Zatímco odcházejícího ministra spravedlnosti Jana Kněžínka charakterizovala část komentátorů jako „Babišova muže“, jeho očekávaná nástupkyně má blíže k prezidentu Miloši Zemanovi. Nejen z toho důvodu, že aktuálně působila jako jeho poradkyně.
Benešová už v minulosti rezort spravedlnosti řídila v úřednické vládě Jiřího Rusnoka, kterou Zeman jmenoval roku 2013. V době, kdy byl naopak premiérem Zeman, se Benešová stala nejvyšší státní zástupkyní. Jako žalobkyně mj. prosadila na státním zastupitelství vznik specializovaných odborů závažné hospodářské kriminality.
Koncem září 2005 byla z postu nejvyšší státní žalobkyně odvolána na žádost ministra spravedlnosti Pavla Němce (US-DEU). Ten tvrdil, že se Benešová více než jako nezávislá žalobkyně chovala jako představitelka politické strany.
Její politické vazby do značné míry souvisejí také s ČSSD. Právě za tuto stranu byla mezi roky 2013 až 2017 poslankyní. Přesto v roce 2013 Zemana v prezidentské volbě otevřeně podporovala, ačkoliv měla ČSSD vlastního kandidáta.
Známá je ale především kvůli kauze takzvané justiční mafie. V prosinci 2007 Benešová jako stínová ministryně spravedlnosti ČSSD těmito slovy označila tehdejší nejvyšší státní zástupkyni Renatu Veseckou, exministra spravedlnosti Němce či místopředsedu Nejvyššího soudu Pavla Kučeru. Sedm lidí, které zmínila, na ni podalo žalobu na ochranu osobnosti. Pražský vrchní soud v roce 2011 rozhodl, že se Benešová musí omluvit, což následně učinila. Nejvyšší soud ale počátkem roku 2013 vyhověl dovolání Benešové a nařídil nové projednání. O dva roky později případ skončil smírem, kdy Benešová získala zpět peníze, které uhradila jako náklady řízení, nestáhla ale omluvu.
