Vědcům se podařilo zachytit slabý signál prvních hvězd. Ty se vesmíru objevily přibližně 180 milionů let po Velkém třesku. Modely rovněž ukázaly, že neměly dlouhou životnost a produkovaly ultrafialové světlo.
Současné teleskopy nejsou dost citlivé na to, aby nám umožnily světlo z těchto hvězd pozorovat přímo. Tým proto použil speciální anténu o velikosti stolu, zvanou EDGES, která mu umožnila pátrat po odpovídajícím poklesu jasu na určité vlnové délce – a slavil úspěch. Jedním z důsledků této významné události je i to, že možná budeme muset přehodnotit své názory na složení záhadné temné hmoty.
Amplituda signálu byla více než dvakrát větší, než se až dosud předpokládalo. To naznačuje, že plynný vodík – nejhojnější prvek ve vesmíru, jehož oblaky toto světlo prochází (což způsobuje výše zmíněný pokles jasu) – byl mnohem chladnější, než naznačovalo reliktní záření.
Háček spočívá v tom, že podle fyziků v raném vesmíru sice bylo jednoduché plyn ohřát, ale složité ho ochladit. Autoři nové studie proto tvrdí, že musel interagovat s něčím ještě studenějším. A jedinou známou věcí, která tehdy byla studenější než plynný vodík, je právě temná hmota.
Před odborníky tak nyní leží nelehký úkol – musejí se rozhodnout, zda mají rozšířit standardní model kosmologie a částicové fyziky tak, aby tento efekt vysvětloval.
Jak možná víte, v souvislosti se složením temné hmoty je velmi často zmiňována tzv. WIMP (Weakly Interacting Massive Particle). Z tohoto výzkumu ale plyne, že částice temné hmoty by neměly být o moc těžší než protony – což je mnohem méně než hmotnost předpovězená pro WIMP. Takže... nás čeká ještě spousta práce.
Foto: NASA
