Poprvé v kariéře jste se stal Biatlonistou roku. Co na to říkáte?
Je to pro mě taková třešnička na dortu po té sezoně, po olympiádě, která byla úspěšná. To hlavní samozřejmě přišlo v zimě, tady jsem rád, že potkám spoustu známých, které během zimy nevidím. Určitě si té ceny vážím, ale že bych ji nějak extrémně prožíval, to asi ne. A na rovinu říkám, že by si cenu zasloužila Verča. Já mám sice stříbro, ale Verča má bronz z olympiády a v sezoně měla mnohem kvalitnější výsledky. Ale to je můj pohled.
Neškádlili jste se před vyhlašováním s Veronikou?
Viděli jsme se až dneska a dost jsme si to mezi sebou přehazovali. Oba jsme říkali: Ty to vyhraj, ne ty to vyhraj, máš lepší výsledky. Bylo to spíš takové házení horkým bramborem než škádlení. Nevnímáme to jako rivalový souboj (usměje se).
Jak často s sebou po Česku vozíte stříbrnou olympijskou medaili?
Právě Verča se mi dneska smála, že ji mám zdevastovanou. Prošla totiž spousty rukama. Když jsem viděl tu Verčinu, musím říct, že i ta moje stuha už je špinavá, zatímco Verča ji má naleštěnou. Můj obal už má taky nějaký šrám, ale já hned říkal, že tu medaili chci ukázat co nejvíce lidem, pokud budou mít zájem. A mě těší, že je to zajímá.
Michal Krčmář se stal biatlonistou roku, Veronika Vítková ovládla anketu čtenářů iDNES.cz.
Byla to pro vás díky olympijské medaile zatím životní sezona?
Asi bych ji neoznačil za životní. Spíš tu olympiádu bych označil za životní, protože nejsem ten typ sportovce, který dokáže vyhrávat několik závodů po sobě, který by stál na stupních vítězů každý závod. Proto si té medaile neskutečně vážím, a proto pro mě ten závod byl životní. Ale sezona… trochu mi v ní chyběla vyrovnanost. Takže věřím, že z celkového pohledu budou ještě lepší sezony.
Je právě ta stabilita a vyrovnanost výkonů to, co byste pro další sezony chtěl zlepšit?
Lhal bych, kdybych řekl, že ne. Chtěl bych být vyrovnanější a chtěl bych se daleko častěji pohybovat vepředu. Letos jsem neměl tolik vyrovnanou střelbu jako v předchozí sezoně, což je jedna z věcí, na které bych chtěl zapracovat.
Jak jste si užil posezónní pauzu? Mluvil jste o lázních v Luhačovicích, zahrál jste si fotbal se Spartou.
Za ten duben jsem stihl úplně všechno. V lázních jsem si odpočinul, absolvoval jsem i nějaké besedy, byl jsem na tréninku s fotbalisty Sparty, což byl skvělý zážitek. Poznal jsem spoustu kluků v týmu, takže jsem si udělal duben tak trochu po svém.
Jak jste si užil den na Spartě? Nestanete se teď z biatlonisty fotbalistou?
Ne, nechám to profesionálům. (smích) Ale byl to příjemný zážitek, poznal jsem jiný trénink, kluky, co hrají za Spartu a byl jsem překvapený tím, že je zajímá biatlon. Nebylo to jednostranné, že bych byl nějaká vtěrka, která by s nimi chtěla trénovat. Přijali mě, vysvětlovali mi, co mám dělat a bylo to příjemné.
Dostal jste číslo dvě?
Měl jsem dvojku s tečkou, jakože jsem skončil druhý na olympiádě. Byla to taková specialita.
Kolik jste během tréninku nastřílel gólů?
Čtyři mi tam spadly. Dal jsem tři a pak ještě jeden z penalty. Byl na mě faul, tak jsem si ji sám i kopnul.
Musel jste dávat nějaké zápisné za góly?
To bych musel odevzdat celou olympijskou odměnu, která ještě nemám, takže jedině na dluh, na sekeru.
Během volna jste stihl navštívit i zápas fotbalového Arsenalu s West Hamem. Jak jste si ho užil?
Dostal jsem od mateřského letohradského klubu vstupenky i letenky a byl to první zápas poté, co Arsene Wenger oznámil, že končí. Takže byla naprosto úžasná atmosféra, o poločase začali fanoušci zpívat hymny a přišlo mi, že to žije ještě víc než při zápase. Byl to obrovský zážitek.
Nyní už vám pomalu začíná příprava na příští sezonu. Těšíte se?
Za ten duben jsem nabral chuť, fakt se těším. Jsem teď sice trochu handicapovaný, mám přetížený úpon v pravém koleni, takže jsem nemohl odstartovat přípravu s ostatními, ale už se těším, až zase začnu trénovat.
Při čem jste si úpon namohl?
Byli jsme na Mallorce na kolech a já do toho vlétnul trochu víc, než bych měl. Přes bedra, stehno a svaly se mi ten úpon přetížil a já ještě dva tři dny šlapal přes bolest, protože jsem si to chtěl užít. Ale asi jsem to přetáhl trochu víc, protože po příjezdu domů jsem nemohl moc chodit. Teď už je to naštěstí lepší, věřím, že do týdne to doléčím a naskočím do přípravy.
Už víte, pod kým tu přípravu absolvujete? Kdo vás nově bude trénovat?
Jo, to už vím, ale to jméno bych nechal až na vyjádření svazu. Chlapský tým je každopádně stabilizovaný a až vyjde najevo to jméno, bude to příjemné i pro fanoušky, takové okysličení týmu.
