14°C
Exotické nemoci útočí. Odborník: Nakazí vás spíš turista než migrant
Video se připravuje ...
Exotické nemoci se rychle přesouvají do Evropy, zejména do turistických destinací oblíbených i mezi Čechy. Choroby jako horečka papatači a chikungunya se už běžně vyskytují například v Itálii nebo v Chorvatsku. Největší problém je v současné době západonilská horečka. Loni se jí v České republice nakazilo sedm lidí, jeden člověk na ni zemřel. Podle epidemiologa Rastislava Maďara odborníci napjatě čekají, jestli se i u nás bude vyskytovat komár, který tuto smrtelně nebezpečnou chorobu přenáší.
Už ani Evropě se nevyhýbají nemoci, které byly v minulosti typické například pro africké země. Důvodů výskytu je více: Změny podnebí, vyšší teploty, stále větší objem turistů a také migrující hmyz. Pokud si tedy vyrazíte na dovolenou do Chorvatska či Řecka, můžete si kromě suvenýrů dovézt i horečku papatači.
„Pokud se v určitém období léta nahromadí letní chřipka, tak to může být právě horečka papatači. To je velmi chřipce podobná nákaza, kterou přenáší bodavý hmyz,“ řekl ve studiu Blesk epidemiolog Rastislav Maďar.
Loni se v Itálii objevila epidemie virové horečky chikungunya. Onemocněly desítky obyvatel, kteří žádnou exotickou zemi nikdy nenavštívili. „Pokud se nakazí nějaký cestovatel virem a nasaje jej po návratu do vlasti místní komár, může propuknout ohnisko nákazy,“ vysvětlil Maďar.
Západonilská horečka v Česku
Největším problémem je nyní v celé Evropě včetně Česka výskyt západonilské horečky. Loni se jí v České republice nakazilo sedm lidí, jeden člověk na ni zemřel. V celé EU bylo v roce 2018 nakaženo 1 503 lidí a nemoc zahubila 180 z nich. Jejím přenašečem je komár rodu Culex, který se začal vyskytovat už i na našem území.
Zda se v tuzemsku tento komár usadil natrvalo, to zjistíme až na konci léta. „S napětím čekáme, zda tento druh komára pisklavého, které nákazu přenáší, přežil i u nás. Schovávají se do různých tunelů, sklepů a poblíž lidských obydlí. Líhnout se budou ale až na konci léta, což je nejrizikovější část roku, kdy dochází k nákazám,“ upozornil epidemiolog.
Jak se chránit proti nákaze?
Prognóza ale podle Maďara není příznivá. Pozor by si měli dávat hlavně starší lidé a osoby s oslabenou imunitou. Žádné očkování ale proti západonilské horečce totiž neexistuje.
„Jediná možnost je chránit se repelentem, omezit pohyb venku po setmění a doma se snažit zbavit se létajícího hmyzu - tedy používat odpuzovače a také sítě proti hmyzu,“ radí Maďar.
Kdy začít panikařit po návratu z dovolené?
Pokud se vrátíte z dovolené a necítíte se dobře, není podle Maďara hned důvod k vážným obavám. „Nemusí to být hned exotická nemoc. Není důvod k panice, ale je dobré situaci nepodceňovat a vyrazit k praktickému lékaři, říci mu, kde jste byli a on by měl stanovit další postup,“ radí Maďar. Navíc jednotlivé případy se musí posuzovat individuálně.
Lékař vyvrací také všeobecný názor, že exotické nemoci se do Evropy dostávají kvůli ilegálním migrantům.
„Podle mého názoru je větší pravděpodobnost, že nás nakazí spoluobčan, který vyjíždí do exotických oblastí a nechrání se ve smyslu základního očkování, případně nepoužije repelent. Navíc pro imigranty nejsme cílová destinace, a pokud přichází na naše území, tak musí projít pečlivou kontrolou. Navíc od opuštění jejich země většina akutních a přenosných nákaz do příjezdu do cílové destinace odezní,“ řekl Rastislav Maďar pro Blesk Zprávy.
Podívejte se na celý rozhovor s epidemiologem Rastislavem Maďarem:
Témata:
Související
