Zeman: Gottovi dám Řád bílého lva, ocením i Klause. Proti státním poctám pro Chramostovou nic nemám
Prezident Miloš Zeman udělí příští rok Karlu Gottovi in memoriam Řád bílého lva. Oznámil to v neděli na Frekvenci 1. Státní vyznamenání pak letos u příležitosti státního svátku 28. října udělí také svému předchůdci ve funkci Václavu Klausovi. Zeman zároveň komentoval pohřeb se státními poctami pro Vlastu Chramostovou. A vyjádřil se také ke svému zdraví.
„Chci Karlu Gottovi udělit Řád bílého lva první třídy, což je nejvyšší řád České republiky,“ oznámil prezident Miloš Zeman v neděli v rozhovoru pro Frekvenci 1. Gott v roce 2009 získal od Zemanova předchůdce Václava Klause medaili Za zásluhy I. stupně.
Prezident mu toto vyznamenání chce udělit až příští rok, nikoli letos u příležitosti státního svátku 28. října. „Rodina stále ještě zažívá bolest nad ztrátou Karla Gotta, a kdyby byla vystavena krátce po pohřbu ceremonii ve Vladislavském sále, nebylo by to úplně dobře,“ vysvětlil Zeman.
Zájem o pohřeb Gotta bude obrovský, řekl Babiš. Žofín očekává 100 tisíc lidí
Číst článek
Zeman informaci o vyznamenání pro exprezidenta Václava Klause zmínil v odpovědi na dotaz posluchačky, zda se nechystá „napravit“ situaci, že první český prezident Václav Havel je nositelem Řádu T. G. Masaryka a Řádu bílého lva první třídy, ale Klaus oceněn nebyl. „Posluchačka je přímo věštkyně. Neměl bych to uvádět, ale stane se tak 28. října,“ řekl Zeman.
Jaké vyznamenání tedy Klaus dostane, není zcela jasné. Prezident k tomu žádné podrobnosti neuvedl. A Zemanovo vyjádření nechtěl upřesnit ani jeho mluvčí, který na dotaz serveru iROZHLAS.cz pouze odkázal na záznam Frekvence 1.
Jména dalších osobností pak Zeman odmítl prozradit, posluchači se podle něj mají nechat překvapit.
Osmasedmdesátiletý Klaus se po listopadu 1989 po více než 23 let pohyboval ve vrcholných politických funkcích. Stál u zrodu Občanské demokratické strany a 11 let byl jejím předsedou. Byl ministrem financí, více než pět let předsedou vlády, čtyři roky předsedou sněmovny a deset let prezidentem republiky.
Klaus spolu se současným prezidentem a bývalým předsedou ČSSD Zemanem a exprezidentem Václavem Havlem tvořil trojici, která především v druhé polovině 90. let dominovala české politice. Téměř po celou dobu své politické kariéry měl mezi obyvateli Česka silnou skupinu příznivců, zvláště od konce 90. let i mnoho odpůrců.
Státní pocty pro Chramostovou
Prezident Zeman také vyjádřil lítost nad úmrtím herečky Vlasty Chramostové. „Uvědomuji si čím dál více, že odcházejí lidé, kteří byli opravdu opozicí proti komunistickému režimu. A tyto lidi nahrazují jiní, kteří, abych uvedl konkrétní případy, dvakrát za sebou signovali antichartu, nebo jednou a odsoudili Palachův týden, nebo jednou vstoupili v září 1989 do komunistické strany. Prostě tahle vrstva, obávám se, dříve nebo později naprosto převrství ty, kdo se o listopadovou revoluci opravdu zasloužili,“ prohlásil.
Zeman také komentoval pohřeb se státními poctami pro Chramostovou, jak v neděli navrhl předseda Ústavního soudu a signatář Charty 77 Pavel Rychetský. „Nemám nic proti pohřbu Vlasty Chramostové se státními poctami,“ prohlásil prezident.
Rychetský: Pokud si někdo zaslouží pohřeb se státními poctami, je to Vlasta Chramostová
Číst článek
Zároveň ale Rychetského za jeho slova kritizoval s tím, že kompetentní k takovému rozhodnutí je ministr kultury Lubomír Zaorálek z ČSSD.
„Pavel Rychetský se v poslední době plete do politiky, aniž by k tomu byl kompetentní, a zanedbává práci v Ústavním soudu, což mohu doložit tím, že u soudu leží již tři roky ústavní stížnost prezidenta republiky a dosud není vyřízena. Doporučuji panu Pavlovi Rychetskému, aby se nepletl do politiky a věnoval se Ústavnímu soudu,“ uvedl Zeman.
Mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková na žádost ČTK o vyjádření uvedla, že Pavel Rychetský se k žádným komentářům prezidenta zásadně nevyjadřuje.
Poslední rozloučení s herečkou Vlastou Chramostovou bude na jevišti historické budovy Národního divadla v pondělí 14. října v 11.00.
Pohřeb Karla Gotta
Zeman také řekl, že pokud bude pozván, tak se zúčastní posledního rozloučení s Karlem Gottem ve svatovítské katedrále. A pokud by rodina chtěla, na pietě by i přednesl krátký proslov.
„Promluvil bych, ale byl bych velmi stručný, protože si myslím, že politici by se neměli při těchto příležitostech předvádět. Nejlepší by bylo, kdyby jediný proslov pronesl kardinál Dominik Duka,“ dodal.
Prezident zároveň odmítl, že by chyboval v protokolárních záležitostech, když nechal na Pražském hradě a v Lánech po Gottově smrti stáhnout vlajky na půl žerdi. Opírá se o stanovisko autora protokolu Miroslava Sklenáře, dodal. „Nestažení vlajek by byla neúcta ke Karlu Gottovi,“ konstatoval.
Gott zemřel v úterý 1. října po těžké nemoci, bylo mu 80 let. Poslední rozloučení pro veřejnost se uskuteční na Žofíně v pátek 11. října od 8.00 do 22.00. V sobotu 12. října od 11.00 bude v katedrále svatého Víta sloužit pražský arcibiskup Duka zádušní mši, které se zúčastní pozvaní hosté.
Prezidentovo zdraví
Prezident, který minulou sobotu oslavil 75. narozeniny, se také opět zmínil o svém zdraví. „Moje nohy se zhoršují každým dnem,“ prohlásil.
O svém zdravotním stavu mluvil již ve čtvrtek v televizi Barrandov, kde řekl, že má za sebou úspěšnou léčbu dehydratace organismu. „Dostal jsem infuze, ve kterých byly minerály a nevím, co všechno ještě,“ upřesnil tehdy Zeman, podle jehož dřívějších slov stojí za jeho problémy s nízkým tlakem právě nedostatečné zavodnění.
Prezident se ve čtvrtek zároveň omluvil, že mluvil pomaleji než obvykle. „Piji minerálku, nedělá mi to dobře a dále to zpomaluje moji řeč,“ dodal prezident.
Budoucí prezident? ‚Zajímavé by bylo utkání Středuly s Dlouhým,‘ prohlásil Zeman
Číst článek
Zeman podstoupil minulé v úterý několikahodinovou lékařskou prohlídku v Ústřední vojenské nemocnici. Podle ředitele nemocnice Miroslava Zavorala lékaři nenašli u hlavy státu žádný zdravotní problém.
Podle prezidenta ho lékaři prohlíželi důkladně a nevynechali jediné místo na těle.
„Takže stručná rekapitulace: srdce bije jako zvon, plíce jsou čisté, jako by to nebyl kuřák, játra fungují, jako bych byl abstinent, ledviny jsou taky v pořádku a mohu pokračovat dál a dál,“ uvedl už minulý týden Zeman.
Otázka jeho zdraví se stala tématem především v době loňské prezidentské volby nebo při některých veřejných vystoupení, při kterých má Zeman zřetelné problémy s chůzí.
Podle Pražského hradu prezident špatně chodí kvůli diabetické polyfunkční neuropatii. Problémy má také s nízkým tlakem a hůř slyší. Kvůli svému zdraví omezil kouření.
Zemanova podpora Babišovi
Prezident také v rozhovoru řekl, že by volil současného premiéra a šéfa ANO Andreje Babiše, pokud by se rozhodl v příštích volbách kandidovat na prezidenta republiky.
„Ano, zcela určitě, ale on zatím odmítá kandidovat,“ odpověděl Zeman na dotaz, zda by podpořil současného premiéra. Babiš možnou kandidaturu na Hrad odmítl letos například v rozhovoru pro Blesk.
Již ve čtvrtek označil za dobré potenciální kandidáty do voleb odborového předáka Josefa Středulu a šéfa Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého.
Druhý pětiletý mandát současného prezidenta vyprší v roce 2023. Podle ústavy už nemůže znovu kandidovat. V minulé přímé volbě Zeman porazil ve druhém kole někdejšího předsedu Akademie věd a současného senátora Jiřího Drahoše.
