Názor lékařů
Anorexii často odstartovává posedlost zdravou výživou

Čtvrtina případů poruch příjmu potravy, zejména anorexie, začíná podle vedoucí lékařky Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Hany Papežové nezdravou posedlostí zdravou výživou, takzvanou ortorexií. Lékaři proto chtějí o nemoci více vzdělávat výživové poradce, nemocí ale trpí i někteří z nich. V Česku se ročně léčí s poruchami příjmu potravy asi čtyři tisíce lidí, nemocných je ale víc.

"V posledních letech vychází studie, které ukazují, že až čtvrtina poruch příjmu potravy, hlavně anorexie, vzniká v souvislosti s ortorexií," řekla Papežová na čtvrtečním setkání s novináři.

Více vzdělávat v oblasti poruch příjmu potravy by se podle ní měli i výživoví poradci. "Docela často nemají dostatečné ponětí o poruchách příjmu potravy, chybí jim klinická praxe jakou mají v zahraničí. Často mají sami černobílé myšlení ve vztahu k jídlu, neřeší ho nad rámec fyziologických funkcí," uvedla. Dodala, že je třeba rozlišovat výživové poradce, kteří mají jen vzdělávací kurzy, terapeuty s bakalářským vysokoškolským titulem a specialisty s magisterským. Podle odborné literatury je mezi nimi vyšší podíl těch, kteří sami poruchou příjmu potravy trpí.

Základem patologického chování mohou být podle odborníků problematické rané vztahy s nejbližšími osobami, především s matkou. Přibývají ale podle nich i další spouštěče jako je negativní inspirace sociálními sítěmi, identifikace s idoly nebo nepřiměřené nároky na vlastní osobu.

Riziko sebevražd

Léčba je obtížná a vyžaduje kombinaci lékařské, psychologické a sociální podpory okolí. "Stále více zařazujeme do léčby názory a postoje nejen samotných pacientů, ale i rodinných příslušníků. Blízcí mohou lépe pochopit, proč právě jejich dítě má problém s příjmem potravy," dodala Papežová.

Nejdůležitější je podle ní začít včas, ideálně identifikovat ohrožené osoby ještě než se problém rozvine. Takovým pak stačí ambulantní léčba, není nutná hospitalizace jako u chronických poruch příjmu potravy. Mění se také náklady na léčbu. Zatímco péče o pacientku s poruchami příjmu potravy na psychiatrickém oddělení stojí řádově stovky korun denně, hospitalizace na jednotce intenzivní metabolické péče, kam se dostávají pacientky ve vážném stavu, stojí pět až šest tisíc korun denně. Oproti ostatním psychiatrickým diagnózám je u nich navíc dvojnásobné riziko sebevražd.

V roce 2017, z nějž pocházejí poslední dostupná data o léčbě, bylo hospitalizováno 450 osob, dalších 3700 se léčilo ambulantně. Neprostá většina nemocných jsou mladé ženy, roste podíl nejmladších pacientek mezi deseti až 14 roky věku. Každý desátý pacient s poruchou příjmu potravy nemoci podlehne, umírají v průměru v 25 letech.

Mezi poruchy příjmu potravy patří odmítání jídla čili mentální anorexie, přejídání neboli bulimie a další onemocnění. Mentální anorexie se vyskytuje asi u 1,5 procenta všech dívek a mladých žen, častější je ve středních a vyšších sociálních vrstvách. Bulimie je častější u studentek středních a vysokých škol, jde o čtyři až 15 procent dívek.