Migrační krize i důchodci. Za jaké hodnoty a jak EU bojuje?

Největší politické boje Evropy nejsou jen o politice. Podle prestižního serveru Politico se jedná i o samotnou identitu Evropské unie, která je definována řadou dílčích problémů. Mezi ně patří například migrační krize nebo otázka zdravotnictví.

„Migrační krize z roku 2015 možná zmizela z titulků, s jejím politickým dopadem se však budeme potýkat dále. Velkým problémem je reforma tzv. Dublinského nařízení. To stanoví, že země, do které žadatel o azyl poprvé přijde, musí nést odpovědnost za jeho ochranu. Tato politika přinesla nadměrné břemeno hraničním zemím, jako je Řecko a Itálie, které usilovaly o přerozdělení žadatelů o azyl v celém bloku,“ píše server Politico.

Jak zmírnit břemeno těchto zemí se stalo nepříjemnou otázkou. Může EU přinutit jinou zemi, aby projevila solidaritu a přijala uprchlíky? Měly by být vlády schopny poskytovat podporu jiným způsobem, například poskytováním finanční pomoci, pokud nechtějí migranty přijmout?

Všechny pokusy o nalezení společného řešení byly zatím neúspěšné, což má dalekosáhlé následky. Budoucnost dublinského nařízení je totiž přímo spojená s budoucností schengenského prostoru, o jehož reformě se diskutuje také.

Rakousko, Německo, Dánsko, Švédsko a Norsko reagovaly na krizi v roce 2015 zavedením kontrol na svých hranicích. Pokud by zasáhla další uprchlická krize, aniž by byl zaveden nějaký mechanismus pro redistribuci žadatelů o azyl, je pravděpodobné, že by se větší počet zemí rozhodlo obnovit kontroly na hranicích také.

Pokud by se tak stalo, schengenská zóna bez hraničních kontrol, klíčová pro podnikání v celé EU, by se mohla zcela zhroutit. Tím by jednotný trh tak jak jej známe skončil a bylo by to také velmi drahé. Podle Evropské centrální banky by například HDP v Německu kleslo o 8 procent a v Itálii o 7 procent.

Budoucnost zdravotní péče v EU

Evropa stárne rychle. Očekává se, že index ekonomického zatížení, udávající poměr seniorů a dětí k počtu obyvatel v ekonomicky aktivním věku, se bude do roku 2070 prudce zvyšovat. S přihlédnutím k vysoké ceně mnoha léků tu máme potencionální problém do budoucna.

Velkým politickým tématem se po celé EU stává zdravotní péče. Juha Sipilä bývalý finský premiér byl nucen rezignovat kvůli neúspěšné reformě zdravotnictví a to i přesto, že po finanční krizi v roce 2008 byl nárůst peněz vynaložených na sociální péči v jeho zemi největší z celé EU.

Některé země jako například Belgie, Nizozemsko, Lucembursko, Rakousko a Irsko spojily své síly, aby vyjednaly levnější léky. Projekt, který je v počáteční fázi inspiroval další země, aby ho následovaly.

Vallettská deklarace zemí na jihu Evropy se již snaží dosáhnout něčeho podobného. Mezitím se jedná o novém mechanismu posuzování zdravotnických technologií, který by měl zemím usnadnit rozhodování o tom, zda zavést nový lék.

V sázce je velká část identity EU. Pokud EU nedokáže najít způsob, jak tyto snížit náklady, mohou zde voliči vidět další důvod obrátit na euroskeptické nebo nacionalistické politiky. Ti jim slibují, že se o své občany dokáží postarat lépe.

Související

Více souvisejících

uprchlíci EU (Evropská unie) důchodci, senioři politika Zdravotnictví

Aktuálně se děje

včera

včera

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

včera

včera

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

včera

včera

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

včera

včera

včera

Macron varuje: Evropa může "zemřít". Je nutná robustní obrana čelící ruské agresi

Evropa by podle francouzského prezidenta mohla "zemřít", pokud si nevybuduje robustní obranu čelící ruské agresi na Ukrajině.

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy