Evropa jako kontinent zaspala a ztratila svoji inovativní schopnost produkovat nejnovější technologie, říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz analytik a publicista Marian Kechlibar. Čína i Amerika mají náskok a my si mezi nimi musíme vybrat, dodává ke kauze kolem čínské společnosti Huawei. Celý spor se přitom podle něj vede kvůli 5G sítím, které se budou po celé Evropě budovat. A ať už do nich Evropa firmu Huawei pustí, nebo ne, rizika nejsou malá.

Rozhovor Praha 13:00 30. ledna 2019 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Proč se celý problém s firmou Huawei řeší v posledních měsících, když nejen v Evropě tato společnost působí už mnoho let?
Myslím si, že se sem tato bitva přenesla částečně z Ameriky, kde ale vůbec nejde o otázku posledních let. Na úrovni bezpečnostních expertů se otázka toho, jestli je nějaký hardware z cizí země, nejčastěji z Číny, řeší už deset let. Už za administrativy prezidenta Baracka Obamy se řešil případ problematických čínských routerů. V době, kdy byly zrovna prezidentské volby, které vyhrál Donald Trump, se řešila otázka zabezpečení systému Android. Ukázalo se, že jsou v zařízeních podezřelé kusy firmwaru naprogramovaného v Šanghaji a ačkoliv Android sám není čínský, někteří jeho subdodavatelé jsou. A ty příslušné telefony, které tento kus firmwaru měly, odesílaly obsah textových zpráv, kontaktů a historie hovorů do Číny.

Myslím, že teď se ta bitva zintenzivnila hlavně proto, že dochází ke generační výměně v otázce sítí. Jednotlivé státy by chtěly budovat 5G sítě – USA, Čína i země v Evropě. A začínají zjišťovat, že musí pečlivěji vybírat, kdo bude dodávat technologii.

V Česku je to velmi diskutovaná kauza s ohledem na varování Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Nyní instituce, které spravují kritickou infrastrukturu, musí dělat bezpečnostní audity. Probíhá něco podobného v jiných evropských zemích?
Větší náskok mají mimoevropské země. Například zákaz dovozu Huawei už stanovila Austrálie nebo Nový Zéland. To samé řeší Jižní Korea, která je v čínské strategické zájmové oblasti, a také začala řešit, kdo bude stavět její 5G síť. A samozřejmě USA. Evropa v tom má maličko zpoždění. To však není jen otázka bezpečnosti, ale i peněz. Evropské technologické společnosti poklesly cenově. Financial Times píšou, že hodnota evropských telekomunikačních firem poklesla mezi lety 2012 až 2018 zhruba na polovinu z 234 miliard dolarů na 133 miliard. Za tu samou dobu americké a asijské telekomunikační firmy značně zbohatly. Americké mají hodnotu 532 miliard dolarů, ty asijské 561 miliard dolarů.

V Itálii teď proběhly aukce kmitočtů, které jsou potřeba pro budování 5G sítě. Jenom ty vynesly italské vládě 6 miliard eur. A odhaduje se, že vyloučení Huawei ze soutěže zvýší cenu o 20 až 30 procent ceny výstavby. A to je i důvod, proč třeba Deutsche Telecom zatím varuje před nějakými tvrdými kroky.

Boj o 5G síť

Aukce o kmitočty kvůli budování 5G sítě čeká v nejbližší době i Českou republiku. A jestli to chápu správně, tak Huawei je v tuhle chvíli předpokládaným výhercem těchto aukcí, a to nejen v Česku?
Kdyby rozhodujícím kritériem byla cena, tak rozhodně. Tady jde o budování úplně nové infrastruktury – znamená to jinou a podstatně hustší síť základnových stanic. To všechno se musí vybudovat v podstatě od nuly a samozřejmě to musí být kompatibilní s těmi starými sítěmi. A určitě Huawei jako velký výrobce může nabídnout docela nízké ceny. Ty bezpečnostní obavy kolem takto kritické infrastruktury jsou závažné a nakonec Huawei můžou z evropského trhu odstranit.

Můžou si dovolit říct země Evropské unie, že vyloučí z tendrů Huawei? Není to proti rovné soutěži?
Skoro všechny mezinárodní smlouvy mají nějaké výjimky ohledně věcí mezinárodní bezpečnosti, ale to by vám lépe řekl právník se zaměřením na mezinárodní právo. Je vidět, že dění kolem Huawei zasáhlo Čínu na citlivém místě, když vezmeme v úvahu, kolik teď zatkli lidí a že nějakému uvězněnému Kanaďanovi změnili trest z 15 let vězení na trest smrti. To působí dojmem, že jsou velmi podráždění.

