Kábul - V afghánské baště džihádistů z Islámského státu se schyluje k rozhodující bitvě. V přilehlých horách u údolí Mohmand ve východní provincii Nangarhár se šikují islamisté, které na konci loňského roku vyhnaly afghánské jednotky společně s americkými specialisty.
Během posledního roku a půl spojenci údolí od bojovníků Islámského státu "vyčistili". Nyní se Američané s afghánskými kolegy připravují na další úder.
Chtějí ho podniknout dříve, než na ně zaútočí zbylí islamisté rozprášení v pohoří Spín Ghar na pákistánských hranicích. Ti by s polevujícím sněhem chtěli údolí převzít zpátky, a symbolicky tak znovu ukotvit pozici IS v zemi.
"Údolí Mohmand je určitě klíčovým územím ve východním Afghánistánu. My to víme a ví to i Islámský stát," řekl listu Wall Street Journal (WSJ) jeden ze členů amerických speciálních jednotek, které v údolí Mohmand hlídkují. Napříč celým údolím jsou rozprostřena americká a afghánská stanoviště.
"Civilisté opouštějí údolí. Takže začnou vycházet z hor co nevidět," cituje WSJ dalšího z amerických velitelů.
Už v dubnu 2017 se USA pokusily vyhnat bojovníky IS z okolního jeskynního komplexu Achin takzvanou matkou všech bomb, pumou GBU-43. Přes devět metrů dlouhá bomba je se zhruba jedenácti tunami výbušniny nejničivější nejadernou zbraní v arzenálu Spojených států a až do loňského útoku nebyla nikdy v boji použita. Afghánské ministerstvo obrany uvedlo, že tehdy zemřelo 36 islamistů, což IS vzápětí odmítl.
Video: Americký útok na pozice islamistů v Afghánistánu
Jen vloni od června do listopadu podle Pentagonu provedli Američané v zemi proti islamistům přes 400 pozemních operací a více než 200 vzdušných úderů. Odhady Washingtonu tvrdí, že počet členů IS v Afghánistánu díky tomu klesl na polovinu, tedy na zhruba 1500 až 2000 bojovníků.
Věrni Bagdádímu
Džihádisté v afghánském údolí patří do skupiny Wilajat Chorásán, neboli Islámský stát v Chorásánu (ISKP). Ta přísahala věrnost vůdci IS Abú Bakrovi al-Bagdádímu. Pro svůj vysněný chalífát by si ráda nárokovala území zahrnující části Afghánistánu, Pákistánu, Íránu, ale také Kašmíru nebo Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang v nejzápadnější části Číny.
Na svědomí má i řadu rozsáhlých útoků z nedávné doby, které komplikují cestu Afghánců k míru. V nich se v rámci jarní ofenzívy uchyluje ke konfliktu se soupeřícím a dosud silnějším Tálibánem.
V polovině května například zemřelo 15 lidí při sérii explozí a přestřelce v Dželálábádu. 6. května teroristé zabili nejméně 17 osob při výbuchu v mešitě v provincii Chósta. Na konci dubna při útoku na volební středisko v Kábulu přišlo o život 60 Afghánců.
V době svého panování v Mohmandu a přilehlých oblastech džihádisté na každodenní život obyvatel uvalili svůj přísný výklad islámu a výjimkou nebyly ani veřejné popravy.
Nyní zbylí džihádisté hromadí zásoby v přilehlých horských jeskyních a domlouvají se rádiem na chystaných útocích. Pohybují se v přestrojení za civilisty, s oblibou během hustého deště. "Na obloze je mnoho ptáků, ať vás nespatří," zní šifry z islamistických frekvencí. Občas zkusmo zaútočí, aby zjistily rychlost a sílu americko-afghánské odvety. Ukrývají také nášlapné miny na místních stezkách.
"(Lidé) odcházejí, protože jsou vystrašení," vysvětluje současný exodus civilistů jeden z místních vládních představitelů Ismale Šinwari.
Džihádisté komplikují rozhovory s Tálibánem
Napojení Islámského státu v Chorásánu na jádro IS, který v minulých letech dokázal kontrolovat rozsáhlá území v Iráku a Sýrii, je nicméně sporné. Zejména pak v prvních letech existence.
Skupina se zformovala kolem roku 2014 z přeběhlíků jiných islamistických skupin, jako je Brigáda Tavhíd, ale také rekrutovala nové členy na "hlavní bojiště" do Sýrie a Iráku. Odtud tak pochází i řada jejich nynějších zkušených "důstojníků". Úspěchy IS a zprávy o úmrtích ve vedení Tálibánu ale přitáhli i řadu Tálibánců a už o rok později měla ISKP pod kontrolou i část východního Afgánistánu.
Číselné odhady se ale liší. Washington loni v březnu mluvil o 700 členech, Kábul věří, že multinárodní skupina může mít v zemi až 5000 bojovníků. Mezi bojovníky jsou k nalezení i Čečenci, Súdánci, Uzbekové a jiné národnosti.
Úsilí ISKP kábulské vládě komplikuje snahy o rozhovory s Tálibánem, který je sice stále nejsilnější radikální skupinou v zemi, ale schopnost, se kterou ISKP přitahuje nové rekruty jeho pozici oslabuje a on se potřebuje více zviditelnit. Úmysly afghánského prezidenta Ašrafa Ghaního o vyjednávání přitom podporuje i administrativa Donalda Trumpa.
Podle serveru The Diplomat se ISKP podařilo jen za rok 2016 získat skoro 271 milionů dolarů - od dárců, přidružených skupin a na poplatcích, které vybírá na obyvatelích.
Zatímco ISKP jde o ideologické a přísné náboženské cíle, Tálibán je viděn spíše jako agresivní politická snaha o sesazení z jejich pohledu zkorumpované kábulské vlády. Obě radikální skupiny tak spolu soupeří. Ani jedna z nich ale není jednotná.
ISKP se v nedávné době rozdělil na dvě hlavní frakce poté, co byl za nového afghánského vůdce zvolen Pákistánec Aslam Farúkí.
Falešný optimismus
Trumpova administrativa ohledně strategie v Afghánistánu víceméně následuje příkladu Bushe i Obamy a snaží se bránit, aby v zemi mohli bezpečně ukotvit teroristé, kteří by ji zpětně ohrožovali.
Ještě v březnu ukázal americký ministr obrany James Mattis krátce před návštěvou v zemi svůj optimistický pohled, když prohlásil, že se těší "na vítězství v Afghánistánu."
Pravidelná čtvrtletní zpráva zvláštního inspektora Johna Sopka z konce dubna ale jeho nadšení nesdílí. Sebevražedné útoky v Afghánistánu za rok 2017 stouply o polovinu, členů afghánských bezpečnostních sil ubývá a korupce vzkvétá. Navíc pouze 65 procent afghánské populace žije pod kontrolou afghánské vlády.
