Jednotné přijímačky být nemusí, ani povinná matematika, říká ministr školství Plaga

Ministr si umí představit úplné zrušení jednotných přijímacích zkoušek na střední školy a také konec povinné maturity z matematiky. Jak řekl v pořadu 20 minut Radiožurnálu, o budoucnosti těchto zkoušek se chystá bavit na podzim s odbornou veřejností a představiteli různých politických stran.

20 minut radiožurnálu Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Robert Plaga (za ANO) připomíná chyby v jednotných přijímačkách – rodiče a žáci byli nejistí, nikdo nevěděl, zda uspěl, nebo neuspěl.

„V debatách s řadou ředitelů víceletých gymnázií jsem zjistil, že ta státní část pro ně nemá až takový význam, jak jsme si představovali. O jednotných přijímačkách jsem ochoten se bavit. Nemyslím si, že v systému musí být,“ zdůrazňuje.

Připomíná také, že všichni čekali, že státní maturity budou vstupenkou na vysoké školy. Tento koncept ale nefunguje. Přiklání se tak k tomu, aby byla definovaná spodní úroveň a testy se postupně ztěžovaly.

„Stále se přikláním k tomu, že by bylo fajn, kdyby fungovaly takzvané adaptivní testy. Ten by se postupně ztěžoval a bylo by možné, kdyby někdo dosáhl vysoké bodové hodnoty, aby státní maturity sloužily i jako vstupenka na vysoké školy – ale fakultativní,“ říká s tím, že nelze vysoké školy nutit, aby maturity jako vstupní měřítko používaly.

Jazyk či matematika?

Povinná maturita z matematiky by měla nastoupit do praxe v roce 2021 pro gymnázia a lycea, o rok později pro všechny střední školy. Sám Plaga je ale kritikem povinné matematiky. „Úroveň a úspěšnost gymnázií a lyceí je vysoká, jiné stupně selhávají,“ připomíná.

Situace ve školách je kritická, bude se zhoršovat. Zvedněte platy od září, vyzvali vládu ředitelé

Číst článek

Pokud se podle něj u povinné matematiky nastaví laťka příliš nízko, nebude vyhovovat gymnazistům a absolventům lyceí, a pokud se dá vysoko, tak bude vysoká neúspěšnost u těch ostatních.

„Možnost výběru mezi jazykem a matematikou je debata, která nás v září a říjnu čeká,“ dodává.

Zároveň ale přiznává, že význam matematiky roste a je možná důležitější než kdy v minulosti. „Trošku možná opomíjíme to základní: Proč máme tolik dětí, respektive studentů, v maturitních oborech?“ upozorňuje Plaga. 

Změna plánů

Jako podstatné vidí ministr i důkladné procvičování odučené látky. Za ideální poměr považuje 70 procent času věnovat probírání látky a ve zbylých 30 procentech cvičit a opakovat učivo.

Platy nepedagogických pracovníků vzrostou o deset procent, slíbil Babiš školským odborům

Číst článek

V dějepise je pak nezbytné, abychom  se posunuli a řekli si zcela jasně, kde má být těžiště výuky. Měly by to být novodobé dějiny a ne třetihory,“ zdůrazňuje.

Ministr závěrem zmínil i dlouhodobou problematiku nedostatku učitelů.

„Nedostatek pedagogů – a zejména určitých aprobací – je zjevný. Co je zarážející a co se snažíme změnit navyšováním prostředků do školství, je fakt, že z pedagogických fakult nastupuje pouze každý druhý student do praxe. A ještě i tam do dvou let řada z nich končí, protože realita se odlišuje od představ, které měli,“ uzavírá.

Marie Bastlová, pla, prh Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme