„Vyšleme naše astronauty opět na Měsíc a později i na Mars. Na Měsíci se nespokojíme s vyvěšením americké vlajky, jak tomu bylo u projektu Apollo, nýbrž postavíme tam stálou základnu,“ prohlásil Trump a potvrdil tak slova viceprezidenta Mike Pence z říjnového zasedání obnovené Národní rady pro vesmír a své vlastní prohlášení z května.
V letech 1969 až 1972 pracovalo na Měsíci dvanáct Američanů, kteří tam pobývali od několika hodin do několika dnů. Stálo to tehdy 25 miliard dolarů, dnes s ohledem na inflaci by se náklady vyšplhaly asi na 200 miliard. Na plánovaný ambiciózní projekt PostApollo pro sedmdesátá léta tehdy neměly USA peníze.
Dobývání MarsuSvou první cestu kolem Země dokončila v roce 2014 kosmická loď Orion, jejíž modifikace má v budoucnu vynést lidskou posádku na Mars. Během dvou obletů NASA vyzkoušela řadu technologií, včetně zatím největšího tepelného štítu, který vyrobila.  Orion se snáší do Tichého oceánu. |
Trump každopádně nemluvil o termínech pro nové cíle. Některé z nich však nastínil ředitel Lunárního a planetárního ústavu Asociace univerzitního kosmického výzkumu David Kring. Příprava první automatické lunární sondy zabere necelý rok. Postupně musí následovat celá série.
S vysláním nové kosmické lodě Orion okolo Měsíce bez posádky, v automatické verzi, počítá NASA v roce 2019. Vynese ji tam nová mohutná raketa SLS. O čtyři roky později by měl Orion dopravit čtyři astronauty k obhlídce Měsíce z jeho oběžné dráhy.
NASA počítá s tím, že v polovině příštího desetiletí pošle na protáhlou dráhu okolo Měsíce orbitální stanici Deep Space Gateway (Brána do hlubokého vesmíru – DSG). Na této základně nebudou sloužit astronauti trvale jako na Mezinárodní kosmické stanici ISS, nýbrž čtyři lidé ji obsadí občas – aby Měsíc zkoumali anebo zajišťovali dopravu nákladů na jeho povrch. Později se stane přestupním nádražím pro výsadky astronautů. DSG postaví NASA v mezinárodní spolupráci podobně jako ISS. Na podzim o tom podepsala předběžnou domluvu s Roskosmosem.
V letech 2025 až 2026 naberou automaty na Měsíci vzorky, které převezmou astronauti na stanici DSG a potom se s nimi vrátí na Zemi, odhadl Kring. V letech 2030 až 2035 by měli vědci vybrat pět míst vhodných k postavení stálé základny. Termín pro započetí její stavby neznáme.
Na harmonogram budoucích cílů NASA začínají útočit soukromé firmy. SpaceX ambiciózního milionáře Elona Muska plánuje vyslat na turistickou cestu okolo Měsíce dva lidi na počátku roku 2019 (původní termín 2018 nestihnou). Dopraví je tam nová loď Dragon na špici superrakety Falcon Heavy, která bude mít kapacitu 64 tun užitečného nákladu na nízkou dráhu okolo Země.
Začátkem prosince řekl generální ředitel letecko-kosmické společnosti Boeing Dennis Muilenburg, že dovede představit závod o vysazení lidí na Marsu mezi jeho Boeingem a SpaceX. To by znamenalo, že i stálá základna na Měsíci jako zkušebna materiálů a lidí před dalekými cestami by musela vzniknout dřív.
