Úterý 21. května 2024, svátek má Monika
  • Premium

    Získejte všechny články mimořádně
    jen za 49 Kč/3 měsíce

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Doma u prezidenta. Pražský hrad? Hlavy státu si oblíbily i jiná místa k bydlení

Česko

  6:00
PRAHA - T. G. Masaryk si zamiloval Lány a slovenské Topoľčianky, Beneš úřadoval často ve své vlastní vile a Husák proslul svým „domečkem“. Kde všude bydleli a bydlí českoslovenští a čeští prezidenti a kde bude bydlet ten příští?

Takzvaný domeček stojící v Královské zahradě byl postaven pro E. Beneše. foto:  David Neff, MAFRA

Oficiálním domovem současné hlavy státu je Lumbeho vila stojící v jedné z rozlehlých zahrad Pražského hradu. Jako první se do domu zbudovaném v empírovém stylu nastěhoval Václav Klaus a dnes jeho pokoje obývá Miloš Zeman, takže jako oficiální rezidence prezidenta slouží už třináct let. Bude na příštím prezidentovi, zda jej bude využívat i nadále.

Na rozdíl od jiných zemí, jako třeba Spojených států nebo Francie, kde je sídlo i úřad prezidenta jasně dané, si český prezident může sám zvolit, kde bude jeho doma. Možností má hned několik, jako první se nabízí místo spojené s českými vladaři již po tisíciletí – Pražský hrad.

„Prezident by mohl bydlet přímo v Novém královském paláci, kde má svou pracovnu, bylo by ale potřeba vytvořit nové vhodné prostory,“ nabízí první možnost historik architektury a hradní architekt Zdeněk Lukeš. První československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk měl na Hradě své vlastní apartmá. V době, kdy se postavil do čela státu, byl Hrad značně zdevastovaný a slovinský architekt Jože Plečnik jej zkultivoval a prezidentovi v něm vystavěl nové reprezentativní obytné i úřední prostory. Podstatná část původního Masarykova apartmá byla obnovena a současný prezident jej využívá dodnes. V Masarykově pracovně například sídlí knihovna Kanceláře prezidenta republiky, pro bydlení se však podle Lukeše příliš nehodí. „Jde o významné Plečnikovo dílo, navíc spojené s památkou TGM, a nemyslím, že by bylo šťastné jej adaptovat na bydlení hlavy státu,“ vysvětluje architekt.

Lumbeho vila
Takzvaný domeček stojící v Královské zahradě byl postaven pro E. Beneše.

Dále je ve hře již zmíněné současné sídlo, Lumbeho vila, nebo takzvaný „domeček“ neboli Vila Dr. Edvarda Beneše v Královské zahradě Pražského hradu, kterou obývali všichni komunističtí prezidenti.

„To by však znamenalo zahradu znovu uzavřít, což by se asi nesetkalo s velkými sympatiemi návštěvníků,“ přemítá Lukeš. Nemusí se však vůbec jednat o Hrad. Nový prezident si pro svůj život může vybrat zcela jiné místo, postavit si novou rezidenci nebo zůstat tam, kde bydlí nyní.

Doma v Česku i na Slovensku

Otázku, zda by měl prezident vůbec bydlet na Pražském hradě, si pokládal už první československý prezident Masaryk. Nejdříve sídlil v domě svých přátel nedaleko Hradu v dnešní Mickiewiczově ulici a do bývalých královských komnat se mu příliš nechtělo. Pražský hrad však sloužil jako sídlo panovníků už od svého založení v 9. století, nejprve českým knížatům, později králům a za vlády Karla IV. a Rudolfa II. i císaři Svaté říše římské, a Masarykovi poradci prvnímu prezidentovi doporučili, aby na tradici navázal.

Masaryk na Hradě své apartmá nakonec měl, za svůj opravdový domov jej však nepovažoval. Nejvíce mu přirostl k srdci zámek Lány na Křivoklátsku a na Slovensku s oblibou navštěvoval zámek Topoľčianky v Nitranském kraji. Tato místa odpovídala prezidentovu naturelu mnohem více než nablýskané hradní komnaty. Masaryk byl zapálený sportovec a nejraději trávil čas v rozsáhlém anglickém parku obou zámků, kde se projížděl na svém koni Hektorovi nebo se věnoval dalším sportovním aktivitám, kterým říkal „sokolování“.

Nejlépe Masaryka vystihl Karel Čapek, který o prezidentovi napsal: „TGM po příchodu do Topoľčianek vždy pookřál. Miloval léto s jeho bouřkami a horkem. Z politika se opět stal člověk více filozofující, který se rád zapomene v zámecké knihovně nebo se zatoulá do nejvzdálenějších koutů parku pěšky nebo na koni.“

Masaryk do Topoľčianek jezdil vždy v srpnu a září po dobu deseti let a spisovatel mu tam často dělal společnost. Na zámku je stále zachovaný prezidentský apartmán s původním mobiliářem, a návštěvníci si tak mohou prohlédnout místa, kde vznikaly Čapkovy slavné spisy Hovory s T. G. M. Za 200 eur za noc je dokonce možné přespat v Masarykově mosazné posteli, nebo se lze vydat po prezidentových stopách slovenskou krajinou.

,,Nejčastěji chodíval na louku pod zříceninou hradu Hrušov, kde byl vzduch nejčistší a pohled na okolní lesy nejkrásnější, nebo ve vedlejší obci Machulince měl své oblíbené místo pod horou u staré divoké hrušky,“ popisuje prezidentovy zvyky správkyně zámeckého muzea Marta Holá.

Masaryk, sám poloviční Slovák, jelikož jeho otec Jozef Maszárik pocházel z Kopčan, měl pro Slovensko a jeho obyvatele slabost. Traduje se, že ač se jednalo o československého prezidenta, nebyl od prostých lidí skoro k rozeznání. Na svých toulkách přírodou se prý schovával před ochrankou, aby si dopřál trochu soukromí, nebo měl ve zvyku povídat si s místními na ulici. „Na T. G. M. tu zůstaly ty nejlepší vzpomínky,“ říká Holá. „Můj pradědeček s ním jako rychtář ze sousední obce Hostie osobně rozprávěl a mluvil o něm jako o prezidentovi otcovské laskavosti, a dodnes ho tu lidé nazývají ‚tatíček Masaryk‘,“ vzpomíná na vyprávění svých předků.

Celý text o rezidencích československých a českých prezidentů si přečtěte v magazínu Pátek LN, který vychází 12. ledna.

V magazínu dále najdete:

  • Rozhovor se spisovatelkou a výživovou poradkyní Cecílií Jílkovou o tom, jak zhubnout o 25 kolo, o jemných ženách schovaných v těle selky a o dětství v rodině slavného literáta Ludvíka Vaculíka.
  • Od počítače k pálence. Jak švýcarský ajťák prodal svou firmu Googlu a začal vyrábět kořalku z plodů vlastního sadu pod Alpami.

Vyhrajte rodinné vstupné do BRuNO family parku
Vyhrajte rodinné vstupné do BRuNO family parku

Jestliže vás trápí proměnlivé jarní počasí, máme pro vás tip, kam vyrazit, když počasí zrovna nepřeje. BRuNO Family Park v Brně se postará o zábavu...