„Největší skrytá krize.“ Lékaři promluvili o tisících mrtvých po hadích uštknutích

Své o tom ví doktor David Williams, kterého had uštkl šestkrát. „Poprvé to bylo dost děsivé, protože jsem nevěděl, co očekávat. Měl jsem pocit, jako kdyby mi někdo rozdrtil ruku kladivem,“ popisoval Williams, jaká byla jeho první zkušenost s hady. „Moje poslední uštknutí mohlo být smrtelné, ale naštěstí jsem měl u sebe krabičku první pomoci, takže jsem s tím mohl pracovat,“ uvedl.

Williams pracuje jako odborník na hadí uštknutí pro WHO, cestuje světem a sbírá vzorky jedů, aby na ně lékaři organizace mohli vytvářet protijedy. Během svého života viděl leccos, hlavně samé smutné případy – hadi způsobili lidem kruté a bolestivé smrti, mnoho osob muselo absolvovat amputace nebo skončily ochrnuté.

Žena zemřela po uštknutí jedovatou mambou: Policisté případ odložili, trestný čin se nestal

Je to především proto, že hadí uštknutí se ve většině případů týkají nejchudších částí světa, kde neexistuje kvalitní lékařská péče. Mít u sebe krabičku první pomoci, jako měl Williams u svého posledního kousance, je luxus, kterého se jim nedostává. Výsledkem je, že na hadí uštknutí zemře celosvětově zhruba jedna osoba každé čtyři minuty.

Lidé v chudých regionech se přitom hadům nevyhnou. Často pracují na polích, která jsou jimi doslova posetá. Nemají ani pořádný přístřešek, takže jim plaz může doslova vlézt do postele. Oběťmi jsou i děti.

WHO chce situaci začít řešit a chystá ve spolupráci s britskou organizací Wellcome Trust projekt, v rámci kterého se budou vyvíjet nové protijedy a lepší medikamenty. V prvotní fázi půjde o investici 2,3 miliardy korun. Cílem je, aby počet mrtvých klesl do roku 2030 na polovinu.

Řešení není nereálné

Kousanec od hada je totiž možné relativně dobře léčit, a to i přes jeho potenciální smrtelnost. „Když má člověk přístup k protijedu, tak existuje šance k přežití. Vždycky bude hodně lidí, které hadi uštknou, ale nemusí umírat,“ popisuje profesor Mike Turner z Wellcome Trust.

Doktor Philip Price ale dodává, že i když protijedy existují, mnohdy jsou velice drahé, což situaci nepomáhá a bude se to muset změnit. Také personál nemocnic není dostatečně trénovaný, takže lidé spíše navštíví vesnického ranhojiče. Jsou to však všechno problémy, které lze řešit.

Američan chtěl dát „francouzáka“ chřestýši. V kritickém stavu je v nemocnici

Odhaduje se, že v současném světě existuje jen třetina protijedů, které by lidstvo potřebovalo. Proces jejich výroby je zdlouhavý a velice finančně nákladný. Některé protijedy navíc nejsou účinné, v Africe je to až 90 procent z celkového množství.

Přesto Williams a další odborníci tvrdí, že překonat tuto situaci nebude tak těžké. Osobně například pracoval na osvětě na Papua-Nová Guinea, kde když začínal, umíralo na hadí uštknutí každé čtvrté pokousané dítě. Dnes je to každé padesáté. „Je to především o fungujících protijedech, vytrénovaných zdravotnících a komunitách, které ví, jak uštknutí předcházet a jak jednat, pokud k němu dojde,“ říká doktor.