Před pěti lety unesli v Pákistánu dvě české dívky. Vězněny byly dva roky

  17:58
Antonie Chrástecká a Hana Humpálová zmizely v Pákistánu v březnu 2013. Zpátky do Česka se dostaly po více než dvou letech. Za jejich záchranou stála údajně turecká charitativní organizace, později se ovšem ukázalo, že na propuštění se podílela i Česká republika, které zaplatila výkupné. Okolnosti jejich propuštění jsou dodnes nejasné.
Hana Humpálová Antonie Chrástecká

Hana Humpálová Antonie Chrástecká | foto: MAFRA

Češky se v roce 2013 vydaly na cestu do Indie, kde chtěly pobýt necelé dva měsíce. Do země však nedocestovaly. V jihozápadní pákistánské provincii Balúčistán je 13. března unesli neznámí ozbrojenci (více v článku V Pákistánu unesli dvě české turistky, které doprovázel policista). 

„Bylo to velmi těžké. Poprvé v životě jsme viděly zbraně a ozbrojence. Stále nevíme, proč nás unesli. Střílelo se tam a vybuchovaly tam bomby. Ale časem jsme si na to zvykly,“ popsala později zajetí Hana Humpálová.

Tamní policie ihned zahájila pátrání po dívkách, české ministerstvo zahraničí krátce nato oznámilo, že zřídilo k únosu krizový štáb a že též Pákistán má k incidentu krizovou skupinu na ministerstvu vnitra (více v článku Únosci českých turistek v Pákistánu zatím mlčí, rodina doufá ve výkupné). 

K únosu dívek se nikdo nepřihlásil a únosci sami nikoho nekontaktovali. Policii se tehdy nepodařilo také nic zjistit. O případu jednal hned v březnu také prezident Miloš Zeman s tehdejším ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem. Zeman napsal pákistánskému prezidentovi Ásifu Alímu Zardárímu osobní dopis, dopisy napsal také rodinám obou unesených dívek.

Kdo je Afíja Siddíkí

Pákistánská neuroložka Áfija Siddikí (Aafia Siddiqui) studovala v USA. Poté ale odjela zpět do Pákistánu a začala podle Američanů pracovat pro al-Kaídu. Ve Spojených státech byla zatčena v roce 2010 a odsouzena na 86 let vězení. 

K prvnímu zlomu v případu došlo až v červnu 2013, kdy se na Facebooku objevilo video s unesenými dívkami, údajně pořízené v polovině dubna.

 Ženy se na něm přimlouvaly za propuštění pákistánské neuroložky Áfíi Siddíkíové, odsouzené v USA za útok na americké agenty a vojáky. Češky na videu tvrdily, že jsou zdravé, ale že jejich životy jsou v nebezpečí (více v článku Na webu je video s unesenými Češkami. Náš život je v ohrožení, říkají). 

V říjnu prezident Zeman uvedl na besedě v Kolíně, že unesené Češky se pohybují mezi Pákistánem a Afghánistánem a že Česká republika vyjednává o jejich propuštění. Ministerstvo zahraničí a Vojenská zpravodajská služba ovšem Zemanova slova nepotvrdila.

Druhé video s unesenými ženami se objevilo na Facebooku na konci října. Dívky v něm mluvily odděleně, vlasy měly zakryté šátkem a prosily českou vládu o pomoc a stěžovaly si na špatný zdravotní stav. Hovořily o špatném přístupu k jídlu a vodě, a dokonce i o tom, jak si přejí být pohřbeny (více v článku Únosci zveřejnili nové video. Hana a Antonie prosí Česko o pomoc).

„Vyviňte, prosím, co největší tlak na pákistánskou vládu, aby spolupracovala s mými únosci. Dejte jim, co chtějí. Pomozte mi, prosím, dostat se brzo domů,“ uvedla v angličtině na videu Chrástecká. Poté přešla do češtiny: „Prosím, až umřu, myslete na mě jenom v superlativech, modlete se ke mně, já vás uvidím. A nebuďte dlouho smutní, protože budu na hezčím místě. Mám vás strašně moc ráda všechny.“

Další posun v případu ovšem nenastal. Na začátku roku 2014 nový velvyslanec Pákistánu v Česku Tadžammul Altáf sdělil, že Pákistán případ nadále řeší na všech úrovních včetně prezidentů a že si vyměňuje s českými úřady informace.

