Autisté mají problém chápat svět většiny lidí a vyjadřovat se jejich stylem. Těžko navazují s druhými kontakt, nedokážou popsat slovy a emocemi vlastní potřeby a nechápou emoce druhých. Většinou se kolektivu vyhýbají a nemají ani v lásce oční kontakt. Podle všeho za to může mimo jiné i špatná střevní mikroflóra. Pokusy s léčbou autistů pomocí probiotik a transplantací stolice zdravých jedinců to naznačují.
Vědci z Arizony předloni provedli transplantaci stolice zdravých lidí do tlustého střeva autistů. U většiny došlo k výraznému zlepšení symptomů, a u čtyřiceti procent takto léčených dokonce k tak výraznému ústupu, že už nebyli považováni za autisty.
Loni pak vědci z anglického Readingu provedli podobný výzkum, autistům ale podávali ústní formou probiotika. Po šesti týdnech došlo k výraznému zlepšení symptomů u většiny pokusných jedinců. V průměru se nespolečenské chování zlepšilo o pětadvacet procent.
Naděje do budoucna
„Neočekávali jsme moc účinek na změnu nálady a chování, snažili jsme se zjistit, jak bude užívání probiotik působit na jejich mikroflóru a střevní problémy,“ tvrdí doktorka Roberta Grimaldi z University of Reading.
Ačkoli oba výzkumy – v Arizoně a Readingu – byly provedeny u malého vzorku jedinců, výsledky jsou velmi slibné.
Vše je propojeno
Metodu léčby probiotiky zahájili u svého syna Kevina také manželé James a Isabel Fisherovi z Anglie. Po čtrnácti dnech se začal stav jejich syna výrazně lepšit. Chlapec, který spal jen tři hodiny denně a vážil osmadvacet kilo, spí po roce šest hodin denně a váží osmatřicet kilogramů.
Jak působí střevní bakterie na autismus? Těžko říct. Ale devadesát procent serotoninu se tvoří ve střevech, takže správná výživa a střevní mikroflóra k jeho produkci přispívají. Serotonin zásadně ovlivňuje náladu a chování. Jeho nedostatek na synapsích v mozku souvisí s rozvojem depresí.
„Myslíme si, že jemné změny ve skladbě mikroflóry můžou mít ohromný vliv na mentální zdraví a náladu,“ míní profesorka Glenn Gibson z Readingu.
Sledujte nás na sociálních sítích:
