Kromě prosazení parametrických změn chtějí ANO i ČSSD otevřít otázku, z čeho budou penze financovány v budoucnu. Hovoří o posílení třetího spořícího pilíře.
Česko bude mít v pořadí pátou důchodovou komisi. Sestavuje ji šéfka rezortu práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) s ANO, komunisty a ostatními parlamentními stranami. Zasednou v ní i akademici a zájmová sdružení. Tým má prodiskutovat a navrhnou změny v penzijním systému.
Podle programového prohlášení vlády mají například dříve odcházet na odpočinek lidé pracující ve fyzicky náročných profesích. Sociální demokracie přichází s dalšími náměty.
„V tuto chvíli chceme narovnávat nespravedlnosti v systému. Jsou to penze žen, které jsou v důsledku péče o děti, zdravotně postižené nebo seniory nižší o pětinu,“ řekla E15 Maláčová.
Hodně důležitým tématem jsou podle ní příjmy důchodového systému. Z čeho bude hrazen za deset, dvacet nebo třicet let, kdy se počet seniorů s nárokem na penzi může zvýšit až o jeden milion, komise probere. „Svoji představu mám. Než ale bude řádně propočítána, nechci o ní veřejně hovořit. V řádu měsíců by mělo být jasno,“ dodala ministryně s tím, že ČSSD dlouhodobě prosazuje zvýšení daní velkým firmám.
Předsedkyně sociálního výboru Poslanecké sněmovny Radka Maxová (ANO) připomíná, že nejdůležitější je politická dohoda. „Chtěli bychom se soustředit na problematiku invalidních důchodů. Věřím, že budeme řešit i otázku věku odchodu do penze,“ uvedla.
I hnutí se hodlá zabývat budoucností financování důchodů. Premiér Andrej Babiš (ANO) by motivoval zaměstnance, aby si spořili. „Pak by jim přispívali zaměstnavatelé i stát. V systému by byl každý automaticky, ale prostřednictvím opt-outu by z něho mohl vystoupit,“ nastínil.
Maláčová míní, že komise by měla prověřit všechny cesty posílení třetího pilíře. Povinnému spoření však nakloněna není. „Není to můj návrh, nesouzním s ním. Jen ho zmiňuji jako jeden z mnoha podnětů, které v odborné diskusi padají,“ tvrdí.
Komunisté reformní kroky odmítají. „Chceme zachovat průběžný systém. Jsme připraveni hovořit o parametrických změnách, nikoliv o změně systému jako takového,“ řekl šéf KSČM Vojtěch Filip.
Závěry minulých komisí částečně akceptoval jen kabinet Petr Nečase (ODS) zavedením druhého, tedy soukromého pilíře, který však nebyl povinný. Vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) ho zrušila s odůvodněním, že odsává peníze z prvního státního pilíře.
V současnosti vydává Česko na důchody 7 procent HDP, průměr v EU je 9 procent. V nominálním vyjádření posílá stát dvěma milionům českých penzistů, tedy asi pětině populace na 330 miliard korun ročně. Podle demografů bude v roce 2050 každý desátý Čech starší 85 let. Třetina obyvatel pak bude starší 65 let, nyní je lidí v této věkové kategorii pětina. Průměrný starobní důchod byl ke konci loňského září 12 395 korun. Od ledna průměrná penze vzrostla o 900 korun. Důchodové komise předchozích vlád a jejich závěry 1. komise Vladimíra Kreidla byla ustavena za druhé vlády Václava Klause v druhé polovině 90. let. Poprvé upozornila na nutnost zavedení tří pilířů - státního průběžného, soukromého a spořícího 2. a 3. komise Vladimíra Bezděka fungovaly za vlád ČSSD v letech 2004 a 2005 a pak v roce 2010 za úřednické vlády Jana Fischera. Jedním ze závěrů bylo, že v roce 2065 vznikne v důchodovém systému deficit 110 procent HDP, pokud nebude reformován. 4. komise Martina Potůčka pracovala za minulé vlády Bohuslava Sobotky. Penzijní reforma bude podle ní kontinuálním procesem reagující na různé sociální a ekonomické podmínky či vývojové trendy. |
