Posune se brexit na konec roku? Mayová opět žádá o odklad, nejasná je jeho délka
Diskuse šéfů států a vlád 27 zemí Evropské unie o odkladu brexitu, jak o něj žádá britská premiérka Theresa Mayová, se ve středu večer na mimořádném summitu v Bruselu protahuje. Podle diplomatických informací z jednacího sálu se většina prezidentů a premiérů kloní k posunu data britského odchodu z unie na konec roku. Před jednáním Mayová hodinu vysvětlovala, jak si představuje další postup britského odchodu z unie.
Šéfka britské vlády potřebuje dodatečný čas na dohodu s domácí opozicí, od níž si slibuje úspěch čtvrtého pokusu o schválení už připraveného textu dohody o podobě brexitu Dolní sněmovnou. Sama při příchodu označila rozhovory s labouristy za vážné a seriózní.
Lídři zemí Evropské unie jednají o brexitu. Jsou ochotni vyhovět Mayové a oddálit ho
Číst článek
Její středeční vystoupení na úvod summitu údajně bylo o něco přesvědčivější, než když na konci března žádala o odklad brexitu poprvé. Pokud by nyní její žádosti šéfové států a vlád ostatních 27 unijních zemí nevyhověli, odešla by Británie z EU bez dohody už tento pátek. Unie dává opakovaně najevo, že si takový vývoj, který by znamenal zmatky a chaos, nepřeje, ale je na něj nyní dostatečně připravena.
Nejasná délka posunu
Mayová své kolegy opět požádala o posun brexitu do 30. června. Předseda unijních summitů Donald Tusk místo toho jako nejlepší postup navrhl pružný odklad brexitu do 30. března 2020 s tím, že pokud se britské sněmovně podaří ratifikovat dohodu o vystoupení, odešla by země k prvnímu dni následujícího měsíce.
Podle informací ČTK ale v jednacím sále nejméně 17 šéfů států a vlád podpořilo odklad brexitu do konce letošního roku, zatím čtyři prosazují jiné řešení. Jednání se podle všeho protáhnou přes půlnoc.
Co nejkratší odklad brexitu jen do termínu 22. května, tedy ještě před evropskými volbami, přitom prosazuje francouzský prezident Emmanuel Macron. Oficiálním důvodem je jeho obava o hladké fungování evropských institucí. V případě delšího odkladu brexitu by se totiž také v Británii musely konat volby do europarlamentu a země by stále jako člen unie mohla promlouvat do debat o budoucnosti bloku.
Nová verze návrhů
Před diskuzí dostali lídři Evropské unie novou verzi návrhu závěrů. V ní se nyní zdůrazňuje, že Británie se v době odkladu brexitu zdrží „všech opatření, jež by mohla ohrozit dosažení cílů“ EU, zejména pak při účasti na jejích „rozhodovacích procesech“.
Dokument, který má ČTK k dispozici, také uvádí, že o „záležitostech týkajících se situace po vystoupení Spojeného království“ bude sedmadvacet ostatních zemí Evropské unie jednat na všech úrovních bez britské přítomnosti.
Babiš podpoří roční odklad brexitu. ‚Británie by dostala čas, aby si uspořádala své vnitřní věci,‘ řekl
Číst článek
Mayová při příchodu novinářům připomněla, že rozhovory její vlády s opozičními labouristy jsou vážně míněné a seriózní. Její vláda se prý společně s opozicí snaží najít cestu, která by umožnila schválení už dojednané - a dvakrát odmítnuté - dohody o spořádaném vystoupení Británie z Evropské unii. Požádala proto prostřednictvím šéfa summitů Evropské unie Donalda Tuska o už druhý odklad brexitu, tentokrát do 30. června.
Je pravděpodobné, že summit ve středu odložení britského odchodu z unie odsouhlasí, nejspíš ale s jiným cílovým datem. Tusk navrhuje delší, v zásadě až roční odklad do 30. března 2020 s tím, že Británie by mohla odejít i dříve, pokud se jí podaří ratifikovat dohodu o vystoupení.
Klíčovou podmínkou odkladu brexitu za 22. květen, po němž budou státy Evropské unie volit Evropský parlament, je uspořádání voleb také v Británii. Státy jako Francie přitom žádají záruky, že Británie jako země na odchodu, ale také stále plnoprávný člen Evropské unie, nebude blokovat rozhodování bloku v otázkách jeho vlastní budoucnosti.
Právě podoba a rozsah těchto záruk je společně s hledáním konkrétního data, do kdy nyní brexit odložit, hlavním obsahem večerní diskuse prezidentů a premiérů zemí Evropské unie.
