Procesory | AMD | Čipy

AMD Ryzen 2000: velký přehled nové generace procesorů a testy z celého světa

  • AMD uvedlo novou generaci desktopových procesorů řady Ryzen 2000
  • Nová architektura Zen+ přináší několik vylepšení, které pomáhají lepšímu výkonu
  • Testy ukazují, že se AMD podařilo dorovnat a v některých případech i předehnat Intel

Po dlouhém čekání AMD představilo nové desktopové procesory Ryzen 2000, které jsou nejen postavené na nové architektuře Zen+, ale ještě navíc jsou vyráběné pokročilejší 12nm technologií. Tyto dvě změny znamenají možnost posunout schopnosti čipů najednou o velký kus a jestli se to AMD podařilo, na to se podrobně podíváme.

Novou architekturu Zen a spojené procesory Ryzen představilo AMD teprve na začátku minulého roku. AMD ukázalo, že má šanci na boj v oblasti nejvýkonnější desktopových čipů proti Intelu, který tomuto segmentu dlouho vládnul a částečně způsobil i jeho pomalý vývoj. AMD zaútočilo hlavně vyšším počtem jader a vysokým výkonem ve vícevláknovém použití, naopak na Intel stále ztrácelo ve hrách. To ale AMD velmi dobře řešilo cenovou politikou, která byla dobře nastavená přímo proti Intelu.

Ryzen_TECH (kopie).jpg

Nyní přichází druhá generace, která má za cíl stát se plnohodnotnou konkurencí Intelu.

Přehled novinek

Jak už jsme zmínili, nový architektura Zen+ přináší několik novinek a některé jsou pochopitelně spojené i s tím, že jsou čipy vyráběné menším 12nm procesem. Nová generace přináší vyšší frekvence, pokročilejší systém Turba, nižší latenci pamětí a také nové chladiče. Mezi jasné výhody patří odemčené násobiče pro snadné přetaktování (včetně software od AMD) a nový čipset AMD X470, se kterým je možné využívat novou technologii AMD StoreMI.

Snímek obrazovky 2018-04-23 v 12.51.08.png
Přehled nových modelů Ryzen 5 a 7

Pokud jde o maximální frekvence, ty se podařilo zvýšit o přibližně 250 MHz a současné maximum je nyní nově 4,35 GHz. To pochopitelně platí pouze při využití menšího počtu jader. Jakmile jsou plně vytížená všechna jádra, maximální frekvence je nejvíce 4,2 GHz. I to je ale poměrně velký úspěch z pohledu optimalizace. AMD Precision Boost 2umožňuje velmi přesné a efektivní nastavování frekvencí jednotlivých jader dle zatížení, čímž je docíleno maximálního výkonu při udržení stanoveného TDP.

AMD značně zapracovalo na latencích pamětí všeho druhu. V případě nejnižší L1 cache je mezigenerační zlepšení až o 13 %, u L2 cache až o výrazných 34 % a u velké L3 cache pak až o 16 %. Zlepšení nastalo i u latence s klasickou operační pamětí, kde je to oproti čipům s architekturou Zen až o 11 %. Podporovány jsou operační paměti DDR4-2933 ve dvoukanálovém zapojení, ale testy ukázaly, že bez problému fungují i paměti s vyšší frekvencí.

V prezentaci se AMD rovněž chlubí, že díky pájenému rozvaděči tepla je u nových čipů dosaženo o 10 stupňů Celsia nižších teplot, čímž se bohužel Intel chlubit nemůže. I to je jeden z důvodů, proč se fanoušci pouští u procesorů Intel do delidu, který sníží teploty až o 20 %.

AMD má pro snadné přetaktování připravený software Ryzen Master ve verzi 1.3, kde lze sledovat různé parametry a vše důležité nastavovat. Nejvyšší model Ryzen 2700X se pyšní i novým chladičem Wraith Prism, který má nízký hluk (maximálně 39 dBa) i RGB podsvícení. S technologií XFR 2 (Extended Frequency Range) je možné s lepším chlazením dosáhnout mírně vyšších frekvenci. Takže pokud uvažujete o nových Ryzenech, určitě také myslete na kvalitní chlazení a co nejnižší teploty. Dle prvních testů lze počítat s tím, že lze dosáhnout přetaktování na 4,2 až 4,3 GHz s velmi dobrým chlazením. Velmi dobré kousky by měly zvládnout i 4,4 GHz.

Jednou z výhod oproti procesorům od Intelu je, že se AMD daří držet stabilitu v kompatibilitě socketů. I nové Ryzeny lze totiž osadit do socketu AM4, který bude dle informací od AMD podporován dokonce až do roku 2020. Pokud chcete dát nový Ryzen 2000 do základní desky s AM4, budete muset akorát aktualizovat bios. Ale počítejte s menším omezením, protože nebudete moci vyžít například technologie spojené s novým čipsetem AMD X470.

Čipset AMD X470

Nový čipset bude k dispozici v mnoha variantách základních desek od výrobců jako je MSI, Biostar, Gigabyte, ASRock, ECS nebo Asus. Jeho hlavní předností je podpora zvýšených frekvencí procesorů, které znamenají i vyšší zátěž na napájecí prvky.

AMD se hodně chlubí především novinkou StoreMI, což je taková vylepšená obdoba řešení Intel RST (Rapid Storage Technology). V tomto případě jako cache k pomalému pevnému disku neslouží pouze SSD, ale také část operační paměti.

StoreMI v současné verzi počítá s tím, že lze použít kombinaci až 2 GB operační paměti s až 256GB SSD (SATA/NVMe) pro rychlejší práci s daty na pevném disku. Může jít o spouštění hry či náročné aplikace, ve všech případech AMD slibuje i několikanásobně zrychlení načítání. Je ale třeba počítat s tím, že se jedná o cache, takže funguje ideální v případě, když přistupujete ke stejným souborů opakovaně.

Herní výkon

AMD v prezentačních materiálech ukázalo i srovnání výkonu nejvyšší modelu Ryzen 7 2700X proti nejvyššímu Intel Core i7-8700K. Normálně bychom se k nim ani nevyjadřovali, ale jak si potvrdíme v pozdější části článku, tentokrát to není jen mediální trik, ale reálné srovnání.

V případě vicevláknových aplikací není celkem co řešit, tam už AMD vítězilo v minulé generaci, s druhou generací Ryzenů se náskok ještě zvýšil. Nelze se tomu divit – vyladěné osmijádro od AMD proti šestijádru od Intelu už zkrátka má jasný výkonnostní výhodu.

V případě hraní her se AMD částečně podařilo dohnat Intelu, respektive dohnat v oblasti, kde vítězí využití spíše méně jader, ale s vysokou frekvencí. V mnoha hrách už je Ryzen 7 2700X rychlejší než Core i7-8700K, někdy je to nastejno a někdy mírně ztrácí. Co ale ukazují reálné testy?

Přehled recenzí z celého světa

Intel se musí začít bát

Nová generace ukázala, že AMD dokáže velmi rychle zlepšovat novou architekturu Zen a velmi rychle tak posouvat výkon čipů, které jsou ale zároveň i cenově dostupné pro běžné uživatele. Právě to je největší výhoda, na kterou hraje AMD.

Intel už přestává být králem, jeho jedinou výhodou je, že v některých jednovláknových aplikacích je rychlejší, ostatní výhody se překlápí k AMD – výkon ve vícevláknových aplikacích, cena, kompatibilita a dokonce i spotřeba v klidu i při zátěži.

Karta se začíná obracet a pokud nepotřebujete počítač jen a pouze na hraní, nedává Intel příliš smysl. A to je pro Intel velký problém, na který by měl hodně rychle reagovat, protože jak AMD nedávno prozradilo, v těchto chvílích už inženýři pracují dokonce na páté generaci Zenu, takže lze očekávat, že třetí generace na sebe nenechá dlouho čekat a dočkáme se jí možná zase začátkem příštího roku.

Diskuze (30) Další článek: Proč jsme nenašli mimozemšťany? Možná za to může vesmírná gorila

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,