Inspektoři provedli od počátku loňského října do poloviny května ve 36 skiareálech 46 kontrol, tři z nich čekají na dokončení.
„Nejčastějším prohřeškem provozovatelů skiareálů byl odběr většího množství povrchových nebo podzemních vod, než měli povoleno vodoprávním úřadem. Případně při odběru byly porušeny závazné podmínky povolení k odběru vod, například neměření množství odebraných vod nebo neosazení odběrného místa měřicím zařízením pro zachování minimálního zůstatkového průtoku ve vodním toku,“ uvedl ředitel ČIŽP Erik Geuss.
Na základě kontrol byla zahájena tři přestupková řízení, dvě o uložení pokuty a jedno o opatření k nápravě. „Jedno řízení o pokutě ve výši 10 000 korun a řízení o opatření k nápravě už nabyla právní moci,“ uvedla ČIŽP. V dalším případě bude řízení o přestupku teprve zahájeno.
Desetitisícovou pokutu inspekce uložila Skiparku Frymburk na Českokrumlovsku, který bral loni od ledna do března a letos v lednu vodu z vodní nádrže Lipno a neměřil její množství. Obec Paseky nad Jizerou na Semilsku měřila v lyžařském areálu vodu čerpanou z místního bezejmenného toku vodoměrem bez platného ověření a odebrané množství nedostatečně evidovala. Svůj postup musí napravit.
Společnost Skiareál Klínovec, která provozuje jeden z největších lyžařských areálů v Krušných Horách, čelí víc než milionové pokutě za odběr vody bez platného povolení. Zákon o vodách porušovala od listopadu 2014 do loňského září, z nádrže Háj 1 na vodním toku Bílá voda za tu dobu podle inspekce odčerpala téměř 98 000 metrů krychlových.
„V minulosti měli povolení k odběru povrchových vod z této nádrže. Jeho platnost ale skončila v roce 2005,“ uvedl ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Ústí nad Labem Jaroslav Vacek. Inspektoři také zjistili nedodržení minimálního zůstatkového průtoku ve vodním toku pod nádrží Háj 2, kterou rovněž provozuje Skiareál Klínovec. Proti rozhodnutí inspekce se firma neodvolala, koncem letošního února tak nabylo právní moci.
Provozovatelé skiareálů mají ze zákona výjimku a nemusí za odběr povrchových vod pro účely umělého zasněžování platit. Vláda by to ale mohla změnit v připravované novele vodního zákona (více v článku Stát chce zdanit vodu pro sněžná děla).
Před příliš velkým odběrem povrchových vod během zimního období varoval v rozhovoru pro iDNES.cz hydrobiolog Josef Fuksa z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka. „Voda, která roztaje z technického sněhu, se skutečně vrací do řek o něco později. Ale rozhodně to není zásoba, která pomůže v létě,“ řekl Fuksa.
Zasněžování sjezdovky na Zadově (11/2017)
