A na svou podporu již získal také bezmála tisícovku petentů, kteří se připojili k prohlášení pražského developera Zbyňka Passera, jinak též předsedy Spolku přátel Izraele. Passerova petiční akce není ale jediná. K Zemanovi na Hrad a také do rukou premiéra v demisi Andreje Babiše míří další apel – ovšem přesně opačný. Několik izraelských akademiků, bývalých politiků a diplomatů v dopise, který byl odeslán počátkem tohoto týdne, vyzývá, aby čeští politici nepodléhali volání po gestech s dalekosáhlými dopady.
Izrael varoval Sýrii před použitím ruských systémů S-300 |
„Chápeme, že Česko zvažuje jít ve šlépějích Spojených států a hodlá přesunout svou ambasádu nebo její část z Tel Avivu do Jeruzaléma. Obáváme se však, že tento krok přispěje k rozčarování, které zachvátilo palestinské vedení v důsledku politiky prosazované vládou Benjamina Netanyahua podporované americkou administrativou,“ píše se v listu, který má redakce LN k dispozici.
Dopis podepsali například Avrum Burg, bývalý předseda izraelského parlamentu za Stranu práce a Světové sionistické organizace, David Harel, místopředseda Izraelské akademie věd nebo Ilan Baruch, veterán 4. arabsko-izraelské války a někdejší dlouholetý diplomat židovského státu. Izraelští intelektuálové apelují na Hrad i na Babiše, aby s přesunem zastupitelského úřadu vyčkali do vytvoření palestinského státu. „Konečná mírová dohoda vám umožní otevřít dvě velvyslanectví – jedno ve východním a jedno v západním Jeruzalémě,“ napsali do Prahy.
Zeman na dopis nijak reagovat zřejmě nebude. „Názor pana prezidenta žádný absolutně nedůležitý dopis nezmění. Přesun ambasády bude pan prezident podporovat jednoznačně a setrvale,“ řekl LN hradní mluvčí Jiří Ovčáček. „Dopisů intelektuálů máme u nás inflaci, jsou to většinou prázdná a nabubřelá slova,“ doplnil. Faktem je, že případné odpovědi z Hradu a Strakovy akademie by se svou dikcí zřejmě lišily. Zeman loni v září v New Yorku prohlásil, že je pro „bezpodmínečnou solidaritu“ s Izraelem a přesun ambasády by rád Izraelcům přislíbil alespoň ve formě blízkého termínu.
Stěhování diplomatů by ale muselo schválit ministerstvo zahraničí. A to je vzhledem k postoji Rady bezpečnosti OSN i EU, která do budoucna počítá s vytvořením palestinského státu, opatrnější, než by Hrad chtěl. Diplomaticky zdůrazňuje, že zvažuje „nějakou formu zastoupení“. O něco konkrétnější byl minulý pátek Babiš. „V řádu několika měsíců hodláme otevírat honorární konzulát v Jeruzalémě,“ prohlásil. Česko by tak zvolilo řešení, které kvitují jak zastánci kompletního přesunu, tak ti, kteří si žádná gesta vstřícnosti vůči Izraeli nepřejí. Honorární konzul je čestná funkce s omezenými pravomocemi a jeruzalémská kancelář by tak sloužila jen jako zprostředkovatelna.
Česko nakonec není jedinou zemí EU, kde na stěhování diplomatů do Jeruzaléma panují odlišné názory. Jako vůbec první unijní země se k praktickému uznání Jeruzaléma v podobě sídla svého zastupitelského úřadu přihlásilo Rumunsko. Tamní vláda na sklonku minulého týdne přesun odsouhlasila. Jenže definitivní slovo má rumunský prezident Klaus Iohannis – a ten je proti.
Oslavy na Hradě
Zatímco zřízení české ambasády v Jeruzalémě je v nedohlednu, prezident Zeman jeden dar Izraelcům k 70. výročí vzniku samostatného státu přichystal. Dnes hostí ve Španělském sále oficiální vzpomínkovou akci. V prostorách Hradu tak vůbec poprvé dostane nějaký stát možnost oslavit své narozeniny. Přijít by mělo 1200 hostů, mimo jiné také Cipi Hotovelyová, náměstkyně izraelského ministra zahraničí.
