Důchodová komise pokročila ve svých návrzích, jak zvýšit penze ženám. Ty berou v průměru o pětinu nižší důchod než muži, za což mohou především nižší mzdy, ale i neodpracované roky kvůli péči o děti a častější dřívější odchod do důchodu
Komise míní, že by nerovnost mohlo napravit zavedení společného vyměřovacího základu pro partnery nebo prodloužení vyloučené doby zápočtu důchodu na devět let. Pomohlo by i zavedení fiktivního vyměřovacího základu pro pečující osoby, což jsou většinou ženy.
Právě poslední ze jmenovaných opatření mělo v komisi největší podporu. Pečujícím osobám, kterými jsou v drtivé většině ženy, by se v době péče o dítě měla započítávat místo nuly jiná hodnota.
„Můžeme se bavit, jestli bude stanovena na minimální mzdě, průměrné nebo mediánové, to je potřeba ještě propočítat,“ řekla poslankyně hnutí ANO Radka Maxová.
Podporu by mohl mít také společný vyměřovací základ, kdy by se důchod počítal z výdělků obou partnerů společně, a nikoli pro každého zvlášť, jako je to nyní. „Je to jedna z věcí, kterou bychom rádi podpořili,“ řekla poslankyně Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
Komise se naopak neshodla na jiných opatřeních, například na tom, aby děti odváděly část příjmu přímo na penze svých rodičů.
Zatím ale není jasné, na kolik by navrhované varianty měly vyjít. Komise to chce propočítat a představit až na svém květnovém zasedání. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) míní, že by finanční udržitelnost neměla být jediným kritériem. „Penze musejí být udržitelné nejen finančně, ale i sociálně,“ řekla.
Opatření by se měla dotknout jen nových důchodců, což kritizoval komunistický poslanec Jiří Dolejš. Podle Maláčové by se komise měla opatřeními pro stávající důchodce zabývat brzy. Někteří členové komise také poukazovali na to, že podpora žen by mohla být vnímána jako narušení ústavní zásady rovnosti.
Ministerstvo práce a sociálních věcí navíc navrhuje změnu ve složení penze. Měla by se zvýšit pevná část důchodu na deset procent průměrné mzdy. Naopak by měla oslabit zásluhovost, která vychází z odpracovaných let, výše výdělku a z odvodů. Ústavní soud přitom už v minulosti kritizoval malou zásluhovost českých důchodů. 