Huawei ve službách státu. Čínské technologie využívají servery České pošty, vnitro i ČEZ

Číst článek

V souvislosti s tím čínský velvyslanec v EU varoval před případnými restrikcemi. Může to mít nějaké bezpečnostní dopady pro Evropu, pokud by EU plošně rozhodla, že Huawei do tendrů na 5G sítě nepustí? Protože přeci jen technologie Huawei jsou v různé míře v evropských institucích rozšířené.
Je to tak. Je to takové „pozdě, ale přece“. Uvědomili jsme si, že máme nějaké riziko, ale se značným zpožděním. Například 4G síť LTE v Německu je převážně postavená na technologii Huawei. Takže pokud by došlo k nějakému vážnějšímu konfliktu mezi Čínou a Evropou, samozřejmě musíme počítat s tím, že proti nám můžou něco použít.

Kdyby evropské země do tendrů na 5G sítě naopak Huawei pustily, hrozí nějaké nebezpečí, pokud budou tyto sítě budovat? Protože tyto sítě jsou diametrálně odlišné od sítí nižších generací.
5G síť je trochu jinak organizovaná, je méně centralizovaná, což znamená, že to riziko řekněme exfiltrace (krádeže dat, pozn. red.) není úplně malé. Musíme rozeznat dva základní a velmi odlišné druhy nebezpečí, které jsou spojené s nepřátelskou aktivitou kohokoliv. První je tedy exfiltrace dat. Tedy že vám vynesou něco, co by neměli. Třeba nějaké obchodní tajemství, citlivé informace, pomocí nichž se dá někdo vydírat. Druhé je to, čemu se říká nebezpečí kill switche. Tedy že někde sedí nepoužívaný kus kódu, který na základě vzdálené aktivace tu síť vypne nebo uvede do úplného chaosu. To je něco, co se vylučuje daleko hůř.

‚Systematické kradení obchodních tajemství, nerespektování zákonů.‘ USA obvinily finanční ředitelku Huawei

Číst článek

Chtěl bych uvést jeden příklad. Britové teď za pomoci jedné ze svých rozvědek studovali zdrojové kódy firmwaru Huawei. Huawei se tvářila, že jim poskytuje správné zdrojové kódy. Britové si je prostudovali a usoudili, že v nich nic není. Ale poté v tom dodaném hardwaru byly jiné zdrojové kódy. To nepůsobí jako jednání v dobré víře.

Čína, nebo Amerika

Takže se dá jednoznačně říci, že ta rizika nejsou malá?
Určitě. Ale překvapuje mě, jak hodně se to řeší teď, protože ta bezpečnostně-technologická komunita má takové podezření už 15 let. A Čína v tom není sama. Stačí se podívat, co uteklo přes Edwarda Snowdena z americké Národní bezpečnostní agentury. Tam těch případů infiltrace také není málo.

Takže je to výběr mezi nebezpečím z Číny a nebezpečím ze Západu?
Ano a další věcí je, že evropští výrobci telekomunikačních technologií na tom nejsou zrovna dobře. Jestli jsem to dobře pochopil, tak z hlediska anténové technologie má Čína tak rok náskok. A díval jsem se na největší evropské výrobce, což je v zásadě Ericsson a Nokia, a i oni celkem podstatnou část své produkce vyrábí v továrnách v Číně. Takže i tam je otázka, jestli dostanou přesně to, co si objednali, nebo něco navíc.

Má Huawei náskok i před Amerikou?
Pokud jsem to pochopil správně, tak ano. V těch anténách jsou v podstatě nejlepší na světě.

Deník New York Times k tomuto tématu měl obsáhlou zprávu, kde popisoval aktivitu Američanů, kteří se schází se zástupci evropských zemí – Brity, Němci, Poláky – a lobbují proti Huawei. Takže je to buď Čína, nebo Amerika a my se musíme rozhodnout, na kterou stranu se přikloníme a která rizika jsou menší?
Ono to tak bohužel v té elektrotechnice a obecně v telekomunikacích je. My jsme jako kontinent dost zaspali a ztratili svoji inovativní schopnost produkovat nejnovější technologie. Čína i Amerika mají vůči nám náskok a my si mezi nimi musíme vybrat. Ale ty dodavatelské řetězce jsou pěkně zapletené. I americké výrobky mají často nějaké komponenty z Číny.

Udělala už EU nějaké kroky, aby se celá věc s Huawei řešila systémově?
Myslím, že je to ve stadiu zkoumání celé té situace. Eskalace konfliktu mezi USA a Čínou evropské úřady zaskočila.

Tereza Čemusová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít