Dělníci při stavbě lešení na Notre-Dame kouřili. ‚Nedopalek ale příčinou požáru nebyl,‘ hájí je firma
Dělníci, kteří před požárem z minulého týdne stavěli na pařížské katedrále Notre-Dame lešení, navzdory zákazu při práci kouřili. Informaci satirického týdeníku Le Canard enchaîné ve středu agentuře AFP potvrdil mluvčí stavební firmy. Zároveň ale vyloučil, že by to jakkoli souviselo s požárem, který zničil střechu a krov památky. Kromě kouření na stavbě ve středu týdeník informoval i o řadě dalších pochybení v protipožární ochraně chrámu.
„Skutečně je několik kolegů, kteří čas od času nedbali tohoto zákazu a litují toho,“ uvedl mluvčí společnosti Le Bras Frères Marc Eskenazi. V žádném případě se podle něj ale nemohlo stát, že „by byl příčinou požáru pařížské katedrály Notre-Dame špatně uhašený nedopalek“.
V Rudolfinu se uskutečnil koncert na podporu Notre-Dame, zahráli i rozhlasoví symfonici
Číst článek
Mluvčí stavební společnosti přiznal porušení protipožárních předpisů v reakci na článek v satirickém týdeníku Le Canard enchaîné, který v minulosti ve Francii rozpoutal několik velkých politických kauz. Podle týdeníku vyšetřovatelé v okolí lešení našli sedm nedopalků.
Eskenazi vyloučil, že by nedbalost jeho kolegů byla příčinou požáru památky. Nedopalkem odhozeným na dubové poleno podle něj totiž velký požár nezačíná. Mluvčí rovněž odmítl vyšetřovací verzi, podle které mohly požár způsobit elektrické motory lešenářských výtahů. Tyto motory podle něj „nepředstavují žádný problém“, neboť jezdily daleko od věžičky na střeše katedrály a „je prokázáno, že požár začal uvnitř budovy.“
,Série lidských chyb‘
Týdeník Le Canard enchaîné uvedl, že vyšetřovatelé stále dávají přednost verzi, že požár budovy byl nehodou a způsobil jej s největší pravděpodobností elektrický zkrat. Kromě dělníků kouřících na lešení týdeník uvádí řadu dalších pochybení, které mohly vést ke zničujícímu požáru.
Hasiči byli podle něj například přivoláni až 35 minut po prvním protipožárním alarmu. Oficiální místa přitom stále hovoří o dvacetiminutovém zpoždění. Na vině byla „série lidských chyb“. První alarm byl považován za falešný poplach, neboť na místě, které označil počítačový program, bylo vše v pořádku. Provozovatel systému jakoukoli chybu popírá. Až třicet pět minut po prvním alarmu odhalili zaměstnanci katedrály, že hoří pod špičatou střešní věží, takzvaným sanktusníkem.
Proč začalo hořet v Notre-Dame? Vyšetřovatelé nejvíce sází na závadu na elektrickém zařízení
Číst článek
Právě v dlouhé špičaté věži umístěné na střechu katedrály v 19. století se nacházely tři zvony, které byly v roce 2012 – v době renovace velkých zvonů v čelních věžích – elektrifikovány. Po skončení oprav velkých zvonů ale elektrické ovládání těch menších v sanktusníku nebylo zrušeno, napsal Le Canard enchaîné. Podle něj v pondělí, kdy požár v katedrále vypukl, zvony ve věžičce odbíjely naposledy dvanáct minut před tím, než se poprvé ozval požární alarm.
Týdeník zjistil rovněž to, že nebyl respektován protipožární plán katedrály. Na protipožární počítačový systém měli podle něj dohlížet dva pracovníci placení z veřejných peněz, a to 24 hodin denně. Ve skutečnosti ale systém hlídal jen jeden člověk, a to od osmi do 23 hodin.
Nedostatečnou kapacitu pro uhašení velkého požáru měly podle zjištění satirického týdeníku také katedrální suchovody, tedy požární potrubí, která se v případě požáru připojují ke vnějšímu zdroji vody.
