potom bude skoro měsíc pauza a od 13. října začne turné s kapelou Ptakustik. Před ním také vyjde ještě další videoklip k písničce Smutné tváře,“ uzavřel Doležal.