Milion a půl podpisů pod peticí, plánované protesty. Nic z toho zřejmě neodradí francouzské ministerstvo vnitra, aby v celé zemi snížilo maximální povolenou rychlost na běžných silnicích z devadesátky na osmdesátku. Ta má začít plošně platit na všech silnicích mimo obce, kde nejsou jednotlivé jízdní směry oddělené svodidly nebo jinou pevnou překážkou. Kromě dálnic a rychlostních silnic to bude v podstatě všude.
Francouzská komise pro bezpečnost v dopravě argumentuje především snížením nehodovosti. Podle ní nepomůže ani tak samotná nižší rychlost jako sjednocení povoleného maxima pro všechna vozidla. Zatímco osobní auta a motorky dnes mohou jezdit po okreskách devadesát, kamiony a autobusy musí dodržovat osmdesátku. Nižší limit platí i pro řidiče osobních aut, kteří mají řidičák kratší dobu než dva roky. To podle komise ponouká „rychlejší“ řidiče k předjíždění.
Dva roky testování, utajené výsledky
Francie snížení rychlosti prověřuje dva roky. Ve hře byl ještě jeden návrh – na nebezpečných úsecích by se rychlost snížila na osmdesátku, naopak na přehledných a bezpečných úsecích by stoupla na stovku. Tento plán ale padl pod stůl. Znamenal by totiž vyhodnocení a přeznačení více než milionu kilometrů silnic, které ve Francii jsou.
Nižší ministerstvo poslední dva roky testovalo na několika úsecích francouzských národních silnic. Osmdesátka platila celkem na 81 kilometrech silnic, na nichž francouzské centrum dopravního výzkumu sledovalo nehodovost i plynulost provozu. „Pět měsíců po skončení testu nevydalo centrum dopravního výzkumu žádnou zprávu. Alespoň ne veřejně,“ stojí v prohlášení Ligy na obranu řidičů (LDC). Ta iniciovala petici proti snížení rychlosti, kterou podepsalo přes jeden a půl milionu Francouzů.
Ve většině Evropy platí devadesátky, extrémní jsou Švédové
Představitelé LDC zpochybňují, že by snížení rychlosti vedlo k nižší nehodovosti. Upozorňují například na to, že ve Velké Británii, kde platí mimo obec limit 60 mil v hodině (tedy asi 96 kilometrů za hodinu), je nehodovost nižší než ve Francii. A napadají i další studii, kterou argumentuje vláda – podle ní snížení rychlosti o jedno procento odpovídá snížení počtu vážných nehod o čtyři procenta. „Matematicky vzato by to znamenalo, že kdybychom snížili rychlost o 25 procent, žádné nehody by nebyly,“ konstatuje komentátor francouzského týdeníku Le Point Jacques Chevalier.
LDC nevylučuje, že proti plánu vlády bude protestovat. Už v roce 2015, kdy se o snížení začalo mluvit, uspořádala protestní blokádu, do které se zapojily tisíce motocyklistů. Vláda naopak plánuje kampaň, která má snížení rychlosti Francouzům vysvětlit. „Bude nezbytné řidičům vysvětlit, proč toto opatření zavádíme,“ konstatoval francouzský premiér Édouard Phillipe.
Pokud Francie nižší rychlost zavede, rozšíří současnou čtveřici zemí Evropské unie, kde nižší limit platí – Dánsko, Finsko, Irsko a Nizozemsko. Mimo Unii mají nižší limit ještě Švýcarsko, Norsko a některé balkánské země. Ještě přísnější jsou Švédové, v zemi je legální pouze sedmdesátka. Naopak Rakousko a Německo na okreskách povolují stovku, Anglie zmíněných 60 mil v hodině. Všude jinde, Českou republiku nevyjímaje, platí devadesátka.
Půl promile v krvi zůstává legální
Součástí novely zákona, která má rychlost ve Francii snížit, mělo být i sjednocení maximálního povoleného množství alkoholu v krvi. Dnes mohou řidiči osobních aut a motorek jezdit s půl promile, ale pro profesionály řídící nákladní auta nebo autobusy ale platí limit 0,2 promile. Ten měl nově platit pro všechny, ale tato změna nakonec z návrhu zákona vypadla.