Návrat domů až po dvou letech

Rok po únosu zveřejnily video rodiny unesených Češek. Ve společném prohlášení uvedly, že děkují všem, kteří se v případu angažují a že věří v brzké nalezení obou. „Děkujeme lidem, kteří drží naše dcery, za vzkaz prostřednictvím videa. Byly jsme velmi šťastné, že naše děti jsou v pořádku… Do vaší země jely s plným respektem k vaší kultuře a tradicím. Doufáme, že se o ně dobře staráte a jsme za to vděčné,“ sdělily tehdy matky zahalené v šátcích na videu. 

V březnu 2015 se objevila informace, že se do celého případu zapojila turecká charitativní organizace IHH – Nadace pro lidská práva, svobody a humanitární pomoc. Nadace se měla podílet na vyjednávání o propuštění Češek a to na žádost jejich rodin (více v článku Se státem jsme nespolupracovali, říká šéf vyjednavačů k propuštění Češek). 

Podle turecké agentury Anadolu překročily dívky hranice Turecka 27. března 2015. O den později oznámil premiér Bohuslav Sobotka, že obě unesené dívky jsou zpátky v České republice (více v článku Češky unesené v Pákistánu jsou doma, propuštěny byly po dvou letech).

„Pořád nemůžu uvěřit tomu, že jsem tady. Dokonce i teď se bojím, že je to jen sen,“ řekla krátce po svém propuštění Antonie Chrástecká. 

Dva roky vyjednávání a šťastný konec. Chronologie únosu Hanky a Antonie

Tehdejší ministr vnitra Milan Chovanec v České televizi naznačil, že stát za propuštění unesených žen nezaplatil. „Český stát nevyjednává s teroristy a neplatí výkupné,“ řekl. K samotnému vyjednávání o propuštění zatím české úřady žádné podrobnosti sdělit nechtěly.

„Pan prezident byl o propuštění dívek informován. Je to pro něj velmi radostná zpráva. V této souvislosti děkuje charitativní organizaci IHH,“ uvedl Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček na Twitteru. S dívkami se ovšem po jejich návratu odmítl setkat. „To není Zikmund a Hanzelka, tedy slavní cestovatelé, to je dvojice dívek, které jednaly velmi neprozřetelně. Neprospěly České republice, protože způsobily starosti sobě, své rodině, svým známým a přátelům a koneckonců i českému státu,“ řekl Zeman v rozhovoru na Frekvenci 1 (více v článku S unesenými Češkami se nesejdu. Udělaly hloupost, řekl Zeman). 

O tom, kdo měl nakonec podíl na osvobození dívek, se dlouho spekulovalo.  Lidové noviny s poukazem na své zdroje tvrdily, že se tak stalo ve skutečnosti ve spolupráci s Katarem díky kontaktům jeho tajných služeb (více v článku Se záchranou unesených Češek údajně pomohl Katar. Mělo se jednat o výkupném). MF DNES informovala, že na záchraně unesených žen spolupracovaly české úřady také s americkými tajnými službami, a chystaly dokonce společnou operaci na jejich osvobození. Akci tehdy zmařila písečná bouře, kvůli níž nemohly vzlétnout helikoptéry.

Šest milionů dolarů za dva životy. Zaplatila je ČR?

V roce 2016 přišel týdeník Respekt se zjištěním, že za návrat dvou českých dívek zaplatila česká vláda výkupné v přepočtu 145 milionů korun. O výkupném spekulovala média už dříve. O zaplacení určité finanční částky se podle týdeníku začalo jednat již za vlády Jiřího Rusnoka. Teprve až za vlády Bohuslava Sobotky sdělili únosci své požadavky. Nejdříve chtěli 20 milionů dolarů, vyjednáváním byla částka snížena na šest milionů za obě dívky (více v článku Za unesené Češky zaplatila vláda šest milionů dolarů, píše Respekt).

