Okamura se už zase vidí u moci. Riskne Babiš svůj konec v Bruselu?

Podobná situace už byla na pořadu dne několikrát. Předseda SPD se nahlas hlásí o to, že by chtěl sloužit Babišově vládě. Někdy už to vypadalo, že si premiér dá říct, aby se zbavil sociálních demokratů, kteří mu občas lehce přerůstali přes hlavu. Vždycky se však ukázalo, že Babiš nebude chtít být spojován s okamurovci. Evropská unie totiž moc ráda nevidí, když se k moci dostávají nebezpeční extremisté. Nyní se ale ukázalo, že se patrně něco změnilo.

Pokud se podaří Zemanovi vyštvat sociální demokraty z vlády, rád by na uvolněné pozice dodal své lidi. Aby se ovšem podařilo prosazovat i zákony, které poslouží současným mocipánům, je třeba sehnat někoho, kdo Babišově rekonstruovanému kabinetu poslouží. S komunisty se dá počítat, to ví premiér dobře. Podpora jedné ze stran, které dělají naší zemi ostudu, však nemusí stačit.

Proto si nyní předseda vlády opět pohrává s myšlenkou, zapojit do „panování“ Tomio Okamuru a jeho skupinu zfanatizovaných poslanců. Dát šéfovi SPD „líznout“ má rozhodně velké výhody. Poslanci Okamurova hnutí totiž nejsou dostatečně samostatní, aby si mysleli něco jiného než jejich šéf. To se pak ukazuje při hlasování, které bývá jednomyslné.

V tom je partnerství s SPD pro Babiše výhodné. Pokud se totiž připojí i poslanci z Trikolóry, kamarádi od Lubomíra Volného, Jaroslav Foldyna a další radikálové, má vyhráno. Takové rozložení sněmovny totiž šéfovi hnutí ANO hraje do karet.

Své nevýhody to ovšem má také a stále se zdá, že převyšují to, co Babiš získá. Bližší kooperace s komunisty a Okamurou totiž notně musí změnit směřování naší země. Najednou se bude muset premiér zaobírat hloupostmi typu odchod z NATO a Evropské unie, referendum na jakoukoliv drobnost, nebo stažení vojáků ze zahraničních misí. I když by Babiš patrně uhájil dosavadní stav, vzalo by mu to sílu na řešení problémů okolo Agrofertu.

Navíc by se mohl rozloučit se selfíčky z Bruselu. Extremismus totiž nemá v Evropské unii místo. Pokud se někdo snaží tento jasný signál ignorovat, je dost nahlas upozorněn, aby si rozmyslel, jak to s členstvím v EU a využíváním výhod z toho vyplývajících, myslí.

Babiš tak stojí na rozcestí, na němž se nechtěl ocitnout. Hlavně v situaci, kdy mu hrozí obžaloba a z jeho zemědělského koncernu hlásí obří dluhy. Proto se premiér bude snažit za každou cenu udržet ve vládě ČSSD, popřípadě zkusit prezidenta přesvědčit, aby přistoupil k předčasným volbám.

Okamura tak znovu odejde s nepořízenou a zřejmě si už bude muset konečně připustit, že úspěch s SPD nikdy nepřijde. Pro další parlamentní volby totiž většinu voličů Svobody a přímé demokracie vysaje projekt Václava Klause mladšího. Pak bude mít Okamura jiné starosti, než je nadávání ČSSD, České televizi a lísání se k Zemanovi.