V seznamu medailistů se asi nejexotičtěji vyjímá tým Velké Británie. K ostrovnímu království patří neodmyslitelně fotbal, golf, kriket nebo třeba šipky. Ale lední hokej? Kdepak. Přesto má tamní reprezentace na kontě jedno zlato, dvě stříbra a dva bronzy.

Zmíněné medaile ovšem pokrývá hustá vrstva prachu. Zlato získali Britové v roce 1936 na olympiádě, která se tehdy počítala i jako MS. Také ostatní úspěchy pocházejí z meziválečné éry. Tehdy patřila Británie k evropským hokejovým mocnostem. Ale upřímně řečeno, moc „skutečných“ Angličanů či Skotů tehdy v týmu nehrálo. Jednalo se o soubory složené hlavně z naturalizovaných Kanaďanů. Ti hokeji rozuměli.

Přílet hokejistů z MS v Dánsku. Trenér Josef Jandač.
Analytik bez medaile a fanfár. Jandačova vláda tiše skončila

Po druhé světové válce přišel pád. Na OH se Britové neobjevili od roku 1948. Plácali se vesměs v nižších divizích MS, mezi elitou hráli naposledy v roce 1994. Blýská se ale na lepší časy: za rok na Slovensku si totiž Velká Británie znovu zahraje s těmi nejlepšími.

„To, co jsme dokázali, není z tohoto světa,“ vzletně prohlásil britský kapitán Jonathan Phillips, když jeho parta koncem dubna nečekaně ovládla MS divize I a postoupila mezi elitu.

„V týmu panoval opravdový britský duch. Nikdy jsme se nevzdávali a dosáhli neuvěřitelného úspěchu,“ zářil trenér Peter Russell.

A další „exoti“ mezi medailisty? Třeba Rakušané získali bronzy v letech 1931 a 1947. Němci brali v roce 1953 stříbro, na MS ale chyběly zámořské celky a SSSR, Československo navíc odstoupilo v průběhu turnaje.

Kdo překvapí příště?

Švédští hokejisté jásají, právě obhájili titul mistrů světa.
Švédové po roce znovu slaví titul mistrů světa. Švýcary zdolali až po nájezdech