Premiér informace o zaplacení výkupného odmítl komentovat. Prezident Zeman ho ale později potvrdil během besedy s občany v kornatickém kulturním domě (více v článku Zeman potvrdil zaplacení 150 milionů za Češky unesené v Pákistánu). Později ale na tiskové konferenci řekl, že pouze citoval veřejně dostupné zdroje. Opoziční i vládní politici označili vyjádření prezidenta Zemana za neomluvitelné, nešťastné nebo nebezpečné.

Policie odložila případ výkupného za „Hanču a Tonču“, zpronevěru vyloučila

„Není možné, aby odpovědní činitelé zveřejňovali informace, které jsou v normálních zemích tajné,“ řekl tehdy předseda občanských demokratů Petr Fiala. Stát zaplacení výkupného nikdy oficiálně nepotvrdil. 

Antonie Chrástecká se podle posledních informací po návratu stala koordinátorkou programu Pět P pomáhajícího znevýhodněným dětem. Hana Humpálová dál žije podle víry, kterou přijala ve svém zajetí. Naposledy na sebe upozornila v roce 2016, kdy se nedostala přes turecké hranice. Spekulovalo se o tom, že se chtěla vrátit zpět k únoscům do Pákistánu, bezpečnosti expert Adam Dolník v rozhovoru pro Lidovky.cz ovšem uvedl, že pouze mířila do Turecka s rodinou na dovolenou (více v článku Expert: Humpálová neutíkala zpět za únosci, do Turecka jela s rodinou). 

Ani jedna z žen nevystupuje na veřejnosti a obě odmítají mluvit s novináři. 

Autoři: ,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

  • Nejčtenější

V Baltimoru obří loď zbořila dálniční most. Selhal motor, kolos byl neovladatelný

26. března 2024  8:17,  aktualizováno  27.3 1:10

Aktualizujeme V Baltimoru na východním pobřeží Spojených států se v pondělí zřítil čtyřproudový silniční most, do...

Střelba, výbuchy a požár. Ozbrojenci zabili na okraji Moskvy přes 62 lidí

22. března 2024  18:41,  aktualizováno  23.3

Přímý přenos Nejméně 62 mrtvých, včetně dětí, a 146 zraněných si vyžádal ozbrojený útok v koncertním centru na...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

K útoku u Moskvy se hlásí Islámský stát, teroristé prchli v bílém renaultu

22. března 2024  22:04,  aktualizováno  23.3 7:01

K zodpovědnosti za útok v Krasnogorsku u Moskvy se na ruské sociální síti Telegram přihlásila...

ANALÝZA: Čtyři Tádžici svlékli Putina do naha. Ten musí něco udělat

25. března 2024

Premium Sotva týden poté, co si Putin zajistil páté prezidentské období, masakr v Moskvě rozbil moderní...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

„Ukrajinci to nebyli.“ Islámský stát ukázal video z masakru u Moskvy

24. března 2024  14:47,  aktualizováno  17:17

Islámský stát (IS) prostřednictvím zpravodajské agentury Al-Amaq zveřejnil video z pátečního útoku...

Česká armáda chce sebevražedné drony za miliardy. Inspirovala se na Ukrajině

29. března 2024  16:12

Takzvanou vyčkávací munici by si ráda do své výzbroje pořídila česká armáda. Inspirací je současné...

Rusko drony ničilo ukrajinskou energetiku, Kyjev kontroval napadením Belgorodu

29. března 2024  8:40,  aktualizováno  15:10

Sledujeme online Rusko v noci na pátek podniklo další rozsáhlý vzdušný útok na Ukrajinu, která hlásí poškození...

Kalifornská policie sdílela fotky podezřelých s hlavou z lega, firmě to vadí

29. března 2024  15:04

Policejní oddělení kalifornského města Murrieta začalo na sociálních platformách sdílet fotky, na...

Ukrajina bude mobilizovat méně vojáků, než se očekávalo, uvedl velitel Syrskyj

29. března 2024  14:08

Sledujeme online Ukrajinská armáda bude muset pro obranu před ruskou invazí mobilizovat méně vojáků, než se původně...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...