Posmrtná maska, stůl, vlajka a hrana zla. Národní muzeum otevřelo ve Všetatech Památník Jana Palacha
Ve Všetatech na Mělnicku ve středu Národní muzeum otevřelo památník Jana Palacha. Ten se upálil v roce 1969 na protest proti rezignaci lidí po okupaci Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy. Památník stojí na místě domu, kde Palach vyrůstal. Z původní stavby ale zůstaly zachované jen obvodové zdi.
Stavbu bývalého Palachova domova architekti nechali protknout hranolem, který je do domu doslova vražený. To má podle historika Petra Blažka symbolický význam. „Znázorňuje hranu zla, která je zabodnutá do domu. Bude to současně sloužit jako vchod do památníku. Je to takový prázdný prostor, ve kterém hlavní roli hraje stůl jako motiv rodiny,“ popsal Radiožurnálu Blažek.
Zajíc, Hlavatý, Rips nebo Siwiec. Jan Palach nebyl jedinou ‚živou pochodní‘
Číst článek
Přestože zvenčí domek vypadá, jako když v něm Palach bydlel, uvnitř připomíná spíš chrámovou kapli. „Od začátku jsme si řekli, že nechceme dělat jenom nějakou vzpomínkovou expozici na Jana Palacha, jeho rodinu a ty činy, že chceme udělat vskutku kvalitní památník. Vypsali jsme architektonickou soutěž a z té vzešel nápad dům samotný proměnit na takový až chrámový prostor protknutý hranou zla,“ vysvětlil ředitel Národního muzea Michal Lukeš.
Památník připomíná Palachovo dětství i dospívání, ale taky širší okolnosti jeho sebeupálení v lednu 1969 a hlavně historické souvislosti. Tedy samozřejmě taky události po okupaci Československa.
Památník nebude zahlcený sbírkovými předměty. Kromě zmíněného stolu a ocelového hranolu tam bude už jen pár drobných, ale o to víc významných předmětů, jako je známá Palachova posmrtná maska od sochaře Olbrama Zoubka. A vystavená tam bude taky státní vlajka, kterou bylo tělo Jana Palacha přikryté po jeho smrti.
‚Nechtěli jsme to uspěchat‘
Vedle památníku pak taky vznikla nová budova, kde se bude mimo jiné promítat dokument o Palachovi, který připravila dokumentaristka Olga Sommerová.
Komunistům vadil i Palachův náhrobek na Olšanech. Nechali ho odstranit, ostatky převezli do Všetat
Číst článek
Termín otevření památníku Národní muzeum několikrát posouvalo. A to třeba kvůli dodávce specifických dílů pro expozici. Podle ředitele Lukeše si ale chtěla být instituce jistá, že stavba bude kvalitní.
„Nestalo se nic závažného. Možná jsme měli příliš optimistický pohled na to, ale museli jsme překonat spoustu technických a administrativních potíží. Potom jsme to nechtěli uspěchat honbou za dosažením nějakého termínu, neplníme pětiletku, ale spíš jsme dbali na kvalitu a dopracování památníku,“ vysvětlil Lukeš.
Chátrající rodný Palachův dům Národní muzeum koupilo v roce 2014. Pak vypsalo soutěž na budoucí podobu památníku a podle vítězného návrhu ho postavili za 16 milionů korun. O stavbu ale neměly firmy zpočátku moc zájem a tak musel být tendr vypsaný opakovaně. Společnost, která splňovala podmínky, se našla až na čtvrtý pokus, a proto práce na stavbě začaly až loni v srpnu.
